Hudba:
Alex NorthHrají:
Elizabeth Taylor, Richard Burton, Rex Harrison, Pamela Brown, George Cole, Hume Cronyn, Cesare Danova, Kenneth Haigh, Andrew Keir, Martin Landau (více)VOD (2)
Obsahy(2)
Caesarovy legie – výkvět mocného Říma – vítězí v občanské válce. Další Caesarovy kroky směřují do Egypta, kde právě probíhají spory o trůn mezi králem Ptolemaiem a jeho sestrou Kleopatrou, které se chce král zbavit. Kleopatra zde není a je patrné, že mladého krále zcela ovládá eunuch Pothinus. Caesar ale přijíždí právě proto, aby sourozence smířil a dohlédl na jejich společné vládnutí. Večer se objevuje Kleopatra. Do Caesarových komnat ji tajně přináší její věrný sluha Apollodorus smotanou v koberci. Kleopatra se pokouší Caesara přemluvit, aby pouze ji dosadil na trůn. Caesar skrývá velké tajemství – mívá nepříjemné záchvaty. Ale lstivá Kleopatra se o tom samozřejmě dozví. Caesar si uvědomuje, jak je na cizím území zranitelný. Nechává proto spálit egyptské loďstvo. Bohužel při požáru shoří i velká knihovna. To rozlítí Kleopatru, ale Caesar jí dává najevo svoji převahu i jako muž. Za tento čin je nucen svést první bitvu, ve které vítězí. Mezitím se eunuch Pothinus pokusí Kleopatru zabít. Za tento čin je Caesarem odsouzen na smrt a jeho pán – král Ptolemaios – je poslán do středu svých beztak obklíčených vojsk. Kleopatra je tak Caesarem jako jediná dosazena na trůn a mladý král téměř odsouzen na smrt. Kleopatra a Caesar se velmi sbližují. Ona by chtěla, aby zůstal v Egyptě a odsud společně vládli. Caesar však pomýšlí na návrat do Říma. Nakonec zůstává, protože mu Kleopatra oznámí, že s ním čeká dítě. O tom, že se Caesar v Egyptě oženil a zplodil syna, se dozvídá nejen jeho římská manželka, ale i celý Řím. Ne všichni jsou jeho činem nadšeni. Caesar se loučí s Kleopatrou a odjíždí do Říma, kde chce vše připravit k tomu, aby i ona se synem mohli vyrazit za ním... (TV Prima)
(více)Videa (4)
Recenze (266)
Pro mnoho lidí zůstane napořád Kleopatrou jedině Elizabeth Taylor, já jsem ale díky tomuto snímku navždy získal Gaia Julia Caesara. Hlavní podíl na tom má Rex Harrison, který dokázal tohoto velkého muže ztvárnit lidsky, a přesto mu vtiskl vůdčí charakter, silnou osobnost i neopakovatelné charizma. A momenty jako Kleopatra poprvé u Caesara, průvod Římem či závěrečná lodní bitva mě dokázaly ohromit přes svou letitost i dnes... ()
Ten film nezemřel s Kleopatrou, ale s Juliem Caesarem! Harrisonova nenucená grácie a majestátnost nejenže ostře kontrastují s Burtonovým sebelítostivým a výbušným neurotikem (s úzkými rameny a pažemi jako hůlkami), ale hlavně představují jedinou autentickou emoci filmu. Další emoce dusí v zárodku Mankiewiczova ordinérní senzitivita a styl, a dále sama Taylorová v titulní roli. Její až absurdní marnivost [co výstup, byť pár sekund dlouhý, to jiný kostým… extravagantní líčení, účesy a dokonce klouboučky… tucet variací na hluboký dekolt, leč bez pointy:] jenom korunuje velmi sebestředný výkon, který skutečně zabíjí Kleopatru: ta je jednou pateticky milující ženou, jindy ambiciózní a destruktivní běhnou (aniž by se obě polohy někde střetly). Ve výsledku velmi ledabyle (co do profilace dekórů, postav, jejich motivací atd.) a bez inspirace natočený velkofilm, který je spíš spektáklem přehnaných gest a chlupatých údů, než čehokoliv jiného. Než nulové emoci, to už dám přednost třeba křesťanské hysterii QUO VADIS? od Le Roye... ()
Úžasný a ohromující velkofilm, při kterém jsem se nenudila ani minutku. Na to, že byl film natáčet v šedesátých letech opravdu povedené efekty, kostýmy herců a hlavně mistrovské herecké výkony Elizabeth Taylor a Richarda Burtona. K tomuto velkofilmu mám jen jednu jedinou výtku a to, že v roli Kleopatry si už nedokážu představit nikoho jiného, něž jedinečnou Elizabeth! ()
