Život je krásný

Tak jako nemám rád americký patos v konverzaci, tak mi občas vadí italský polopatystycký humor... Ale kvality tohoto filmu nakonec převážily jeho mouchy a mušky, přestože jde hodně vidět, že Benigni není režisér od přírody... Zajímavý pohled na holocaust, ...jak se říká : Sranda mosí byt, aj dyby tatu věšali... (14.04.2005)

Nemám slov. Kouzelné, originální, vtipné, slzy produkující a vzhledem k tomu, že se klidně mohlo jednat o reálný příběh, také šílené. Obrat z romantické pohádky na drsné drama z prostředí koncentračního tábora je až nečekaně silný, stejně tak onen hořko-sladký závěr. Benigni je génius, kterého už nikdy nepřestanu obdivovat, a to ani jako herce, ani jako scénáristu nebo režiséra. A co se tématu týče, pro mě absolutní top... 100% je málo. (03.10.2008)

Tak a teď musím přemýšlet, zda jsem někdy viděla krásnější film, dlouho mě něco takhle nedostalo. Nikdy by mě nenapadlo, že může fungovat spojení komedie a drama z koncentračního tábora. U první části jsem se opravdu hodně smála, humor mi velmi sedl, u té druhé části už jsem musela každou chvíli utírat slzy, zároveň mi však nezmizel úsměv ve tváři. Ve svém jádru je ten film neskutečně upřímný a opravdový, prostě krásný. Ta závěrečná scéna mi nedá spát, skutečně jsem nevěděla, jestli se mám teď hodně silně rozplakat, nebo se jen upřímně pousmát. Takové filmy se točí jednou za pár let. (17.11.2013)

Navýsost nerealistický, ale příjemně sentimentální, hluboce lidský snímek o dětství prožívaném v nelidsky kruté době. Scénář je chytře postaven na vzpomínkách malého chlapce. Jak známo, má lidský mozek jedinečnou léčebnou schopnost odfiltrovat z naší paměti to nepříjemné, takže i takto zidealizovaná podoba minulosti je přijatelná a má své opodstatnění.Díky tomu je možné i živoření Židů v koncentráku podat jako hrabalovsky pábitelskou hru a snít spolu s hlavním hrdinou. Celkový dojem 85 %. Benigni se překonal jako herec, scénárista i režisér. (14.07.2008)

Zážitek na celý život. Kdyby všechny snímky nesly poselství a emoce jako tento, tak by byl civilizovaný svět možná opravdu krásný, radostný a oproštěný od hnusných etických zločinů. Protože kdybychom namísto krvavých jatek a obhajoby násilí sledovali pouze Roberta Benigniho, jak si v koncentráku prozpěvuje a hraje si s nechápavým synkem, nemohli bychom nikdy přijít na špatné myšlenky.... No dobře, zanedlouho by to jistě začalo nudit, ale projednou je to zkrátka nepopsatelná divácká extáze. Díky ti, Roberte. 100% (24.04.2011)