Jednej správně

Spleť mikropříběhů z Brooklynu v době před jeho gentrifikací může být pro neinformovaného diváka iritující a pár podvratných scének připravujících půdu pro finále zřejmě ani nepostřehne. Snímek samozřejmě stojí za shlédnutí díky svému společensky výbušnému finále, kdy se režisérovi podařilo vystihnout složitost (zřejmě ne jen tehdejší) situace v USA a podstatu rasismu a ještě roztřesené publikum dodělá nádhernou dvojsmyslnou pointou protichůdných citátů dvou pánů z fotografie. Příjemné překvapení po poněkud pomalém ne tak záživném rozjezdu. (08.05.2017)

Obžaloba rasismu, která ovšem nemá jednoznačné záporáky ani klaďase. Jiné filmy řešící rasovou problematiku většinou vykreslují určitou rasu či menšinu jako oběť. A v tomto musím přes Spikem Lee smeknout, protože se tomuto vyhnul. Natočil celoplošnou obžalobu rasismu a - v rámci možností - nestranně kritizuje všechny a všechno - policii, černochy, bělochy, hispánce, korejce, italy...vykresluje rasismus jako problém každého etnika a segmentu společnosti. Zajímavý a určitě velice povedený film. Už je mi také jasné, odkud se vzala ta silná nasírací scéna z 25. hodin - Spike jednoduše vykradl sám sebe:-) (12.11.2012)

Spike Leeho v ´89 tom poriadne osvietilo alebo ho poriadne kopla do riti pani múza, pretože to čo natočil a napísal je fakt ..no...geniálne!?! Do the Right Thing je filmom, kde sú úžasne vtipné scény, perfektné zaujímavé postavičky, všetko farebné atď...ale pod povrchom sa ukrýva doslova atómová bomba a jedna veľká "moralitka" a priestor na zamyslenie...nepoznám iný film, ktorý by tak dokonale nenútene, tak prirodzene pojednával o stereotypoch v rámci kultúr, farbe pleti a ľudskej neznášanlivosti- téma ktorá je a bude bohužiaľ stále večná...Tento film skrátka nemôže nechať nikoho (snáď) chladným a aspoň trochu (alebo lepšie poriadne!!!) núti k zamysleniu... Filmu pomáhajú a robia ho viac autentickým aj skvelé a naturalistické herecké výkony (a nie je to len kadenciou používania slova fuck:) a nesmierne nápaditá kamera...Spike Lee ako černoch sa snaží ostať nestranným, každopádne s posledným výrokom Malcoma X som mal celkom problém (a tak trochu ma zmiatol), ale nič to nemení na fakte, že po skončení projekcie som bol chvíľu "mimo"...Skvelý film!!! (23.08.2008)

Spike Lee udělal něco jako zlatý řez, co se rasismu a xenofobie týče. Ačkoliv se film odehrává v převážně černošské čtvrti v Brooklynu, jsou zde zastoupeny všechny možné rasové a národnostní menšiny. Od černochů, přes číňany, hispánce až po italoameričany. A všechny menšiny se navzájem kérují na základě obvyklých stereotypů. A přesně v tomhle je vůbec největší pozitivum filmu. Lee správně pochopil (ač sám černoch), že nejde jen o konkrétní rasu/etnikum, ale spíš o sám akt nesnášenlivosti na základě vnějších rozdílů a to v celé jeho paradoxnosti. Pomocí prezentace jednotlivých praštěných důvodů k nenávisti, pomocí nadávek a provokací, které jednotliví aktéři dramatu pronášejí, se ukazuje vůbec to nejdůležitější. Že jediným způsobem boje proti netoleranci není nadávání na netoleranci druhých (s přidáním vlastních peprných nadávek plných předsudků), ale spíš vlastní, příkladná tolerance vůči ostatním. (25.09.2016)

No tak to ne, on fakt Spike Lee někdy střílel i do vlastních? A to docela ostrými, nutno podotknout. Jako takhle, ono to může být i naopak a ani by mě to nepřekvapilo, jelikož Leeho životní názory mi přijdou docela povrchní a zkratkovité, ale opravdu mám pocit, že tu nikomu vyloženě nenadržoval. Vlastně dost realisticky představil drsný život v ghettu, kde člověk musí být hovado a nesmí si nechat nic líbit. Proto tu taky nežije skoro nikdo sympatický a celým filmem se nese sice silně podmanivá, ale taky nepříjemná atmosféra nesnesitelných veder a čím dál tím více vyhrocených vztahů napříč komunitami. Černoši povětšinou nic nedělají, jen se flákají, nepracují a dělají bordel, Italové jsou zase přehnaně agresivní, Korejci jsou vyděděnci a každý jim to dává najevo... Žít v něčem takovém byste prostě nechtěli. Navíc rasismus je tu na každém rohu a nejvíc ho jde právě od černochů. Spika Leeho bych v tom fakt nepoznával, protože tohle je dost ostrá kritika vlastních řad (a nebo jen hodně nepovedený pokus o něco úplně opačně míněného) a musím uznat, že se mu to hodně povedlo. Na politiku sice samozřejmě dojde, to si Lee neodpustí asi nikdy, ale jinak je to skvěle vedené a uvěřitelně vyhrocené, s hodně zajímavými postavami, které se stanou všechny nezapomenutelnými už při svém prvním výstupu. Funguje to skutečně dobře, i přes to, že to za ty dvě hodiny nepřijde skoro s žádným dějem, ale jako mírně odlehčený a zároveň depresivní vhled do míst, kterým by se normální člověk vyhnul obloukem, to bohatě stačí. Navíc o rasismu to fakt pojednává ze všech stran, přesně tak, jak to je (což se dneska už nevidí) a v závěru to přijde s tím, že násilí plodí jen další násilí a s tím musím souhlasit, protože tenhle názor zastávám taky. Celkem mě překvapuje, že to říkám, ale od Leeho si budu muset určitě pustit i něco dalšího... 4* (09.06.2022)