Ďáblova brána

Proindiánsky western s presvedčivým Robertom Taylorom, ktorý sa po návrate domov z občianskej vojny, nedočká prívetivého privítania a nadôvažok musí bojovať o svoj ranč. Príbeh je priamočiary, vyhýba sa zbytočným motívom, rýchlo odsýpa a napriek tomu, že je jasné, ako to dopadne, drží diváka v napätí do konca. (21.04.2020)

Atmosféricky nasvícený noirový western, který byl tvůrčím epitafem autorské dvojice Mann-Alton, alarmujícím způsobem zachycuje bohužel stále palčivý problém americké společnosti: xenofobii a rasovou nesnášenlivost. (18.08.2020)

Tradiční téma intrik vedoucích k útlaku indiánů a de facto též pošlapání zásluh válečného hrdiny, který v době války, coby indián, získal medaili cti, ale posléze mu nebude dopřáno vlastnit svoji půdu. Tento western dobře funguje po celou dobu a i díky svému závěru, který není z nejšťastnějších, dokáže zanechat v divákovi stopu. (23.11.2018)

Pokud přimhouříte oči nad tím, že Robert Taylor (bílý jako sníh) ztvárňuje roli Indiána, a necháte se pohltit úžasnou kamerou Johna Altona, měl by vás tento western uhranout. Nejde jen o krásnou vizuální stránku a noirovou atmosféru – Devil's Doorway má sílu i ve své výpovědní hodnotě. Film řeší palčivá sociální témata jako rasismus, vykořisťování, genocida či emancipace žen, a je na něm krásně vidět, jak se spousta problémů lidského pokolení stále opakuje – podstata problémů se nemění, jen přichází v odlišných obalech. Tento film z roku 1950, jehož děj se odehrává po Americké občanské válce, dokáže i po 70 letech tnout do živého. Většinu času spíše komorní a sevřený snímek nabízí i pár epických válečných sekvencí, které jsou řemeslně a gradačně skvěle zpracované. Škoda jen, že jde o poslední tvůrčí spolupráci autorského dua Mann/Alton – rozhodně ale zakončili své partnerství hlubokým zářezem na pažbách vlastních skvostných kariér. (25.08.2020)

Jeden z tých mála westernov, ktorých úlohou nie je pobaviť, ale priniesť aj nejakú myšlienku. V tomto prípade sa to týka diskriminácie a rasizmu voči pôvodným obyvateľom, ktorým vtedajšie zákony nedovoľovali vlastniť zem, hoci išlo o oceneného vojnového veterána, ktorý si chcel kúpiť zem, kde jeho predkovia žili niekoľko generácií, aby mohol chovať dobytok. Keď chcú navyše túto situáciu zneužiť ľudia, ktorí nenávidia Indiánov, je o krvavý konflikt postarané. Jediné, čo mi vadilo, bol na tmavo namaskovaný Robert Taylor, ktorý ani napriek tomu ako Indián nevyzeral. V tom čase mohol dostať pôvodný obyvateľ úlohu akurát tak v komparze, určite nie hlavnú, takže je pochopiteľné, že tieto úlohy hrali belosi, no aj napriek hviezdnemu predstaviteľovi film v kinách prepadol. Veľmi by som privítal remake, kde by všetky postavy Indiánov hrali Indiáni. (06.06.2021)

Spolu s barevným Broken Arrow ze stejného roku je toto jeden z prvních (ne-li vůbec první) filmů, které jsou zaměřeny proindiánsky a nepředstavují nám naše rudé bratry jako krvelačné bestie, kterým jde jenom o to zabíjet bělochy. Snímek se týká boje Indiána Lance Poola, hrdiny Občanské války, za právo vlastnit svoji půdu, které mu US government nechce dopřát, protože jako Indián není občanem Spojenýchh státu. Snímek je velmi povedený bez nějakého výraznějšího slabého místa. Taylor byl od Indiána téměř k nerozeznání a zahrál ho skvěle. S těmi vlasy zčesanými dozadu mi trochu připomínal Belu Lugosiho :-)) (22.07.2011)

