Reklama

Reklama

Obsahy(1)

V tomto filmu se scenárista a režisér Woody Allen vrací do dob, kdy rozhlas býval ještě králem, kdy vstupoval do domácností Newyorčanů, působil na jejich sny a touhy, ovlivňoval jejich životní styl. Tvůrce se nevyhýbá prvkům nostalgie, přestože si uchovává smysl pro komediální konstrukci příběhu, zejména zřejmé je to v rovině dialogů postav. Skrze veselé i trapné osudy jedné židovské rodiny na přelomu 30. a 40. let nenápadně načrtává portrét americké společnosti, chystající se na vstup do války. Woody Allen, jenž se v obraze neobjeví (jeho hlas zazní jen v komentáři), se nechává unášet vzpomínkami na vlastní dětství. Malý chlapec zde vystupuje jako jakýsi průvodce po své poněkud ukřičené a hádavé rodině i celém rozsáhlém příbuzenstvu. Režisér buduje svět běžných, zdánlivě nedůležitých událostí, jimiž jeho hrdinové žijí a z vnějšku vstupuje společenské dění - ať již to byla legendární a šokující rozhlasová adaptace románu Války světů (budoucího filmového režiséra Orsona Wellese), přepadení Pearl Harboru Japonci, anebo vtíravé dobové reklamy. Děj je poskládán z drobných střípků, jediná větší epizoda sleduje obyčejnou dívku Sally Whiteovou (Mia Farrowová), která se ze servírky vypracuje až na rozhlasovou hvězdu. Důležitou úlohu při navození tehdejší reality má pečlivě vybraná dobová hudba, a tak tu zazní skladby známých skladatelů Colea Portera, Kurta Weilla, Rudolfa Frimla. (oficiální text distributora)

(více)

Videa (1)

Trailer 1

Recenze (141)

K.B.L. 

všechny recenze uživatele

Tento film od Allena nebude patřit mezi mé nejoblíbenější. Vadí mi na něm jakási necelistvost, útžkovitost. Taky mě už začíná lehce popichovat neustále stejné obsazení (cca 15. film, co jsem viděla). Oceňuji ale Miu Farrow, která hrála lehce přihlouplou slečnu naprosto dokonale. Také se mi líbila úvodní scénka s lupiči. ()

ScarPoul 

všechny recenze uživatele

Krásna spomienková udalosť. Vraciame sa k pôvodným skečom Woodyho Allena, kde je jeden vtip a jedna nepravdepodobná epizóda nahromadená jedna na druhú. A páči sa mi to. Nemá to síce ucelenú štruktúru, ale má to atmosféru neskorších Woodyho veľdiel a pritom niečo z jeho pôvodnej originálnosti. Množstvo epizódnych postavičiek a množstvo skvelých nápadov a odkazov na históriu. Wellsova Vojna svetov je podporená parádnou scénou. Vidno, že Woody vie spájať prirodzené momenty a robiť z nich niečo viac. Páčilo sa mi to a kopec krát som sa nasmial. Jeden z ďalších filmov v ktorých Woody ( aj ako rozprávač) kraľuje. ()

Reklama

honajz2 

všechny recenze uživatele

Sorry, ale čím víc toho od Woodyho Allena vidím, tím víc mi přijde jako strašný suchar. A je mi fuk, jak moc je považovaný za geniálního režiséra, mě jeho filmy (s výjimkou Půlnoci v Paříži) zatím vůbec nesedly. Chápu, že tady chtěl Allen natočit film o době svého dětství a nostalgické atmosféře 30. a 40. let, ale upřímně, místo nějakého poetického dojmu na mě ten film působil strašně nudně. A s přibývající stopáží to bylo stále nudnější a nudnější. K tomu to ještě zabíjel fakt, že zde vůbec neexistuje děj a pak taky ten fakt, že ačkoli tu (díky Bohu za ty dary!) nevystupuje sám Allen (ale zase si dal nejdůležitější roli celého filmu, přes to by se jeho ego nepřeneslo, kdyby se tam vůbec neobjevil...), i tak jsou všechny humorné situace podané strašně suše. Chápal jsem, kdy bych se měl smát, ale kromě jednoho pousmání to na mě prostě působilo fakt neskutečně... suše. Stejně jako u Zeliga a Spáče. Pořád čekám, kdy pochopím, co všichni na Allenovi vidí, ale evidentně to nepochopím nikdy. Nebo jenom mám smůlu na výběr jeho filmů, nevím. Ještě chci vidět (aspoň) Annie Hallovou a Hanu a její sestry, ale čím více toho od Allena vidím, tím víc mě jeho filmy otravují a připadají mi jako ztráta času... A Zlaté časy rádia, ačkoli jsem jim nějaké naděje dával, mě zklamaly hodně. 2* ()

