Nelítostný souboj

Máte někdy taky ten pocit, že se díváte na dobrý film, se kterým je všechno v pořádku, ale stejně z něj naprosto nic nemáte? To je pro mě Heat. S tímhle obsazením a námětem nejde udělat špatný snímek, takže ani Heat špatný není, ale já mám prostě pocit, že téma i herci nejsou úplně využití. Že Pacino a DeNiro se míjejí. Žádné emoce se nedostavily a já jen od poloviny doufal, že už to skončí. Hodně mě to mrzí, ale já si souboj těchhle dvou mých oblíbených herců představoval mnohem nelítostněji. (01.04.2010)

Heat, to jsou tři hodiny plné žánrové radosti. Z látky je sice cítit její stáří, původní Mannův scénář je z roku 1979 a události, které ho inspirovali, jsou samozřejmě ještě starší. První počin měl být dokonce seriál, který zůstal u pilotu - L.A. Takedown. Nicméně i s tím devadesátkovým lookem je to pořád prvotřídní herecký koncert Al Pacina a Roberta De Nira. A i ve vedlejších rolích jsou to solidní výkony, hlavně Kilmera / Judd a mladinké Portmanky. Heat má několik vrcholů, opulentní přestřelka přichází už po dvou hodinách jako vyvrcholení prvního aktu, do druhého aktu se pak kupodivu vejde ještě i velmi dobře napsaná romance a jedno rodinné drama antických rozměrů. Překvapivě solidní zážitek. (01.04.2024)

Po skončení filmu je mě jasný, že nikdy nebudu lepší zloděj než DeNiro. Nikdy nebudu houževnatější policajt než Al Pacino. Pevně jen doufám, že v životě nikdy nebudu tak osamocen jako oni. Když vyloupím banku nikdy si tak dobře nezastřílím na ulici jako oni. A když jsem viděl DeNira a Al Pacina jak seděli u kávy a povídali si, tak jsem radši přestal chodit na kafe, lepší rozhovor bych už u kafe nikdy nedokázal. Především však nikdy, nikdy nenatočím lepší film než Michael Mann. (05.02.2007)

Tenhle film mě nijak nechytil. Za prvé je až příliš dlouhý a z toho následně nezáživný, vlastně se tam skoro nic neděje, všichni jen kecají a kde nic tu nic. Za druhý se mi mnohem víc zalíbil jeho originál Přepadení v LA od stejného režiséra, protože herci tam nejsou okoukaní a i když by dokázali těžko konkurovat kapacitám jako DeNiro a Pacino, jsou v těch rolích přesto mnohem přesvědčivější. DeNiro a Pacino totiž hrají úplně stejnej typ chlápků, jako už hráli spoustykrát dřív a taky to je proto pořád o tom samým. Ne že by to bylo špatný, ale jako tříhodinovej film je to nuda k ukousání a rozdělený na dvě části v televizi si to zas člověk nezapamatuje, o co tam vlastně šlo. Kdybych neviděl tu starší lepší verzi, nepamatoval bych si to dodnes. (27.12.2005)

Arcidílo. Každý záběr je geniální, každý do posledního - jak inscenačně, tak opticky. ____ Domnívám se, že za kvalitu a specifičnost filmu můžou především uměle prodlužované záběry, konzervující v sobě dění jako mouchu v jantaru. Mann nechává kupř. po každé replice ještě chvíli běžet čas a občas počká, než dá druhé postavě příležitost zareagovat. Jako by film neustále meditoval a běžel v nepřiznaném spirituálním módu. Dopomáhá tomu i zvolený OST. ____ S Heat se vážou mj. mazaný přechody mezi scénami. Kupříkladu (i) hrdina odchází z letiště – střih – záběr na jeho boty – střih – hrdina vchází do budovy vzdálené od letiště desítky kilometrů. Nebo (ii) hrdina odchází po dialogu a nasedá do auta – střih – záběr na auto – střih – v autě sedí někdo jiný a rozvíjí se zas další scéna. Nebo (iii) zlomení vazu – střih – otvírání flašky. Později tyhle mazaný přechody vymizí, jelikož příběh už je částečně vybudován a zmonolitněn. Ale je to zkrátka zajímavější než tuctový řetězení scén. ____ Dále mi v hlavě uvízlo kočkování u kontejnerů na konci, kde se přepíná mezi hledisky obou postav. Chvíli sledujeme dění očima De Nira, chvíli očima Pacina. Ono totiž Mann divákovi neposkytne celkový pohled na situaci, a stejně jako nevědí oba hrdinové, kde je s bouchačkou ukrytý jejich sok, neví to ani divák. Přitom na scéně je všehovšudy pět kontejnerů, není to prostorová hádanka. (24.05.2008)