Shadow of a Doubt
Ani tieň podozrenia
Shadow of a Doubt
Režie:
Alfred HitchcockKamera:
Joseph A. ValentineHrají:
Teresa Wright, Joseph Cotten, Macdonald Carey, Henry Travers, Patricia Collinge, Hume Cronyn, Wallace Ford, Edna May Wonacott, Charles Bates, Clarence Muse (více)Obsahy(2)
Když přijede strýček Charlie na jednu ze svých obvyklých návštěv příbuzných do ospalého městečka Santa Rosa, začne jeho obyvatelům jedno z nejnapínavějších dobrodružství. Šarmantního strýčka Charlieho, nebezpečného zabijáka, který cestuje z Philadelphie do Californie a v patách má zákon, ztvárnil Joseph Cotten. Brzy ale jeho dříve nic netušící neteř a jmenovkyně Malá Charlie (Teresa Wright) pojme podezření, že její strýček je vrahem vdov, a smrtelná hra na kočku a na myš začíná. Jak se v průběhu tohoto skvělého psychologického thrilleru neteř postupně dobírá pravdy, nezbývá psychopatickému zabijákovi nic jiného, než svou nejmilejší příbuznou zavraždit. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (180)
"Uncle Charlie, I know a secret about you, you don't think I know." Nikdy by mi nenapadlo, že vysoko cenenému filmu môjho obľúbeného režiséra udelím dve hviezdičky. Zaráža ma to o to viac, že film je zaradený medzi 1001 filmami, ktoré musíte vidieť, než umriete, sám Hitchcock ho označoval za svoj najobľúbenejší a má aj pomerne vysoké hodnotenie, najmä u mojich obľúbených používateľov. Lenže tu si jednoducho nedokážem pomôcť. Mám taký pocit, že ak tam niečo pred časom bolo, už je to preč a film tak zrejme neobstál v skúške časom. Celý ten príbeh ma takmer vôbec nebavil, je to povrchné, plné naivity (pokusy o zabitie), všetko je tak nejako od začiatku očividné a nie sú tu skoro žiadne zvraty. Za istých okolností by mohol byť aj takýto priamočiary a zrejmý príbeh pútavý, lenže to by v ňom musela byť prítomná úplne iná psychológia postáv, podstatne silnejšieho kalibru. Namiesto nej je tu ale prítomná spomínaná naivita. V podstate všetky postavy sú také prihlúple a dosť nesympatické karikatúry, ktoré ma miestami poriadne iritovali - premúdrené dievčatko Ann, značne naivné dievčatko Charlie (hrané 25-ročnou herečkou Teresou Wright), s telepatickými schopnosťami a konštantným nahlúplym úsmevom (kým jej v istom okamihu nezamrzol), čo je jedna z najnaivnejších hrdiniek, aké som kedy na filmovom plátne stretol, jej úplne nemožná matka, s rovnako nemožným, suchopárnym otcom (Henry Travers), ktorý by mal byť vo svojom veku skôr jej dedkom (a to už ani nehovorím o jej podstatne mladších súrodencoch). A ten smiešny koniec je už len takým klinčekom do rakvy (deti vyjdú z vlaku, hneď za nimi ide aj ich staršia sestra, ale vlak odrazu fičí plnou rýchlosťou). "We play games. I ask questions and she knows all the answers. The only trouble is I can't make out what she knows and what she's making up." ()
Průměrné krimi od Hitchcocka, bez větší zápletky a překvapení. ()
Dvě třetiny je to neuvěřitelná nuda, ale od 70 minuty to začíná gradovat a zbytek filmu je parádní. Nicméně kvůli těm prvním dvou třetinám nemůžu jít výš. ()
Slabší Hitch, je to takový rodinný příběh do kterého vstoupí vrah. Celkově to moc nefunguje a film postrádá napětí, navíc je dost předvídatelný. ()
Báječný Hitchcock, rozhodně jedno z jeho nejlepších děl. Ani po skoro 60 letech film neztratil na napětí, příběh je silný...Jedna věc je pátrat po tom, kdo je vrah...ale když víme, nebo tušíme, kdo je vrah - co potom? Dokonalost sama. ()
Strhující vlaková scéna tahá hodnocení nahoru ()
Perfektní psychologie postav, (v té době) neotřelý nápad, skvělý scénář a především nedostižné napětí... Další z Mistrových dokonalých děl... ()
Hoci trošku tento film strácal dych, aspoň sa mi potvrdila jedna vec, a to že Alfred mal taký istý vkus ako ja, čo sa týka silnejšieho pohlavia. Do všetkých jeho hrdiniek by som sa ochotne zamiloval. Teresa nie je výnimkou. ()
Co mi na tomhle filmu vadilo opravdu neskutecne je naivita skoro vsech postav a i celkove toho, jak je to natocene. Napriklad, kdyz po dvou neuspesnych pokusech o zabiti matka odjizdi v aute a pred tim si sama pro sebe rika: Hmm, nejdrive schody, potom garaz... co to asi znamena. Na tu dobu je to celkem pochopitelne, ale z dnesniho pohledu je to casto opravdu otravne. Jinak je to celkem povedeny Hitch s nekolika nezapomenutelnyma scenama "their wifes, their silly little wifes", ale zdaleka to nedosahuje kvality jeho nejlepsich snimku. ()
