Ameriko, Ameriko

Moc hezky udělaná životopisná sága Elii Kazana. Ve filmu se kromě části životního příběhu slavného amerického režiséra dozvíme něco i o historii turecko-arménsko-řeckých vztahů. První půlhodina je trochu pomalejšího tempa, ale později se film rozjede a zbylé dvě hodiny se divák nenudí. Cestu mladého chlapce, který neměl kromě přitažlivého vzhledu vůbec nic, z malé turecké vesničky do Konstantinopole a pak až za oceán, do vysněné Ameriky, si nenechte ujít. (10.06.2020)

Winston Churchill svojho času vyhlásil, že veľké štáty sa správajú ako gangstri a malé ako prostitútky. Veľké štáty v záujme svojich veľmocenských ambícií páchajú veľké svinstvá a ešte aj zakazujú o nich malým štátom hovoriť. Turecko je žiarivým príkladom štátu, ktorý spáchal genocídu na Arménoch a dodnes zakazuje o nej hovoriť. Najnovšie sa tlačí do Sýrie, Kurdov označuje za teroristov, a kto by chcel ich "operáciu" nazvať inváziou alebo agresiou, nech počíta s tým, že pustí do Európy milióny migrantov. Kazan prežil turecký útlak a v tomto filme chce ho vykresliť podľa vlastných skúseností. Nemožno mu zazlievať, že dáva do filmu toľko emócií, ani že to prehnal s jeho dĺžkou. Ale tiež nemožno zazlievať divákom, akým som aj ja, že jeho filmu nedajú plný počet hviezdičiek, aj keď ide o kvalitný film. (20.10.2019)

Ameriko, Ameriko je šíleně dlouhý film a chvílemi nudný. Nemá ani úžasné herce (víceméně neznámí lidi) ani nějak extra sympatického hrdinu. Je to "jen" vykreslení bídy a reality života řeckého národa na konci 19. století a jako takové nemá skoro chybu. Nikdo tyhle sociální dramata neuměl točit líp než Kazan a tady to znovu potvrdil. Utrpení pod Turky, pogromy, příšerná chudoba, otrocká práce za mizerné peníze ale i nezlomná řecká duše a touha jednoho mladíka dostat se do bájné země - Ameriky. Když po skoro třech hodinách přijíždí a dostane se na americkou půdu a políbí zemi, měl jsem na krajíčku. Nedá se říct, že by mě to na 100% strhlo, ale viděl jsem silný příběh z části dějin, o kterých jsem toho moc netušil. A stálo to za to. (19.08.2021)

Sestříhat minimálně o půl hodinu nebo klidně o 60 minut a byla by to plná palba. Takto je film bohužel místy příliš utahaný a zdlouhavý. Ale vše vynahrazuje silný příběh, skvělá kamera a zobrazení dobových reálií. I přes svojí neúnosnou délku divák nad filmem nezlomí hůl, protože je zvědavý, jak to s hlavním hrdinou, těžce zkoušeným osudem, nakonec dopadne a jestli dosáhne své zaslíbené země. (10.07.2011)

„Don’t trust me. For your happiness, don’t trust me! I can’t do different.“ Příběh popisuje velkou životní cestu hlavního hrdiny, který přes řadu podvodů a úskoků nakonec krkolomně dosahuje kýženého cíle. Člověk si nevybírá, kde se narodí, ale pokud je zde cesta, jak to změnit, měl by se o to pokusit a věnovat tomu veškeré úsilí. Filmu je vytýkána příliš dlouhá stopáž, patří mezi Kazanovy méně divácky úspěšné a poněkud hůře stravitelnější filmy. Můj názor je takový, že se autor nechal do jisté míry strhnout osobní tématikou a jeho cílem nebylo vytvořit a priori snímek, který bude úspěšný a vydělá hodně peněz. Chtěl podat svědectví, popsat svůj osobní příběh, strasti svého života, zakonzervovat historii. A to se mu povedlo, bez ohledu na ohlasy diváků. (12.11.2013)