Semestr

V posledních letech už tu nějaké české pokusy o generační výpověď byly, ale až teď to klaplo. Nechával jsem si Semestr až na dobu, kdy budou dostupné všechny epizody, což je myslím nejlepší způsob, jak zrovna tento seriál sledovat. Člověk pak lépe přehlédne ten mírný nedostatek děje a užije si spíš celkový obraz. Výborné je, jak se ty hlavní zvraty a nejdůležitější postřehy odehrají jakoby mimo, nejsou řečeny, ale vyplývají z těch dalších komunikačních rozhraní, lajků, pohledů tam a tam, atd. Je to seriál pro značně ohraničenou sociální bublinu, ale pokud do ní alespoň částečně patříte, budete odměněni. (06.12.2016)

Což o to, forma je vskutku neotřelá a moderní. A divák se může cítit jako voyuer, když nahlíží do života pár postav z FB, YT, TW a kdoví čeho ještě. Pár reklam na Stream. Ale celkově mi přijde, že dramatický oblouk nic moc, a když postavím kameru na dvacet minut před počítač mé ženy nebo ségry, uvidím zhruba to samé. Nic, proč by mě to mělo bavit nebo nutit se dál a dál dívat. (03.03.2017)

Velmi originální formát a k mému velice milému překvapení celkem kvalitní scénář a přirozené dialogy, (tedy krom Josefíkové, která to má v popisu práce :D, jediná výtka, co mám, se tam moc rychle střídají plochy jednotlivých aplikací a přibližování např. dokumentů, pro mě dost nepříjemné na oči, ale asi trochu subjektivní, páč nejsem mileniál ;) (22.08.2017)

Překvapivě mě tenhle formát celkem baví. Sjel sem celej seriál naráz což doporučuju každýmu kdo se do toho hodlá pustit. Dva lidi jeden vztah na dálku a hromada pop culture odkazů moderní doby hodnocená pohledem jedný hipsterky a tak trošku namyšlenýho frajera, kteří hledají svůj smysl života a znázorňují pohled mnoha mladých lidí, kteří dumají nad tím jestli jejich zvolená cesta v životě je ta správná. Rozhodně to není dokonalé a dějově celkem strohé, všechno to ale dohání svojí originalitou a promyšleností všech dějových zvratů a posunů v příběhu. Režijně kvalitně odvedená práce, která je nejvíc vidět skrze přehlednost všeho co se odehrává na monitorech a člověk se tak orientuje i v situacích kde by se dalo velice lehce ztratit. To znamená, že jde lehce poznat na čí obrazovku se zrovna v tu danou chvíli díváme kdo co zrovna dělá a proč to dělá atd. Rozhodně jsem nečekal že by mě zrovna tahle věc mohla tak nadchnout. Za mě překvapení roku z českých vod. 80% (02.01.2017)

„V Čechách není nikdo, kdo by se uživil tím, že píše o filmech, aniž by neprodával korále.“ Semestr důsledně naplňuje slavnou poučku Marshalla McLuhana „medium is the message“. Moderní komunikační prostředky (de)formují nejen vztahy mezi postavami, ale také jejich vztahování se ke světu „tam venku“. Jde o první český internetový seriál, který dokázal nízký rozpočet a malý štáb proměnit v jednu ze svých hlavních kvalit. Nepůsobí jako výsledek rychlého guerillového natáčení (jako Kancelář Blaník), v rámci vymezeného (virtuálního) prostoru je naopak vyladěný do nejmenšího detailu. Má ujasněnou cílovou diváckou skupinu, které podřizuje obsah, styl i vyprávění, jež jsou na jednu stranu ojediněle sladěné, ale současně mezi nimi vzniká inspirativní pnutí. Zároveň dokáže díky dodržení určitých sitkomových konvencí ve výstavbě dílů, v motivické semknutosti jednotlivých epizod (spojených většinou jedním pojmem z filmové teorie) i epizod mezi sebou (rozpad vztahu, řešení budoucnosti) a v charakterizaci postav udržet i pozornost diváků, kteří se v hrdinech „nenajdou“ (byť zřejmě každý občas zatoužil žít jinde, dělat něco jiného, být někým jiným), v jejich světě se nebudou cítit jako doma a v záplavě popkulturních odkazů občas ztratí orientaci. K nevyzrálejším tuzemským seriálovým počinům Semestr patří pro svou odvahu zradit koncept (a tudíž i diváka), učinit protagonisty z postav, které se často chovají hloupě, sobecky, pokrytecky či přímo odpudivě, pracovat s náznaky tak nenápadnými, že vám napoprvé mnoho z nich unikne (svůj dalekosáhlejší význam má přitom celá řada odboček, sloužících navenek pouze k autentizaci fikčního světa). Z výše nastíněných důvodů se nedomnívám, že je Semestr jednou ze seriálových událostí roku jenom proto, že věrně reflektuje životní situaci určité skupiny lidí. Jednak tuto reflexi provádí s nebývalou invencí, jednak pro něj samotné „nastavení zrcadla“ nepředstavuje cíl. Mnohem podrobněji zde. (15.12.2016)