Charlie vs. Charlie: "...a já ti přinesl noční můry...!" ()
Skvely Hitchcock. Lepsi nez Saboteur. Vynikajici vykon podava univerzalni herec Joseph Cotten, ktery umel hrat padouchy i kladase. Vyborny je i scenar. ()
Rodina má sklon toho nejmenšího rozmazlovat a Charlieho asi rozmazlili až moc. Ten se potřebuje vypařit a tak se vydá na cestu za svojí sestrou a její rodinou do Santa Rosa. I když se strýček chová podivně už oz začátku - hlavně se nechce fotografovat a nechce, aby se na něho někdo vyptával...Ona ani ta rodinka není úplně normální - matka neumí telefonovat (vůbec sem nechápala, proč je ten telefon tak vysoko), otec je unešenej z náramkových hodinek - kolegové v práce ho budou víc brát, se svým kámošem si plánujou, jak by se navzájem mohli oddělat "Těžko by někdo uvěřil, že ses sám utloukl tyčí." Charlie na svého strýčka kouká jak na svatej obrázek a on na ni jako by ji chtěl vohnout. Ta malá je nějaká chytrá "Proti vládě se nesmí mluvit" ...celá ta rodina je nějaká přechytralá. A to až tak, že mě jejich chování nepřipadlo ani tak podivné jako spíš hloupé a naivní. Je to jeden z těch Hitchových filmů, ve kterém se zbytečně moc mluví a to mi nesedí...neříkám, že je to vyloženě špatný, ale bohužel to není ani vyloženě dobrý :-) Jeden z 1001 filmů, které musíte vidět, než umřete "Film je okořeněn bezpočtem narážek na různé protiklady a dualitu dobra a zla, která spojuje důvěřivou a nevinnou Charlie s jejím nebezpečným a prolhaným strýčkem. Hudba Dimitriho Tiomkina udržuje napětí opakováním motivů, především svým "Valčíkem veselých vdov", který naznačuje vinu strýčka Charlieho, a neodbytný motiv, jenž představuje hrůzyplné sklony, které dokáže jen stěží skrýt nebo potlačit." ()
Ano,samozřejmě dobrý film,ale nesouhlasím s tím jak jsem kdesi četl,že to je nejlepší Hitchcockův film.To si určitě nemyslím,má lepší,daleko lepší. ()
Jedno z velmi příjemných překvapení mezi ne tak slavnými Hitchovými thrillery. V jedné eseji o homosexuálních postavách v Hitchových filmech byl strýček Charlie uveden jako diskutabilní příklad. Právem, dle mého misogynie a úpravný zevnějšek rozhodně nestačí, bez ohledu na to, že je to předsudek. Vztah se sestrou jsem viděl naopak: to ona lpěla na něm, protože byl její jediný důkaz, že kdysi byla sama za sebe, zatímco se nyní zcela rozplynula v rodině jako manželka, matka a žena v domácnosti (ve filmu z r. 1943 a od režiséra mě tak feministická úvaha hodně překvapila). Charlie k ní navíc utekl, protože neměl, kam jinam jít. A mimochodem, překlad názvu je sice efektní, ale nepřesný a zavádějící, ve skutečnosti by to měl být naopak Stín podezření. // 81% ()
Začátek amerického filmového putování páně Hitchcocka. Přes úvodní poněkud nestravitelné pasáže (které jsou ale pro vývoj snímku velmi důležité) následuje "divočejší" poslední třetina. Ano, svět se občas zblázní... ()
Zpočátku lehce rozvleklé. Mírně praštěné charakterové rysy jednotlivých členů rodiny působí jako příjemné odlehčení vnitřního napětí. Hitchcock si dobře hraje s protiklady, je možné s potěšením sledovat, kromě stupňování napětí, jak si těmi postavami hraje. Dost vymazlený film. Akorát ten první pokus o vraždu byl poněkud amatérský, to by člověk do profíka neřekl. Konec má velmi solidní grády. ()
70 %. Víc by se mi líbilo, kdyby to skončilo jinak. (mám asi na hyčkoka nějaké vyšší nároky, možná bych si ho měl vyřadit z oblíbených) ()
Zajímavě vystavený thriller, který disponuje slušnou atmosférou a jedním tajemstvím, které průběžně proplouvá na povrch. Trochu jsem jako vždy bojoval s naivitou chování některých postav a místy křečovité projevy zla hlavního záporáka, nakonec ale jako u veškeré Hitchovy tvorby z tohoto období jsem se nenudil, ale ani nenadchl. 65% ()
