Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Zemřou nacisté smíchy? Mistrovská komedie o rozverném divadelním souboru, který se během okupace Polska nedopatřením přidává k odboji... Slavný filmový režisér německého původu Ernst Lubitsch patřil mezi nejúspěšnější zahraniční tvůrce, jimž se podařilo etablovat v Americe v období Zlaté éry Hollywoodu. Během své dlouhé hollywoodské kariéry se rychle dokázal přizpůsobit nástupu zvukového filmu a natočil řadu úspěšných komedií, které se zařadily mezi klasiky tohoto žánru (Láska mezi umělci, Ninočka, Obchod za rohem). Zároveň patřil mezi politicky angažované hollywoodské režiséry, kteří se neobávali zaujmout stanovisko zejména k situaci v nacistickém Německu. V roce 1942 měla premiéru jeho protinacistická satira Být, či nebýt, v níž si velmi drsně utahoval z tehdejší politické situace v Evropě. Společně s Diktátorem Charlieho Chaplina se jednalo o jednu z mála komedií tematizující německý nacismus. V době svého uvedení snímek vyvolal velkou společenskou polemiku a tvůrci čelili výhradám, že zlehčují nacistickou hrozbu a zasadit děj komedie do tehdejší Varšavy je společensky nevkusné. K rozčarování přispěla i tragická smrt hlavní představitelky Carole Lombardové krátce před premiérou při leteckém neštěstí. Publikum docenilo tuto mistrovskou situační komedii až s odstupem dalších let a snímek začal být považován za vrcholné dílo komediálního žánru. Děj snímku se odehrává v roce 1939, kdy německé jednotky obsadily Polsko. Varšavský divadelní soubor zrovna zkouší protinacistickou inscenaci, která je ovšem na poslední chvíli z cenzurních důvodů stažena z programu. Členové divadelního souboru se následně zapojí do špionážního souboje s nacistickou mocí a díky perfektní znalosti divadelních prostředků se jim podaří přelstít gestapo navzdory milostným peripetiím a zmatkům v životě hlavní herecké hvězdy Josepha Tury a jeho manželky. (Česká televize)

(více)

Videa (1)

Trailer

Recenze (78)

pepo 

všechny recenze uživatele

G - E - N -I - Á- L -N- E. Mix Crazy komédie a napínavého špionážneho thrilleru ( často aj počas jednej scény ) miestami prekonávajúci aj to najlepšie od Wildera ( pre ktorého bol Lubitch najväčším vzorom). Jeden z najlepších filmov čo som videl. P.S. finále Inglorious Basterds už nebude nikdy rovnaké. ()

Krt.Ek 

všechny recenze uživatele

Kultivovaná (Ernst Lubitsch si to dává tzv. na Shakespeara, tzn. odcházejí jen burani bez vkusu a ti, co mají smluvené rendez-vous) válečná veselohra (sic!) s převleky ("Jé, Patriku, to je Hitler!" - tato hláška se ve filmu samozřejmě neobjevuje, leč mohla by!), pro milovníky Haló, Haló! a Sedmé roty takřka povinnost. Pasáže z ústředí varšavského protektora, kolonela Ehrharda (Sig Ruman), jsou prostě geniálně vypointované, ještě teď se usmívám ("Co mi to zas děláte, Schultzi?"). A pokud se ptáte, jestli mě uráží rok vzniku, tedy rok 1942, zdali si nemyslím, že za války by se o válce vtipkovat nemělo, tak spolu vzpomeňme na Chaplinova Diktátora. I ten byl přeci natočen ve válečných letech. Nakonec, jak se taky jinak postavit k válce, nemáme-li v rukou její ukončení, nezbývá, než se jí vysmát! 85 % ()

Reklama

rikitiki 

všechny recenze uživatele

Vtipné a přitom i mrazivé. Tohle je jedna z nejsvižnějších komedií z druhé světové, kterou jsem viděla. Vzhledem k datu vzniku snímku mě překvapuje, že nacisty nezobrazuje jako vysloveně komické nebo napak démonické postavy, jak bych předpokládala, že si i kvůli propagandě doba žádala. A Carole Lombardová disponuje oslňující září pravých hvězd. ____ Na okraj přidávám Módní okénko: světlé saténové šaty s asymetrickými ramínky byly skutečně nádherné. Slušela jim i brož na boku. Absolutně jsem ale nepochopila, proč měly tak viditelné záševky na zadku, které odstávaly a hlavně - úplně zbytečný byl kožešinový lem rozparku. Ten ty šaty úplně zabil. Ještě štěstí, že Lombardovou zabírali hlavně od pasu nahoru, takže nebyl vidět. :) /5. 12. 12./ ()

Martin741 

všechny recenze uživatele

Hm, poniektori spominaju ze Wilderov Stalag 17 je oproti tomuto len obycajnafraska - mno, Stalag som este nevidel a ani neviem kto tam rha. Viem len, ze to natocil Billy Wilder. No a par slov k Lubitschovmu filmu - mne teda scena kedy bol Hytler v uliciach Varsavy neprisla nijak genialna, teda doteraz nechapem ludi co tuto scenu glorifikuju. Tempo ma ale tato komedia, vyborne, to musim uznat, hercov som nepoznal, snad len zenu Clarka Gablea Carol Lombard - a i tu sa stalo velke nestastie - ake, to si precitate. Dialogy perfektne, kulisy namakane ...... absolutne hodnotenie davam preto, ze uz konecne viem kde sa inspiroval Truffaut so svojim filmom le Dernier metro : 100 % ()

Borrtex 

všechny recenze uživatele

Zcela výtečná válečná komedie, a rozhodně jeden z nejlepších výtvorů Lubitsche. Zcela oddychový snímek, při kterém občas až nevěříte, kam až daleko Lubitsch s humorem zašel. Zcela excelentní námět a hlavně výborný scénář doprovázen skvělými a sarkasticky až nevkusnými scénkami a hláškami. Nemám co vytknout za mě 100%:-) Viděno v kině na 40. LFŠ ()

Galerie (89)

Zajímavosti (6)

  • Hvězda tohoto filmu Carole Lombard (Maria Tura) se nedožila jeho uvedení do kin. V roce 1942, kdy byla na turné zaměřeném na podporu válečných obligací, zahynula v pouhých 33 letech při pádu letadla. (Pavlínka9)
  • Při úvodních i závěrečných titulcích je použita skladba polského autora Fryderyka Chopina „Polonéza v A-dur, op. 40, no. 1.“ z roku 1838. (Korsak)

Reklama

Reklama