Reklama

Reklama

Obsahy(1)

V roce 72 před Kristem nemělo Římské impérium přemožitele. Jeho moc se táhla široko daleko. Každá dobytá země znamenala přísun nových otroků do područí římských pánů. Spartakus, otrok, jemuž před očima zavraždili otce, měl odvahu se vzepřít mocným římským generálům i politikům a stal se vůdcem mohutného povstání otroků. Jeho boj za svobodu, jenž ohrozil celé Římské impérium, měl hluboký dopad na mnoho budoucích generací. (oficiální text distributora)

(více)

Recenze (99)

Vavča 

všechny recenze uživatele

Dobře verze s Kirkem Douglasem zůstala nepřekonáná. Ale Goran Visnjic má také slušné charisma a je fešák. Rhona Mithra přivede ke spokojnému vrnění určtiě většinu mužského publika. Angus Macfadyen v roli Crassa je prostě úžasný(působí velmi ohnivě, živě až démonicky uhrančivě), takovým Crassem se starý Spartakus chlubit nemůže. Bojové scény jsou moc dobře natočeny ať už jde o souboje koňmo nebo pěšmo. Tenhle film jsem viděl několikrát a neomrzel se mi. OST je vcelku povedené. A příběh netrpí ztrátou tempa, historicky je to vcelku věrné, ukazuje to i mocenský boj v Římě a rozhodně se pár starověkým fórům a historkám zasmějete. Vzhůru za svobodou! Nezáleží jestli vyhrajeme,jak zemřeme, ale jak jsme žili.... ()

Shit 

všechny recenze uživatele

Z tohohle filmu je na sto honů cítit jakí to je nízkorozpočtová sračka, která se snaží působit jako velkofilm, ale prostě na to nemá. Představitel Spartaka je naprosto nevýraznej a zapadá mezi ostaní, takže film nemá vůbec kdo táhnout a proto to dopadlo jak to dopadlo. Radši si touhle slátaninou nekazit vzpomínky na pořádnýho Spartaka s Kirkem Douglasem ()

Reklama

Dan9K 

všechny recenze uživatele

K tomuto snímku jsem se víceméně (spíše více) dostal náhodou, jelikož jsem si nejdříve chtěl "pořídit" Kubrickova Spartaca a jeden neznámý inteligent označil tohoto nového za Kubrickovo, čili jsem po "dopořízení" v očekávání spustil soubor a moje naštvání neznalo mezí. Ale teď už k samotnému hodnocení: počátek filmu byl ve znamení mrzutosti nad tím, že se dívám na Spartaca od Roberta Dornhelma a ne na Spartaca od Stanleyho Kubricka. Na to jsem ale díkybohu brzy zapomněl, jelikož z počátku panovala snad 100% jistota, že snímek skončí tragicky a výborná první polovina mě doslova pohltila. Doba, kdy je Spartacus gladiátorem a i první chvíle, kdy je vzbouřencem, by se daly oznámkovat i pěti hvězdami...Co se ale stalo pak? Stále stejné scény, únavné hrdinské projevy, chabé vysvětlení na první pohled roztodivných spartacových pohnutek chodit stále sem a tam, dojem, že dnešní Itálie má rozlohu snad 10-ti kilometrů, někdy až průhledné zabíjení v bitvách, kdy bylo zřetelně vidět, jak meče zapichují za záda protivníka a především konec, ve který jsem, už mírně zklamán, vkládal své naděje, mě zklamal ještě o něco více. Zde totiž začaly v plné parádě padat věty, které by tamního Římana nikdy nenapadly. Slogany typu "aby na nás historie nezapomněla", nebo "stojíme na prahu veliké změny, konce Římu, jak jej známe" a podobné, se zdají být v pořádku dnes, kdy víme, jak a co bylo. V té době ale nemohli mít lidé o těchto myšlenkách ani potuchy. Nebo se mýlím? Dále jsem byl rozladěn samotným závěrem. Na začátku komentáře jsem psal, že od začátku je jasné, že příběh skončí tragicky, ani ve snu by mě nenapadlo, že by se mohl stát opak. Co všechno ale americké autory nenapadne, jen aby mohli jejich spoluobčané klidně spát? To je až k nevíře. Také je zde mnoho momentů, které vzbuzují historicky podivné skutečnosti. Například, jak protestují proti dvěma konzulům a že je to proti tradici. Já nevím, já se vždycky učil, že za Římské republiky bylo běžné několik stovek let, že za dob míru byli voleni na jeden rok 2 konzulové a za dob ohrožení 1 diktátor na půl roku. Byl jsem tudíž značně zmaten.... Jinak však nakonec vcelku spokojenost. ()