Zajímavý film, u něhož mě, jako svátečního diváka westernů, ani nepřekvapilo, že byl proindiánsky orientován. :-) Ale vážně, protože to byl velmi vážný film s velmi vážným poselstvím o lidské statečnosti a o spojení člověka s půdou, na níž se narodil. Zajímavá postava advokátky, která je po doktorce Quinnové druhá, samozřejmě na Východě vystudovaná, ženská na Západě, s níž jsem se setkala. Proměna dítěte v muže trochu jinak než jsme zvyklí ale beroucí za srdce (dojde k ní vlastně až zcela na konci, i když ji tušíme celý film) a modrooký (zřejmě nositel jedněch z nejhezčích očí filmového plátna) Robert Taylor jako major yankee armády a hrdina od Gettysburgu. Bylo by všechno fajn, kdyby nebyl Indián z kmene Šošonů – a to doslova. Jak pro poněkud "xenofobní" obyvatele městečka, tak pro slečnu advokátku a také pro mě, protože, na rozdíl od kolegů spolukomentátorů (třetí koment – po Karkulce a liquido26), se domnívám, že Taylor nemá předpoklady (zejména teda rysy – jsou to ušlechtilé aristokratické rysy Římana), aby z něj byl ten správný Indián. Ale to je jediná malá vada na kráse tohoto jinak dosti povedeného westernu. (13.05.2012)

Jeden z prvých, proindiánskych westernov, šmrncnutý noirom. Režisér síce svoje najlepšie westerny nakrútil s Jamesom Stewartom (napr. Naked Spur) či Gary Cooperom (Man of the West), ale toto je takisto obstojný kúsok. Za Mannovu psychológiu a Altonovu kameru (ťahákom je bitka v saloone) prihadzujem hviezdu navyše. 3,5* (18.07.2020)

Ranný proindiánský western, který nabízí třeba krásné pohlednice úchvatného údolí obklopeného lesy a vysokými horami, třebaže je nasnímán černobíle a v neširokoúhlém formátu. Dále pak samozřejmě střet dvou ras a postupné budování napětí se střetem, který je nejspíš neodvratný. Indián a právnička (která mu neodmítne pomoc) co chvilka balancují na milostné rovině a i tento fakt snímku hodně přidává. (25.02.2015)

První "pro" indiánský film, který v Holywoodu spatřil světlo světa. Bohužel MGM udělalo tomuto filmu, který měl být původně uveden již v roce 1949, medvědí službu, protože z obav jak by byl přijat publikem bylo jeho "vypuštění" do kin pozdrženo a studio si odvahy dodalo až v r. 1950 po úspěchu filmu Broken Arrow od konkurenčních Foxů - výsledkem tohoto nešťastného rozhodnutí samozřejmě bylo, že film zapadl ve stínu dříve uvedeného "revolučního" snímku. Jinak to byl pro mě samozřejmě krapet šok když jsem zjistila, že Robert Taylor hraje indiána Lance Poole - ano zní to vážně divně, a hlavně ze začátku jsem si říkala jak to budou tvůrci managovat dále, protože příběh začíná ve chvíli kdy se Lance vrací domů z armády a jeho zevnějšek a chování jsou dokonale "bělošský". Nicméně návratem do indiánské komunity a následně totální ztrátou ideálů o "bělošské" civilizaci a myšlence nějaké občanské rovnosti za kterou bojoval v Občanské válce, se Lanceova postava začíná měnit k nepoznání a na konci filmu s delšími vlasy a čelenkou musím jednoznačně konstatovat - ano Taylor vypadal jako pravej indián a byl úplně k nepoznání (do karet mu teda určitě krapet hrála černobílá barva filmu, protože barevný čočky tehdy ještě nebyli a indiánů s modrejma očima po světě zas tak moc neběhá). Na svou dobu je to počin rozhodně zajímavý a i z dnešního pohledu se vůbec nejedná o špatný film - bohužel nevyhnutelný tragický konec je zřejmý už od začátku a nic překvapivého se nestane - chvílema jsou tam ale určitě moc pěkné momenty (ze kterých je bohužel někdy až tak ouzko) a dobré herecké výkony. (19.06.2011)

Zdařilý crossover westernových kulis a noirové osudovosti. Kamera Johna Altona je už pak kapitola sama o sobě. (24.08.2020)

Kladná postava indián, právník žena, prelomový snímek! (23.08.2020)

Mannovka, ktora "pro tentokrat" bojuje za prava Indianov. Boj lemovany krasnymi, wyomingskymi udoliami, pastvinami a lesnatymi pohoriami s jednoduchymi 50's charaktermi, solidnou reziou, Indianom Robertom Taylorom, ktory ako Indian vobec nevyzera a jednou ocarujucou zenskou Paulou Raymond. Sceny prestrelky a vybuchov medzi ovcami, ci zaverecneho obliehania ranca jedine nadstandardne nakrutene. (25.11.2021)

Kdo se dokáže přenést přes nalíčení a místy i řeč těla Roberta Taylora v úloze plnokrevného Šošona a tvář Pauly Raymond jako jeho právní zástupkyně, může si naplno vychutnat tento černowestern, na svoji dobu (i řádku let po ní) mimořádnou obžalobu světa, v němž zákon porušuje lidská práva a hrdinové padají na zem místo do náručí žen. Mann jde za svým jako asi nikdy potom, Alton za kamerou dělá divy. (18.02.2016)