MarekT 

všechny recenze uživatele

V souvislosti s režijními múzami Woodyho Allena se filmoví historici nejčastěji obrací k Bergmanovi, tento film ale ukazuje, že by se nemělo v různých medailoncích mluvit jen o něm - po "Stardust Memories" se jedná o v pořadí druhou poctu tvorbě Federica Felliniho, zde odkazující snad na všechno typické pro známého italského režiséra, až se skoro chce říci: "A m'arcord". Krom drobných podobností nejen se zmíněným Amarcordem (první kontakt se sexualitou), ale také La dolce vita (válečné tajemství malého Woodyho dle mě parafrázuje slavnou scénu na pláži) či 8 1/2 (zhasnutí světel) mě trochu překvapilo, jak se povedlo převést Felliniho trademark - obskurní postavičky, vypravěč, etc. tak, že působí originálním dojmem a především autobiograficky. Vyprávění o životě mimo rozhlasový entusiasmus je podle mě další silnou stránkou snímku - například si myslím, že pokud Woody skutečně vyrůstal v takové společnosti, kde předmětem sváru byl třeba i Tichý oceán, tak se ani není čemu divit, že je s ním taková zábava. :-) Díky tomuto zaměření příběhu se povedlo odborat i jednu moji tradiční nejistotu - když například v českých filmech vidím různé dětské skupinky, nemám moc víru v každý jejich pohyb, nemluvě o jednotlivých replikách. Snad poprvé jsem se dokázal vcítit do zobrazeného potěru, například proto, že tato vize není daleko od toho, k čemu se sám ohlížím, jen rozhlas v devadesátých letech už dávno přenechal své místo televizi. Plně se mi tak potvrzuje Allenovo postavení v mé hirearchii - trochu mě i mrzí, že vedle filmařiny se nevěnuje také psychologii, pokud by to šlo, chodil bych k němu v průměru na dvě sezení za den a za dva týdny by možná o mě věděl více než barová zpěvačka Sally o svých newyorských spoluobčanech. :-) Stejná slova samozřejmě platí i v tomto komentáři již několikrát zmíněném FF. "Zlaté časy rádia" u mě zaujímají shodou okolností podobné postavení jako italské 8 1/2 - pomyslný Midasův dotek zafungoval lépe na jiných místech (v případě Woodyho bych mohl jmenovat asi pět snímků), nicméně pro tenhle krajíc jednoho velkého filmového chleba mám zvláštní slabost. O hodnocení nejsem na pochybách. P.S. Herecké obsazení sice je v nostalgických snímcích tohoto rázu méně podstatné, nicméně zaujalo mě nečekané cameo Diane Keaton - v první chvíli jsem ji dokonce nepoznal. ()

B!shop 

všechny recenze uživatele

Film nabizi presne to, co slibuje nazev. Takze tu je prijemna dobova atmosfera, vsichni maj nejakou tu oblibenou radiovou show nebo hvezdu a prakticky nepretrzite zni nejaky stary pisnicky a nutno rict, ze docela chytlavy. Do toho se odviji pribehy nekolika postav, ale neni tu v podstate zadnej poradnej dej, proste sledujem, jak v ty dobe zily. A Woody si tentokrat strihnul jen hlas vypravece. No a tohle vsechno je naprosto mile a pohodove natoceno, takze nemam co vytknout. ()

Galerie (36)

Zajímavosti (15)

  • Larry David v roli souseda komunisty a William H. Macy v roli hlasatele na silvestrovské oslavě jsou sice slyšet, ale na scéně se mihnou jen krátce. [Zdroj: Jason Bailey – kniha Woody Allen – Kompletní průvodce tvorbou] (Facillitant)
  • Když se teta Bea vrací s jedním z nápadníků autem domů, z rádia můžeme slyšet slavnou rozhlasovou adaptaci Války světů od Orsona Wellese. (Matty)
  • Ve Zlatých časech rádia se Allen v porovnání s ostatními filmy vlastním životem inspiroval asi nejvíce. [Zdroj: Jason Bailey – kniha Woody Allen – Kompletní průvodce tvorbou] (Facillitant)

Související novinky

Vychází 20dílná DVD kolekce WOODY ALLEN

Vychází 20dílná DVD kolekce WOODY ALLEN

21.01.2011

Čtyřicet celovečerních autorských filmů, jeden televizní a jedna spolupráce na povídkovém díle – a to všechno během jednačtyřiceti let! Americký filmař Woody Allen se za svou pracovní morálku určitě… (více)

Reklama

Reklama