adams89 

všechny recenze uživatele

Novou verzi Spartaka jsem zatracoval ještě než jsem ho viděl, protože o televizních historických filmech si myslím své (vyjímkou je snad jen tv verze Kleopatry). Musím ale uznat, že mě film celkem příjemně překvapil! Nebylo by asi moudré srovnávat ho s dnes již legendárním velkofilmem s Kirkem Douglasem z roku 1960, protože tomu samozřejmě nemůže konkurovat. V té nové verzi má však větší prostor vztah Spartaka a jeho manželky, což vůbec není na škodu. Bitvy jsou natočeny v rámci možností, škoda toho nízkého rozpočtu, protože zejména počet komparzistů se mi zdál dost nízký. Goran Visnjic se hlavní role zhostil více než zdatně a přesvědčil mě. Už jsem si pomalu říkal, jaké vysoké hodnocení filmu dám, ale to jsem ještě netušil jaký bude konec. Zklamáním pro mě totiž bylo to, že Spartacus neskončil ukřižováním (jako v té staré verzi), ale že padl v závěrečné bitvě s Římany. Tím si myslím, že režisér přišel o mnohem dojemnější konec než jaký byl. Nicméně film se mi jinak dost líbil, byl to celkem slušný pokus napodobit slavný originál.60% ()

salahadin 

všechny recenze uživatele

Jejejejej, opravdu "historický" velkofilm zmrvený tak odporně, že už to ani víc nešlo! Proč ty prachy radši nedat na charitu, než je vyhodit oknem! Hvězdičku dávám jen za hudbu, film absolutně nestojí za řeč. Nagelovanej Spartacus, kterej má snad u sebe pojízdnou maskérnu, děj řídký jako průjem, mizerně natočený, od A do Z trapný dialogy napěchovaný legračními pokusy o tehdejší humanismus (tak to mě dojalo, málem jsem rozbil stůl, jak jsem do něj smíchy bušil)...samozřejmě že to nemá se skutečným povstáním gladiátorů nic společného! Je to prosťoučká blbina plná do očí bijících nelogický černých děr, že jsem se spíš celou stopáž smál jako při výsostně dobré komedii. Casting byl mizerný, režie uboze chatrná, takže jsem zůstal jen kvůli hudbě Randyho Millera, která se kupodivu poslouchat dala (narozdíl od Gladiátora Hanse Zimmera). ()

Galerie (4)

Zajímavosti (6)

  • Táto verzia je nakrútená presne podľa tej istej predlohy ako slávny Kubrickov Spartakus z roku 1960, ale obsahovo chce byť knihe bližšie. (Arsenal83)
  • Keď Marcus Crassus (Angus Macfadyen) a Pompeius Magnus (George Calil) sú vyhlásení za spolukonzulov Rímskeho impéria, lenže Rím bol v tom čase ešte republikou a o impériu sa hovorilo až od čias Augusta po jeho vyhlásení za cisára. Crassus a Pompeius boli zvaní konzuli republiky. (Arsenal83)
  • Film sa nakrúcal v Bulharsku. (curunir)

Reklama

Reklama