Salvador

Opět ze sebe budu chrlit převážně superlativa. Jedno bych rád směřoval k tvůrci titulků, jehož přezdívku jsem úspěšně zapomněl, a to za to, že kromě dialogů zmínil v titulcích i krátký popis jednotlivých událostí, tedy koho a co zrovna vidíme, což bylo pro nás, kteří nejsme s konfliktem v El Salvador obeznámeni více než přínosné k dokonalému pochopení a neztracení se v ději. Zbytek superlativ míří k Oliverovi Stoneovi, kterému se tento film opět mimořádně vyvedl. Moc se mi líbí, že dokáže být jako režisér absolutně nestranný. Opět popisuje děj a události jako konflikt dvou stran, kde každá bojovala za své zájmy a následný dopad na civilní obyvatelstvo. Děj je na události velice bohatý a příjemně svižný. Skvěle napsaná a obsazená byla role ústředního novináře, který není vykreslen, jako nějaký vyumělkovaný hrdina, nýbrž jako člověk se spoustou problémů a chyb, který se řídí svým srdcem a pudy. James Woods zde byl opravdu vynikající. Líbí se mi Stoneův úhel pohledu, ale chápu, že je to režisér, který se rozhodně nezavděčí každému. Každý záběr zde měl své místo a napomáhal přinášet divákům celistvý obrázek o dané zemi a o situaci. Mimořádně kvalitně odvedená práce. (15.05.2019)

Těšil jsem se na parádní válečný dráma, které mě vytrhně pohledem fotografa na zuboženou a zničenou zemi jedním sráčem. Dostal jsem ale klasický pro-americký film a la Oliver Stone, který mi od začátku přišel jako akční kravinka, jako kdyby jí vytrhli z Hollywoodu. Nic závažnýho, jediná skutečně mrazivá scéna přišla, když s kamarádem fotografem šli fotit jatka na kopcích plných mrtvol. Jinak mi to přišlo jako kdyby si Oliver Stone točil co se mu zlíbí, klasickou Hollywoodskou cestou. Vůbec mi to nepřišlo reálné, šokující natož pak zajímavé. Nevím proč, možná za to může ta muzika, která z toho dělá něco, co to vůbec není. (18.12.2009)

S odstupem času to vypadá, že vrchol filmové tvorby Olivera Stonea, měřeno kvalitou, spadá do 80. let, kdy přišel se dvěma špičkovými reflexemi ničivých válečných konfliktů. Četa je známější a vyvolala všeobecně větší ohlas, přece jen ji natočil jako přímý účastník s hlubokou znalostí věci. Bráno z jakéhokoliv pohledu, představovala vietnamská válka významnější událost a vztah k ní si v americké i světové veřejnosti utvářel kdekdo. Válka v Salvadoru zůstala ve stínu nejen té vietnamské, ale i souběžně probíhající irácko-íránské války, kde šlo o krvavý boj o ropná pole. Občanská válka probíhala v době, kdy se míjela se zájmem americké společnosti. Byla to éra ekonomického vzestupu, nového sebevědomí a yuppies. Salvador byla nemocná země, kde převážnou většinu majetku a veškerou politickou moc vlastnilo 27 rodin, které nechtěly připustit jakékoli reformy a ve spolupráci s armádními špičkami likvidovaly opozici nebo ji zaháněly do ilegality. Americké tajné služby se obávaly nové blamáže a la Kuba a rozhodly se zabránit pádu režimu za každou cenu. V zemi se vzedmula vlna brutálního násilí. Stone jako protiválečný aktivista, jehož politický profil formovala protestní 70. léta, sledoval vývoj se znepokojením a chtěl natočit angažovaný film z první ruky. Nenašel ale producenty, a tak film vznikal z nadšení a obětí celého filmového štábu. I přes řadu kompromisů daných omezeným rozpočtem, točilo se obvykle na první dobrý pokus, z toho snímku čiší neuvěřitelný zápal. Salvador není laciná agitka a jeho hrdina není sympaťák, ale složitá postava. Nespolehlivý nestálý dobrodruh se sklonem k alkoholismu, levičák srdcem, ne ideály, a spíš intuitivně se stavící na stranu těch slabších v konfliktu. Stone zároveň vzdává hold novinářské profesi v době, kdy novináři byli za pravdu ochotni riskovat život a jít proti proudu a očekávání veřejnosti i zaměstnavatele. Boylův kolega umírá při pokusu zachytit realitu pouliční bitvy z bezprostřední blízkosti. O pár let později se jeho kolegové ve válce v Iráku v pohodlí luxusního hotelu spokojili s oficiálním komuniké americké armády, efektními záběry pořízenými armádními kameramany a počítačovou simulací. Celkový dojem: 95 %. (21.10.2013)

Film natočený podle skutečného příběhu z roku 1980. Životem znechucený novinář Richard Boyle odjíždí se svým cynickým přítelem DJ-em do El Salvadoru, aby zde natočil senzační reportáže o zdejší vojenské diktatuře, o vraždě arcibiskupa Romera a o utrpení místních občanů. Hlavně však touží po změně celého svého života, se kterým není zdaleka spokojen. Chce také najít svou bývalou lásku, pokornou a skromnou Marii, kterou si chce odvézt do Států. Situace v zemi však oba američany velmi překvapí, je mnohem závažnější, než je ve světě známo. Boyle se snaží navázat kontakt s oběma bojujícími stranami, aby měli co největší prostor pro fotografování a zpracovávání příběhu. Musí nicméně vyhovět také jim, protože oba tábory trvají na prezentaci v jejich prospěch. Díky tomu Boyle proniká i do podstaty celé genocidy a odkrývá vliv USA na situaci ve Střední Americe. Stává se svědkem brutální války mezi stoupenci prezidenta Duarteho a levicovými partyzány Farabunda Martiho a poprvé v životě začne pociťovat soucit a empatie. Proto se rozhodne zemi opustit a Marii vzít s sebou za každou cenu (i kdyby se s ní měl oženit). Nastupují spolu do autobusu směr mexická hranice, ale jejich společná cesta není možná. (22.06.2010)

Výborně natočený film, ukazující šílenství nestabilních režimů v Latinské Americe a vměšování se USA, jejichž až paranoidní obavy z komunistů vedly k mnoha ztrátám na lidských životech. Velmi dobré herecké výkony podporuje jedinečná Delerueova hudba. Docela mi ale vadila jistá černobílost, i když levicové síly byly v jedné scéně ukázány i v jiném než jen zářivém světle. (15.12.2007)