Texaský masakr motorovou pilou

Texaský masaker poriadne zostarol a miestami pôsobí nechcene komicky. Časť mimo domu sa celkom ťahá a okrem creepy stopára nie je prakticky vôbec desivá. Jednotlivé odchytávanie členov partie bolo tiež vcelku fádne a poriadna hororová atmosféra príde až s predstavením členov domu. To už je však, bohužiaľ, takmer koniec filmu. (26.12.2022)

Povedená rodinka z Texasu v plné nefalšované kráse. Atmosféra hodně slušná a i postavy fungují, celá šílená rodina působí doslova šíleně. Tempo od začátku dobré, ale postupně daleko lepší. Nejlepší však na Texaském masakru je poslední půl hodinovka, kde si rodinka psychicky pohrává s poslední ženskou. V její kůži bych vážně být nechtěl... 8/10 = 87% (06.01.2013)

Při porcování lidí nemám příliš velký zájem být krájeným, krájícím ani tím, kdo krájení sleduje z bezpečného křesla v zamčeném domě se staženými okenicemi a nabitou brokovnicí v rukou. Zkrátka se neumím předpisově bát, takže mi většina hororů připadá směšně zábavných, ale tentokrát nebudu zastírat, že tato na koleni stlučená klasika obsahuje několik pasáží, nad kterými musí úchylovo srdce radostně zaplesat. (28.08.2014)

„Proste to musíme robiť, aj keď sa nám to nepáči.“ Tobe Hooper, Leatherface, Kim Henkel, cintorín, bitúnok, večera, dedko cucajúci krv, kladivo, šofér kamiónu, metla, šéfkuchár... Kultová, ale neatraktívna, vyčerpávajúca a nepríjemná exploitation/hixploitation jazda o tom, že Texas je plný šialencov, kanibalov a šialených kanibalov. Nízky rozpočet mali až priveľmi nízky. Proste to vyzerá lacno a odpudzujúco. Paradoxne ale práve enormná nízkorozpočtovosť tomu dáva nezameniteľnú pachuť, príchuť, naturalizmus, živočíšnosť a i naliehavosť. Každopádne, nikdy som tomuto filmu neprišiel na chuť a videl som ho len raz v živote. Je pôsobivý, ale moja hororová srdcovka to vážne nie je, hoc som fanúšik hixploitationu a vážim si ho a viem, akú službu tomuto špecifickému podžánru urobil. Trojka s Kenom Foreem (1990) a Nispelov remake (2003) ma bavili o čosi viac. (25.06.2006)

Zo začiatku to pôsobí ako komédia (psychopat si reže ruku, v rádiu ide nejaký hippie-popík a všetci majú na tvári grimasy), ale potom to príde. Od prvého napichnutia na hák. I keď tam nie je skoro ŽIADNA krv, je to asi najbrutálnejší film, aký som videl. Po dopozeraní som mal takú chuť zapnúť si nejakú pozitívnu komédiu ako nikdy predtým. Tento film je fascinujúci, jeho atmosféra je úžasne brutálna a je nakrútený neuveriteľne realisticky. Majstrovstvo vo svojej kategórie a jeden z najlepších filmov všetkých čias. (12.10.2005)