Hitch v tomto snímku vytváří perfektní atmosféru plíživého teroru a značně odporných lidských postav. Kdo je větší bídák? Naivňoučká dcera tušící pravdu, ale skrývající jí kvůli tomu, že neví jestli vraha nemiluje? Tajemný strýček? Tupá maminka, která pro oči nevidí? Otec, který se sousedem vymýšlí neodhalitelnou vraždu, aniž by zaregistroval, že se někdo snaží zabít jeho vlastní dceru? Hloupé vdovičky? Hitch opět využil příležitost k tomu, aby cynicky nahlížel na "obyčejnou americkou rodinku", která se v podstatě vlastní vinou dostává do potíží. ()
Motto: "Je to valčík Na krásném modrém Dunaji. - To je ono! Ne, to není on. Charlie, už vím, je to Veselá..." Pro některé filmy by mělo být umožněno přidat hvězdičku navíc, jak jinak totiž odlišit největší Hitchovy klenoty (Pochybná žena, Vertigo, Psycho) od spousty jeho dalších objektivně pětihvezdičkových filmů? Ani stín podezření patří do první kategorie, navíc je propracován s neobvyklou důmyslností, že pro něj není nikdy "škoda slov". Příběh lze shrnout takto - Prolog: Zrcadlové představení. 1. Příjezd démona. Večeře (nasazení prstenu). První argese. 2. Banka. Detektiv. Knihovna. 3. Pekelný hostinec. 4. Nedělní mše. Detektiv. Na schodech. 5. Pokus o udušení. Večírek (nasazení prstenu). Odjezd démona. Epilog: Pohřeb. --- Když za úvodními titulky tančí páry v poněkud staromódních kostýmech, je spíše obtížné zjistit, co mají společného s kriminálním příběhem v Americe poloviny 20. století. Kdo v dramatickém zvuku rozpozná melodii z Lehárovy Veselé vdovy? Atribut hlavního hrdiny, stejně důležitý jako prsten či noviny? Ač Ferenc Lehár v době premiéry filmu 12. ledna 1943 ještě žil, je jasné, že zatím jsme někde mimo čas, v době "vídeňských valčíků" než se svět "skutečně zbláznil" a vystřízlivěl ze svých "pokojných pitomých snů". Každý byl tehdy úžasný, každému to slušelo. Svět byl krásný. Ne jako ten dnešní. "Bylo nádherné být tehdy mladý." Nevinnost malé Charlie bude symbolizovat tento "předválečný sen", nekompromisnost strýčka Charlieho jeho odvrácenou tvář (oboustranný vztah mezi strýčkem a neteří je vyjádřen již v zrcadlové postelové dvojscéně, která představuje oba hrdiny; na tyto duality, z nichž se skládá celý film, poprvé upozornil Francois Truffaut v roce 1954). Tragédií Charlese Oakleyho (alias zabijáka Veselá vdova) nebylo, že na konci svých sil "dostal nápad přijet sem", ale že se začal "pyšnit svými šperky; ničím jiným". Protože ke všem vraždám dojde před začátkem filmu a vždy vidíme spíše galantního Josepha Cottena, jediným reprezentantem smrti je cirkulující objekt - prsten s nesprávnými symboly. "Kdybys mi něco dal, pokazilo by to náš vztah... Nejsme jenom strýček a neteř. Je to něco víc... Cítím, že někde uvnitř skrýváš něco, o čem vůbec nikdo neví... Něco skrytého a krásného. Já na to přijdu... Jsme skoro jako dvojčata, nevidíš?" A tak místo symbolu mystického sňatku se prsten stává otráveným jablkem. Sotva se malá Charlie "skrytého a krásného" dotkne, stane se smrtonosným. Prsten poprvé vyvolá stín podezření, aby v knihovně poskytl důkaz strýčkovy viny (což Hitchcock zopakuje v Oknu do dvora). V začouzeném baru "Til-Two" pak prsten symbolizuje destrukci jejich vztahu. "Žiješ ve snu. Jsi jím zaslepená. Ty nevíš, jaký je svět. Víš, že svět je špinavá díra? Sotva vylezeš z domu, narazíš na nějakou svini. Svět je peklo plné lhostejnosti. Probuď se, Charlie." Někteří vykladači naznačují, že dualita tohoto filmu není ničím jiným než dichotomií dobra a zla, "dobré" a "špatné" strany, což umožňuje odstranit špatnou stranu a skončit hollywoodským happyendem. Podle nich je zlo personifikováno strýčkem Charliem, který přijede do městečka jako druh "přírodní katastrofy", cizí těleso a nikoli jeho vlastní produkt. Tento povrchní popis však pomíjí fakt, že Charles je objektem uctívání Newtonových, resp. obou hlav rodiny - matky a dcery. Ona říká doslova: "Jsi můj strýc, bratr mé matky. Myslela jsem, že jsi ten nejbáječnější člověk na světě. Nejbáječnější a nejlepší." Když si Charlie na večírku prsten znovu navlékne, vzepře se této touze. Prsten je znovu příslibem, ale jiného druhu: odejdeš-li, nic se ti nestane. Závěr je nicméně mnohoznačný a má daleko od šťastného konce "bohů ze stroje". Sám Hitchcock u Truffauta v podstatě říká, že Charlie je odsouzena milovat svého strýčka do konce svého života. Či slovy kněze: "Krása jeho duše a ryzost jeho charakteru nás budou provázet navždy." Tentokrát však zcela dospěle. () (méně) (více)