The Courageous Heart of Irena Sendler

Teď možná hodně (resp. těch pár z vás, co si tento komentář vůbec přečtou) rozlítím a nadzvednu, ale tento komorní Tv snímek o jedné Polce jménem Irena Sendler, která se rozhodla zachraňovat židovské děti před jistou smrtí (aniž by z toho měla osobní profit) a která na dlouhá léta upadla v zapomnění, je mi samotným pojetím a i následným zpracováním v mnoha ohledech bližší než Spielbergův Schindlerův seznam. Začíná to už rozdílností motivů hlavních hrdinů a končí u samotného zpracování, kdy (narozdíl od tohoto snímku) se Spielberg rozhodl převzít dějiny (historii osoby O. Schindler) do svých rukou a pozměnit ji ku obrazu svému a „pánů akademiků“, kdy z tvrdého (neúspěšného) obchodníka „vykouzlil“ lidumila. Tenhle snímek bude především silná káva pro všechny ženy (matky), neboť pouze ty se dokážou vtělit do pocitů zdejších „hrdinek“. Co může být ostatně pro ženu (matku) těžšího, než se vzdát (opustit) své dítě?! Tady se nehraje na efekt, oscary, (to se ostatně od Tv filmu ani nedá očekávat) a pravdou zůstává, že snímek mohl být rozhodně SYROVĚJŠÍ (KRUTĚJŠÍ). Koneckonců i skutečná realita taková byla, nicméně je potřeba jedním dechem dodat, že nedojde ani na žádné podbízivé prvoplánové scény, což je příjemným zjištěním. The Courageous heart of Irena Sendler je „pouze“ komorní (volně plynoucí snímek) (pře)vyprávějící jeden „obyčejný“ příběh ženy jménem I. Sendler, která se rozhodla pro „takovou maličkost a samozřejmost“ a to sice riskovat svůj život pro záchranu „budoucí generace“ (dětí). Tento snímek, to je především civilní A. Paquin, volně plynoucí režie, nevtíravá kamera a citlivý hudební doprovod Jana A.P. Kaczmareka. Síla tohoto snímku nespočívá v konkrétních scénách (jednotlivostech), které by se vám vryly hluboko do paměti a které budou přepisovat filmové anály (popř. se promítat na studentských seminářích), ale CELKU jako takového. Pokud tedy nebudete očekávat megalomanskou podívanou s brutálními scénami masakrů příslušníky SS, (popř. prvoplánovými scénami útočící na divákovi city), ale „obyčejně“ (věcně) podaný (převyprávěný) příběh jedné smutné události, nebudete zklamáni. JÁ tedy nebyl. (12.10.2011)

Na úvod trailer. Poliaci v koprodukcii s USA opäť dokázali , že ich kinematografia je o niekoľko levelov pred nami a my môžme len s otvorenými ústami slepo závidieť. Príbeh o záchrane židovských detí nám v prvom rade oznamuje, že tu nebol iba Oscar Schindler, John Rabe, Nicholas Winton, Suskind, ale i Irena Sandlerová. Bežný život v židovskom ghete je zobrazený veľmi dôveryhodne a od mnohých podobných filmov sa odlišuje aj tým, že vidíme Židov aj z iného uhlu pohľadu. Pomocnú ruku dostanú, ale mnohí ju odmietnu. Neznesú aby židovské dieťa vychovávali kresťania. Pre mnohých z nich má však život väčšiu cenu a o nich a o ich záchrankyni Irene Sandlerovej je tento film. Záverečný rozhovor so skutočnou Irenou chytí za srdce. Stačí jedna veta z jej úst a viete, že táto žena je stelesnené dobro. Videné v poľskej verzii, čo je myslím vzhľadom k miestu, kde sa film odohráva lepšie. 80%. (18.11.2014)

Kazdy jeden clovek, ktory zachrani ludsky zivot alebo sa o to len pokusi si zasluzi uznanie, nasu plnu pozornost a volu sa im priblizit co len najblizsie ako je mozne, aby sme videli, ako vyzera pravy hrdina. Znie to pateticky, ale to, co mnohi dokazali pocas 2.svetovej vojny, to co riskovali, aby nezistne pomohli cudzim ludom je nieco neuveritelne a preto som rada, ze sa neustale tocia filmy, ktore nam zverstva Holokaustu a Hitler propagandy budu stale pripominat. Vynikajuca hudba, vynikajuca kamera, atmosfera, obcas som sa normalne pozrela, ci nemam na nohach blato z Varsavskeho ghetta, pretoze tak autenticky to na mna posobilo. Anna Paqin bola vyborna a nominaciu si urcite zasluzila. Po Gifted Hands dalsi vyborny televizny kusok. (24.01.2010)

,,JEDNO DÍTĚ NESTAČÍ !!!“....... /// Samozřejmě že se nejedná o povzdech rodičů(?) spoléhající na sociální dávky, ale Ireny Sandler, statečné sociální pracovnice s velkým srdcem, která byla odhodlána bojovat za záchranu dětí vypadajících jako obrázek, (ale kteří měli do árijců daleko) až do konce. Film stojí na solidních základech skutečnýho příběhu. Děti pochodující na deportaci nebo okamžiky jejich loučení s matkami (či otci), zákonitě vzbuzují nechutný pocity. Ale není zase tak emotivní – prostě ,,normální“ televizní zpracování. A TOLIK SE JICH NEPODAŘILO ZACHRÁNIT. Anna Paquin pro mě (asi nafurt) zůstane Sookie a Poláci by měli mluvit polsky. Podobně zpracovanej Nedodrženej slib se mi líbil (kapku) víc. /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Ještě mi nikdo nevysvětlil, kam zmizeli židi z Lodže. 2.) Nevím, kdo je to překonvertovanej žid. 3.) Dozvím se, proč Irena potřebovala (po výslechu) ortopeda. 4.) Thx za titule ,,larelay“ a ,,rad.mas“. /// PŘÍBĚH **** HUMOR ne AKCE ne NAPĚTÍ ** (06.10.2011)

Film tohoto typu by měl jednou za čas vidět každý z nás, pro hrdost nad jedněmi a stud nad druhými zástupci druhu, který si říká člověk ... a bídu s utrpením těch nepohodlných by měli promítat na služebnách policie mladým náckům, sbaleným po koncertech, když vrávorají s vymytým mozkem, odkrvenou pravou paží, polití pivem a ochraptělí z hesel o čistých rasách na nádraží. Třeba by někteří začali vnímat tu paralelu mezi nimi a židovským dítětem, které se ptá, proč ho všichni nenávidí ... Můj obdiv Ireně Sendler, která nedokázala chodit s klapkami na očích v dobách, kdy se lidé na ulici popravovali tak samozřejmě, jako se dnes vytrhávají kabelky a přes ohrožení vlastního života zachránila dva a půl tisíce těch dětských, bohužel, forma zpracování neúčinkuje na diváka dostatečně naléhavě a jen slovy se hrůza vyjádřit nedá. (21.03.2013)