Skandál

Toshiro Mifune, ale zde především Takashi Shmirua herecky excelují pod taktovkou největšího japonského režiséra. Sešli-li se tyto tři osobnosti v jednom snímku, byla to sázka na jistotu a jejich umělecká spolupráce dokázala vyzdvihnout i průměrný příběh na něco mimořádného. Jako většina filmů Akiry Kurosawy i tento je hluboce lidský a plný pojednání o morálce. Původcem zla ve společnosti jsou zde jednak bezpáteřní bulvární novináři, ale také lidská slabost. Takashi Shimura fenomenálně ztvárnil kdysi dobrého člověka, který však zanevřel na svět a setkání s morálně čistým umělcem mu zrcadlí zdeformovanost jeho osobnosti v plné síle. Skandál asi nepatří mezi Kurosawovy opusy, neboť je to vlasntě malý film, ale již nese všechny jejich kvality. (07.12.2011)

Výchozí motiv o slizkosti bulvární novinařiny je naprosto nadčasový... Charaktery jsou většinou sympatické, hezky vykreslené a jejich motivace v zásadě funkčně podané... Dost se to ale topí v jakémsi přiblblém sentimentu (hlavně okolo vánoc to bylo k nevydržení) a jako soudní drama (v cca poslední třetině) je to těžce naivní. (11.07.2020)

Sympatického maliara Ichira Aoeho zrejme ani vo sne nenapadlo, že počas maľovania hory Kumotori, naďabí na vskutku ozaj sympatickú, mimoriadne peknú a slávnu speváčku Miyako Saijovú, ktorej sa následne ponúkol, že ju odvezie na svojej nablýskanej motorke na hotel, kde je i on zrovna ubytovaný. Už svojim svojským vystupovaním pôsobí naozaj zaujímavo, pretože na toto miesto síce chodí maľovať viacero umelcov, ale nikto z nich sa sem pravdepodobne nedopravuje na motocykloch, čo taktiež neušlo pozornosti ani jednému z pozorujúcich občanov, ktorý sa ho na túto vec potom opýtal... Na tom by ani nebolo absolútne nič zvláštne, nebyť ich presunu do verejného podniku poskytujúceho ubytovanie, v ktorom majú izby každý zvlášť, ale stačí úplne nevinná návšteva jedného z nich, kedy sa k sebe "pritúlia" do veľmi tesnej blízkosti, pričom netrpezliví paparazzovia už medzitým na nich dávno číhajú, ako bystrý jastrab na svoju korisť, a tak senzácia na seba nenechá dlho čakať, keďže fotoaparátom zachytia istú momentku, vďaka ktorej bude mať bulvárny plátok pred Vianocami hodne veľa dychtivých čitateľov, ale zároveň i žalobu na krku zo strany rozhorčeného protagonistu, ktorého sa táto skutočnosť nepríjemne dotkla ! Mohlo by sa zdať, že s príchodom právneho zástupcu Otokichiho Hiruty, by sa všetko mohlo dať konečne na správnu mieru, to jest v prvom rade zažalovať časopis Amour, teda domôcť sa určitej satisfakcie, a to konkrétne na súdnych pojednávaniach v stanovenom súdnom procese, ale ako sa tak na túto líniu udalostí ďalej pozerám, určite to nebude také jednoduché, ako to zo začiatku môže vyzerať. Totižto, tento právnik ukrýva nejedno tajomstvo, vďaka čomu začne pôsobiť dosť rozporuplne, až som sa miestami čudoval, prečo mu hlavná postava tak extra dôverovala, ale pre odpoveď našťastie netreba chodiť príliš ďaleko. / Ranný Kurosawa mi celkom dobre sadol, že až teraz som ukončil jeho režisérsku tvorbu v plodných 50. rokoch, kde opäť nesmeli chýbať Toširó a Takaši, kedy je jeden lepší ako druhý, to je proste fakt ! Až po Škandáli dorazil aj prelomový Rašomón a mnoho ďalších legendárnych spoluprác → perfektného režiséra so snáď ešte perfektnejším hercom, pritom podotýkam, že aj predtým sa spolu pomaličky zoznamovali, ale až neskoršie to začalo prinášať samé ovocie, na ktoré fanúšik nedá len tak dopustiť, ó áno, strašne rád si na ňom zakaždým pochutnávam. Možno filmu niečo chýba, trebárs väčšia dynamika, alebo povedzme scenár občas trochu zaškrípe zubami, ale i napriek tomu sa stále jedná o pozoruhodný počin, nad ktorým stopercentne nemávnem rukou. Skrátka, podľa mňa sa vidieť oplatí. (03.03.2022)

Skandál je rozhodně nesmírně silný film. Točí se kolem základních životních otázek, jakými je morálka, pravda a spravedlnost. Jak je u Kurosawy časté, nechybí v něm ale ani role či okamžiky vysloveně komediální, stejně jako až fanatické soustředění na drobnokresebné podání konkrétních míst či situací a v neposlední řadě taky hluboké city. Láska, solidarita, soucit a taky slabost. Asi by se řeklo, že "klaďasové" v tom filmu jednají neuvěřitelně naivně, ale to je vlastně účel. Film přece nepopisuje reálné postavy, není životopisný. Aby byl funkční potřebuje křiváky i hrdiny. Ba co víc, vedle Mifuneho je tu hlavním hrdinou člověk, který (vlastně obdobně jako v Opilém andělovi, jenže ještě o poznání silněji) rozhodně není klaďas bez bázně a hany, nýbrž spíše slaboch. O to větší je jeho vítězství nad sebou samým.... Celkový dojem: 80% (04.04.2021)

Celkem překvapení. Místy to sice je trochu naivní a místy se to vleče, ale jinak podle mě dost povedené drama. Téma mě zaujalo, postavy jsou celkem promyšlené, vyvíjelo se to dobře a s každou přibývající minutou mi to přišlo napínavější. A ani ty Vánoce mi v tom moc nepřipadaly jako kýč, navíc je zajímavé slyšet Tichou noc v japonštině. Je to zdařilé i po filmařské a herecké stránce a ačkoli se nejedná o film, který by v Kurosawově filmografii byl bůhvíjak slavný a vlastně se i stylem vymyká jeho klasickým a nejslavnějším filmům (ale jen prostředím), i tak se mi Skandál líbil. Něco do sebe určitě má. A hlavně už jsem po ne zrovna krátké době viděl od Kurosawy něco pořádného. Možná jsem jen neměl štěstí na výběr filmů, nevím. 4* (14.01.2021)