Avicii: True Stories

Avicii bol, po skupine ABBA zrejme najznámejší a najslávnejší švédsky hudobník, vo svojej podstate obyčajný, skromný, introvertný chlapec, ktorého keby ste stretli na ulici, zrejme ho ani nespoznáte. Nie som síce fanúšik tanečnej hudby, ale Aviciiho si rád kedykoľvek pustím a vypeckujem si ním repráky. Dokument sú v podstate iba utržky z interných nahrávok zo zákulisia, nič zaujímavé alebo nové tam nepadne, ale za niektoré jeho pesničky, ktoré po ňom zostanú, dám 4... (07.01.2021)

Pri podobných snímkach ako je táto mi príde vždy tak akosi naliehavo smutno...niekde v záhlaví sa mi stále dookola točí otázka, prečo mladé, krásne, talentované duše musia odchádzať z tohto sveta? Akosi vnímam, že každý umelec je v podstate veľmi krehká duša, ktorá ani náhodou nie je pripravená na to všetko čo sa vďaka jej práci a talentu okolo nej roztočí..ten tlak, stres, očakávania ľudí, "šou"biznis kde ide len o prachy..vyše 800 šou?? veď to je akokeby Avicii vyše dvoch rokov každý deň bol len na turné..šialené..a do toho zdravotné problémy, neistota, úzkosť, kolotoč, stereotyp...a pritom jediné čo chcel je skladať tú úžasnú hudbu, hľadať šťastie..a nájsť zmysel..tá hranica medzi Timom a megahviezdou Avicii sa len ťažko hľadala..:( O to viac ma mrazí lebo som sa práve vrátila zo Štokholmu a v letiskovej hale som videla jeho veľkú fotku s popisom "WElcome to my hometown".. (24.11.2018)

Původně jsem se obával, že to bude naprosto průměrný dokument a vysoká hodnocení jsou tu jen proto, že Avicii. No, mýlil jsem se hodně, Na jednu stranu mi vadí občasná zbytečná rozvleklost a to, že zde mohlo zaznít mnohem víc Aviciiho skladeb (třeba Lay Me Down, Hey Brother, The Nights nebo Broken Arrows, kterou nemůžu nemilovat, když k ní mám osobní citový vztah - ale to tady nebudu rozepisovat), na tu druhou je to po slušně udělaný portrét jednoho mladého silně introvertního DJe, který se stal neskutečně slavným a přineslo mu to sice nadšení, ale zároveň i prokletí. Čím slavnější byl, tím horší to pro něj bylo, tím víc byl ve stresu a tím více se musel léčit. A když cítil že se vyčerpal, tak se svojí slušně rozjetou kariérou sekl - doslova, protože jak víme, o rok později se zasebevraždil. Vlastně je fascinující vidět, že si strašně rychle splnil všechny svoje sny a to ho zároveň zničilo, protože netušil, kam dál. Kurňa, tenhle dokument je mnohem propracovanější, než kdejaký dnešní pokus o psychologický film... Právě kvůli tomu jsem i dost dlouho přemýšlel, kolik vlastně dám, protože takhle na hraně silných 4* a slabých 5* jsem nebyl už sakra dlouho, naposledy snad u Herečky tisíciletí (to už je rok a čtvrt, jestli si to dobře vybavuji), ale nakonec se rozhodnu pro to nižší, protože mě to i přes pár silných momentů nevzalo tolik, aby si to zasloužilo plný počet. Nicméně je to dost slušně udělaný dokument, na těcj 97 minut rozehraje opravdu hodně a pro fanoušky Aviciiho to je povinnost. Pro ty ostatní, no, záleží jak vám sedne téma. Já Aviciiho ale rád, i když to nikdy nebyl můj nejoblíbenější interpret ze všech, ale i tak dokázal něco hodně velkého a většina jeho skladeb je pro mě nezapomenutelná. Silné 4* (26.02.2021)

Tak už i elektronická hudba má svýho Cobaina. Kdo ale mohl tušit, že to bude spíš epitaf či vzpomínka než dokument. Nejlíp bych tento film charakterizoval následujícími slovy. Nečekané. Otevřené. Aviciiho hudbu mám rád, ale tohle není ani tak o hudbě, jako o něm jako o člověku. A o tom tlaku, který na něho působil. Stresující. Místy dost depresivní. Nechápu, jak to mohl dávat, pokud nejel na speedu. Ale jeho návštěvy nemocnic mluví za své. Líbil se mi ten přerod z kluka v dospělého kluka, který se nebál utnout úspěšnou kariéru. Doposud jsem Aviciiho bral jako umělce, kterej dělá parádní elektronickou hudbu. Ale netušil jsem, jak do toho byl zapálenej a jak moc hudbě rozumněl... a odteď už za to má můj obdiv. A celkově ho má za celou svou kariéru. Ten kluk prostě věděl, co dělá - pokud mluvíme o hudbě. To ostatní ho bohužel sežralo. Je ho škoda, mohl toho možná ještě hodně dokázat. (24.09.2019)

Co na to napsat ? Nějak mi dochází slova. Snad jen, že je to škoda - obrovská škoda, že nás opustil někdo tak talentovaný jako byl Avicii. Vůbec bych se ho nebál přirovnat k takovým jménům jako jsou Beethoven, Mozart, Bach, Smetana, (Tesla, Einstan na poli fyziky, Jarda Jágr v hokeji :-) ). On totiž nebyl recyklátor, vykrádač starých hitů a kopírka ostatních už úspěšných.... On byl ten, kdo opravdu vymýšlel a tvořil. Na dokumentu se mi nejvíc líbily pasáže, kdy za ním chodili ti nejlepší z naší dekády, sedli si k němu do studia, zabrnkali pár tonů a ON VYTVOŘIL MEGAHIT.. Ano právě ta kreativní část, to je to, včem byl tak vyjmečný. Obyčejný, chytrý kluk, co to měl v hlavě srovnaný. Takový se rodí jeden za generaci !!! Proto nechápu a nikdy asi nepochopím, jak to mohlo skončit tak jak to vše skončilo... RIP Time. P.S. Dost mě dostala i ta pasáž, jak vykládal o 4 měsíční bolesti zánětu slinivky, protože tím jsem si v minulosti taky prošel a můžu každému odpřísáhnout, že je to taková bolest jakou si málokdo dokáže představit. S komentem Honzeek95 naprosto souhlasím. (14.02.2019)