Mudbound

Totálně vzorové drama z amerického venkova na konci druhé světové války, ve kterém je úplně všechno, za co by americká historie vůbec neměla být hrdá. Hloupí a arogantní vidláci, rasisti, černoši a s tím vším spojený ku-klux klan, který se tu projeví jen tak mimo řeč, aby se neřeklo. Tvůrci, podle mě, naprosto vzorově představili jeden výrazný rodinný příběh na zdejších plantážích, ve kterém se promítlo úplně všechno. A jelikož tvůrci nebyli zaujatí, tak tu hlavní postavy docela slušně drtí pod náporem okolí, kterého bych nikdy nechtěl být součástí. Lidskej humus, na který se hodně těžce kouká. Těžce proto, že na něm nic hezkýho není. Na druhou stranu jsem se nenudil a postavy, které tu ztvárnili Hedlund, Mulligan a Clarke měli něco do sebe. (26.01.2018)

Priserne pomaly sa to rozbieha, ale potom si film uz drzi tempo, namakane dialogy a hlavne skvelu Kery Chuligan /Velky gatsby, Pycha Predsudek 2005/. Jason Clarka /Usvit Planety Opic, Knight of Cups a Terminator 5/ som prezil, a zahral to dobre, cosi mi hovoril aj David Jensen /Traffic nadvlada Gangu, Mlha 2007/. Pacila sa mi rozbahnena poda na Juhu USA. Ked zaprsi, vsetko navokol je plne kaluzi a bahna. 77 % (26.12.2017)

Dosť dobré! Síce tých filmov s tématikou bieli vs. čierni zasadených na americký juh už bolo pomerne dosť, ale toto malo vďaka tej vojnovej vsuvke dosť kvalitnú zápletku. Až kým sa Jamie a Ronsel nevrátili z vojny, tak príbeh bol viacmenej slabý a nevýrazný. Avšak keď sa vrátili vojnoví hrdinovia ku svojim rodinám, až vtedy chytil film skutočne kvalitný spád. Bolo smutné sledovať ako sa Ronselova nádej na zmenu postavenia farebných v Mississippi razom rozplynula hneď po návrate, no o to viac ma upútalo to vznikajúce priateľské puto s Jamiem, ktorý bol mimochodom tou najsympatickejšou postavou celého filmu (až na ten alkoholizmus). Ten záver bol veru drsnejší ako som čakal, možno trošku prepálené, ale rozhodne silno emotívne. Inak, akosi nechápem to všeobecné nadšenie z hereckého výkonu Mary J. Blige. Mňa osobne skôr očarili vynikajúci Garrett Hedlund a Jason Mitchell. (17.01.2018)

Film bol natočený na základe rovnomenného románu americkej spisovateľky Hillary Jordan. Podstatou filmu sú vzťahy medzi bielymi a čiernymi, medzi bielymi rodinami a čiernymi rodinami, medzi bielymi a čiernymi vo vojne a všetko o čiernobielom. Ale v podstate ide o všetko na čo, Američania, nemôžu byť hrdí. V roku 1619 boli do Ameriky dovezení prví černošskí otroci z Afriky. Zase v roku 1865 bolo zrušené otroctvo na celom území USA. Až v roku 1948 "vysoko teoretický" bola zrušená rasová segregácia v armáde. Ale v roku 1955 boli ešte v autobusoch oddelenia pre bielych a čiernych, ale ani v roku 1957 nemohli černošské deti navštevovať stredné školy. Osud černošského obyvateľstva tak bol ešte na dlhé roky veľmi neistý a veľa na tom nezmenila ani účasť Afroameričanov v americkej armáde počas 2. svetovej vojny. Dokonca boli po návrate domov zaznamenané časté prípady lynčovania černochov len preto, že si dovolili nosiť uniformu americkej armády. Cesta ku skutočnému zrovnoprávneniu tak ešte stále nebola na konci Film "Madbaundská farma" je príbeh o udalostiach, ktoré sa odohrávajú na malej farme na okraji mesta Memphis počas druhej svetovej vojny a tesne po nej. Odtiaľ odišli na front zástupcovia dvoch rodín. Obaja sa vrátia, ako hrdinovia Jamie McAllan pilot bombardéru B-25 a Ronsel Jackson veliteľ tanku Sherman, jediný rozdiel medzi nimi je, že Jamie je biely a Ronsel čierny. Obaja stratili vo vojne mnoho svojich priateľov a film ďalej beží v realite rasových predsudkov a povojnového syndrómu. (28.07.2018)

Všeho moc a zároveň všeho málo. Na ploše více než dvou hodin se autorům podařilo rozmělnit příběh dvou světů, který diváky sice bombarduje dramatickými situacemi, ale přesto zůstává naprosto umělý a povrchní. Totéž platí pro postavy, které (vedle toho, že jich je poměrně hodně) jsou šablonovité, nebo rovnou ploché a bez prostoru. Všudypřítomný patos navíc zabil všechny šance dostat z diváka alespoň náznak nějaké emoce, což je při daném tématu přinejmenším zvláštní. Mudbound je nakonec tedy učebnicovým příkladem toho, že i časem ověřené téma, byť řemeslně asi bezchybně zpracované, se po tisícím zrecyklování jednoduše přejí, pokud do něho autor nepřidá alespoň kapku své invence, kterým by jej odlišil. (04.01.2018)