Lepší je být bohatý a zdravý než chudý a nemocný

Dve prvé dámy Havlová a Jakubisková sa vrhajú do mierne pochybného podnikania, trochu štetkovského, trochu veksláckeho a to v bizarnom Jakubiskovom podaní. Ako básnická hyperbola divokých časov 90-tych rokov môže byť, ale ako seriózny film ťažko. Prvá polovica má aj zaujímavé myšlienky a svetlé momenty a nielen kvôli vyzlečenej pani prezidentovej. V druhej časti a hlavne poslednej tretine sa príbeh zauzľuje až do absurdity a nemá pre mňa skoro žiadnu výpovednú hodnotu. -- KONTROLÁÁÁ. (03.05.2013)

Nevím, proč z toho byla kritika svého času tak nadšená. V zásadě jde o pouhou sbírku všech polistopadových klišé jako je podnikání, estébáci, převlékači kabátů, zloději, prostituce, erotické fotky, striptýz, emigranti... Totéž, co probíraly všechny tehdejší komedie jako Hotýlek v srdci Evropy. Jakubisko se sice snažil dát tomu nadčasovou platnost, ale marně, je to jen prvoplánová reflexe dobových témat. Dějově jde pak pouze o mechanické řadění epizod, které po čase začne nudit. Ale díky Jakubiskovi to má aspoň jakous takous úroveň a není to trapné. (09.01.2006)

Na tomhle titulu je dobře vidět, že odstranění cenzury a pravidel, které limitovaly filmařům možnosti jejich tvorby v totalitním Československu, ještě automaticky neznamená zlepšení kvality nových děl. Jakubiskův předchozí kousek Sedím na konári funguje podstatně líp a celistvěji. To, co jsem napsal na začátku, je ostatně stará známá pravda. Když císař Josef II. v rakouském mocnářství poprvé uvolnil cenzuru, radostně očekával explozi intelektuálních špičkových děl, místo toho sledoval, jak se odněkud vynořila spousta braku, primitivních pamfletů a laciné dobové erotiky. Jakubisko 90. let obecně nedosahuje úrovně předchozích dekád a tenhle film je dokladem, že jeho pozdější úlet Post Coitum není jenom dočasným pomatením smyslů. Režisér se pokusil zachytit zmatečnou dobu počátku 90. let, kdy se společnost musela vyrovnávat s pádem starých jistot a léčkami získaných svobod. Je tam kdeco a vlastně i leccos navíc, jenže splácané do podivného zmatečného tvaru s prazvláštními duševními pochody svých hrdinek. Někdy to vypadá, je scénárista a režisér v jedné osobě byl na speedu. Jakubisko se zjevně vyrovnává s explozí slovenského nacionalismu a s obecnou deziluzí tehdejších intelektuálů nad marasmem politického a společenského života. Jenže co proboha čekali...? Dagmar Veškrnová je ve své roli dost nejistá a celkově mám pocit, že tímhle filmem začalo Jakubiskovo tápání, kterého se už nikdy nezbavil. Když už sledovat dvě ženy, které se rozhodly vzbouřit situaci a jít vlastní cestou navzdory zákonu a společenským konvencím, doporučuju Thelmu a Luisu. Celkový dojem: 40 %. (14.05.2013)

Souhlasím pouze s názvem, jinak film je děsná nuda a děsně natočený. Nicméně doporučuje Mirka Spáčilová : https://www.idnes.cz/premium/sluzby/juraj-jakubisko-lepsi-je-byt-bohaty-a-zdravy-nez-chudy-a-nemocny-film-komedie-perinbaba-dagmar-havlo.A191114_123549_premium-sluzby_bhar (20.11.2019)

Juraj Jakubisko zde patrně chtěl být slovenským Fellinim, to se mu ale nepodařilo. "Lepšie byť " je jedno z jeho výrazně horších děl. Herecké výkony jsou vážně nic moc, buď nedotažené, nebo přehrávané, ale jaké by taky mohly být v "politické tragikomedii" ?? Film mohl být aktuální zhruba půl roku po svém vzniku, ale dnes je doba naštěstí jiná a také se na dobu nedávnou minulou jinak díváme. Myslím si, že Jakubiskova reflexe počátku 90. let je výrazně přehnaná. "Klondike" to sice byl, ale takovej "Divokej Západ" zase ne. (12.06.2006)