Válečníci

Zřejmě vystupuji z řady, protože mně tento 70% snímek zase tak žílu nerval. Přepálená stopáž rozhodně není ničím dobrým. Emočně vyhrocené je to vlastně až v závěru a kdo si během prvních dvou a půl hodin myslí ,že mise UN je vlastně procházka růžovou zahradnou,musí být naivní. Natočeno "dokumentaristickou" kamerou s obyčejnými lidmi a obyčejným příběhem se zajímavým zákulisním podtextem.. (21.08.2014)

Pomalé a devastujúce. Niečo na štýl Shake Hands with the Devil. Žiadne napínavé spielbergovské šok terapie so satisfakciou na záver - len brodenie sa mŕtvolami, všadeprítomná bezmocnosť a postupný psychický rozklad, sprvu tvrdých mladých chlapov. Po troch hodinách tejto depresie sa cítite, jak keby vám niekto dal facku cez celú hlavu. No a nakoľko máme dobu revizionizmu, keby toho masochizmu bolo málo, skočte po filme ešte na internet a prečítajte si, že to bolo vlastne celé správne. Alebo že sa to nestalo. Vy slniečkarskí vlastizradcovia! (19.09.2016)

Takové filmy mě vždycky mučí. A tenhle navíc ještě tím, že se to všechno stalo. Ne zas tak dávno. A ne zas tak daleko. Když vidím nějaký film o takovýchto hrůzách někde z Ameriky, Afriky, přijde mi to daleko. Všechno je tam jiné - jak se lidé oblékají, chovají, mluví, architektura a já nevím, co všechno ještě. Když se ale podívám na takovou Bosnu, zdá se mi, jako by to bylo tady, kousek, sousední ulice, o pár baráků dál. Ne, že by na mě filmy situované do Ameriky, Afriky a jinam nijak nepůsobily, jen mi připadne, že filmy, ve kterých poznávám místa, tu zmiňovanou architekturu, mluvu a oblékání lidí, mě daleko víc děsí. A tenhle film mě opravdu, opravdu děsí. Vždycky si říkám, jak je možné, že se TOHLE děje v civilizovaném světě. Nikdy mě to nejspíš nepřestane udivovat a nikdy si nepřestanu klást otázku, jestli je to všechno nutné. Warriors je další z filmů, který bych pouštěla ve školách. Starším studentům. Myslím, že zobrazuje to, co válka je. A to naprosto surově. Ne jen střílení červených do modrých a naopak, ale genocidu, náboženskou nesnášenlivost, lhostejnost vůči ostatním, bezmoc, násilí vůči nevinným civilistům, a to i dětem a starým lidem, bezcitnost, na druhé straně i ochotu pomáhat, sebeobětování, onu pověstnou lásku k bližnímu, nezištnost. Ukazuje různé charaktery různých vojáků, je opravdu rozdíl mezi těmi, kdo jsou v terénu a vidí na vlastní oči hrůzy, kterých už se nikdy nezbaví, a mezi těmi, co sedí v bezpečí a rozdávají rozkazy, aniž by viděli, co jimi způsobí. Nejsympatičtější mi byla postava Alana Jamese, zdál se mi z nich nejmíň voják, nejvíc citlivý. A jak bylo řečeno - hrdina. Tenhle film má co říct. (27.07.2009)

K tomuhle snímku jsem se dostala v rámci psaní seminární práce. Musím se přiznat, že se až trochu stydím, že to bylo takhle pozdě. Nechci tady moc zabředávat do historie a do historických faktů, jen snad to, že alespoň částečně se prostřednictvím tohoto snímku můžete dozvěděť co se vážně dělo. Co se dělo v rámci konfliktu před kterým zavírají vyspělé země oči. Spíš než o klasický film se jedná o dokument, ale vše je natočené formou příběhu z pohledu britských vojáků United Nations. Atmosféra je děsivá, vše je doplněné hudbou, která vám doslova drnká na nervy a herci jsou skvělí. To bych chtěla především vyzdvihnout- protože natáčení tohoto snímku muselo být velmi náročené - nejen finančně ale i po stránce restaurátorské......A konec filmu je vážně síla- takové přenesení do našeho světa plného jídla, beze zbraní a mrvol na ulicích. Přenesení, které může být pro kde koho více říkající, než samotný průběh konfliktu. (30.03.2013)

Tři hodiny času mě sice strašily, ale jakmile film začal, byl jsem si jistý, že to bude dobře investovaný čas. A z Válečníků se stal jeden z nejdrsnějších filmových zážitků (spolu s Nankingem, Wolyní a Harrisonovými květy), které jsem kdy viděl. Šílenost války a na férovku ukázaný fyzický a psychický teror, jakého jsou lidé schopni. Brutalita, které je máloco rovno. 100% (07.08.2017)