Film k nezaplacení. Nevím, kterého troufalce napadlo svěřit projekt za nějakých 44 milionů dolarů (dnes s inflací téměř 300) do rukou režiséra konverzačních dramat. A konverzační drama je přesně tím, k čemu má Kleopatra nejblíž. Akorát je pompéznější a místy až nechutně megalomanská (Kleopatra vjíždí do Říma – scéna, která bere dech). Dialogy nejsou špatné, Mankiewicz je umí režírovat, ale po odečtení pozlátka a parádně fungující chemie mezi Taylorovou a Burtonem, zůstávají jenom ony. Copak lze tři hodiny se zaujetím sledovat rozhovory lidí v drahých šatech? Vydržel jsem hodinu, načež mou pozornost zaměstnávalo jenom množství peněž vražených do každičkého záběru. Ale stejně jako v případě Bena Hura je všechno tak „mega“, že musím chtě nechtě sáhnout po slabších čtyřech hvězdičkách. Apendix: Je mýtus, že byl film propadákem, ve skutečnosti díky nehorázně vysokému vstupnému a tzv. roadshow uvádění vytáhnul studio Twentieh Century Fox z finanční krize. 75% Zajímavé komentáře: Pohrobek, Oskar ()
A nyní prosím vzdejme hold úžasnému, božskému, sluncem zalitému a nadpozemskému dekoltu Liz Taylor. Výstřih natolik vykroužený a pevný... že jest jediný hoden, aby se před ním skláněly tisíce hlav a otroci padali do prachu. Kleopatra nesklání hold Juliu Cézarovi, ani vládcům Egypta. Tohle je nesmrtelný památník nejdokonalejších prsou v dějinách lidstva. A to je asi tak všechno, co se na Kleopatře dá označit za pozitivum. Ale rozhodně to není málo. ()
Galerie (193)
Photo © 20th Century Fox
Zajímavosti (42)
- Elizabeth Taylor na začátku natáčení trpěla tak moc, že musela být na plac vždy přinesena, přesto zvládla prakticky jen kostýmní zkoušky. V jeden moment se její zdravotní stav tak zkomplikoval, že upadla do komatu – právě tehdy byla provedena akutní tracheotomie v zoufalé snaze zachránit ji život. Po šesti měsících natáčení a útratě 7 milionů dolarů bylo první natáčení Kleopatry ukončeno s výsledkem 10 minut celkově použitelných záběrů. (TroiMae)
- Kvůli vážnému onemocnění Elizabeth Taylor muselo být natáčení na několik měsíců přerušeno. (Coldrex)
- Kleopatra filmovému studiu 20th Century Fox’s málem zlomila vaz, přitom měla naopak být tolik potřebným hitem v souboji kina s televizní obrazovkou. Studio při hledání námětu našlo ve svých archivech němý film Kleopatra z roku 1917 (r. J. Gordon Edwards) a rozhodlo se natočit jeho remake. Svého času byly již natočeny všechny scény bez E. Taylor, kvůli jejímu onemocnění. Taylor byla schopná natočit jen kostýmní zkoušky. Nicméně ve chvíli, kdy studio k překvapení režiséra přijalo jeho rezignaci a natáčení mělo začít znovu jinde, s jiným scénářem, některými hlavními herci a režisérem, bylo použitelných jen deset minut natočeného materiálu. Doslova za pět minut dvanáct před položením studia převzal jeho šéfování Zanuck. Dotlačil režiséra Mankiewicze k dokončení filmu s omezenými prostředky, ale během stříhání ho stejně vyhodil. Pak ho ale musel prosti o návrat, protože nikdo jiný nebyl schopný střih dokončit, vzhledem k tomu, že film byl daleko více v Mankiewiczově hlavě, než ve scénáři. Oba nakonec stejně museli spolupracovat. Režisér film sestříhal na šest hodin (zamýšlel film jako dvoudílný s premiérou druhého dílu po půl roce), ale šéf filmového studia ho donutil další dvě hodiny (a později ještě jednu) vyhodit (ty zůstávají ztraceny dodnes). Právě to ale film oslabilo, neboť zploštilo charakter některých postav a jejich motivů (také lokace v Římě a Egyptě zůstaly naprosto nevyužity) – střihu např. padlo za oběť znatelné množství Burtonových scén. (TroiMae)
Reklama