U Zlaté rukavice

Jako nenapravitelný romantik mám ty kýčovitě vyvoněné, skvostně vybarvičkované, něžné, citlivé a poetické příběhy z lepší společnosti, v nichž se skvostně snoubí dokonalá estetika se sofistikovanými filosofickými poselstvími, prostě rád, notabene dle skutečných událostí. Tudíž mi nesmírně realisticky podané osudy Bedřicha Hoňky, říšského intelektuála, polyhistora, dobrodruha, filantropa, gurmeta, gurmána, bonviána, nádherného chlapa a milovníka krásných žen jednoznačně učarovaly a naplnily mě až závistí nad tou pestrostí jeho života, tolika možnostmi vychutnávání si jeho krás plnými doušky, hloubkou poznání, dosaženou celoživotním vzděláváním se, a všudypřítomnou čistou a upřímnou láskou, jež jej provázela na každém kroku. A také trochou žárlivostí, samozřejmě, hihi. Ruku na emocemi rozbušené srdíčko, chlapci, vždyť komu z nás se v životě poštěstí milovat tolik oduševnělých, rozkošných, ztepilých mladých a pružných krasavic s oslnivě zářivými úsměvy?! (04.10.2019)

Honka: Portrait of serial killer..... Za 4 rudé, ale jen s obrovským sebezapřením a zapojením všech nouzových okruhů objektivity.. Ten film je sice nesporně kvalitní, ale prostě 90% scén jsou věci co jsem fakt vidět nepotřeboval. Zmar, špína, smrad, rozklad, fleky od potu, zvratek, chcanek, krve... Povislé párky, povislé šuliny, povislé kozy, povislé špeky.. Deformace, retardace, deviace.... Jako film na rozbourání popkulturní romantizace sériových vrahů, je to myslím geniální. (07.10.2019)

Málokdy se mi podaří sehnat filmový matroš, díky kterému odložím touhu na trošku toho špiritusu, a zlatá rukavička to dokázala na nejméně dvacet minut! Čímž jsem ve střízlivosti učinil životní světový rekord, zneklidnil příbuzny i sousedy nechutným tichem a klidem, téměř vyvětral acetonovou vůni a překročil Nešporovu pětiletku. Pravda, po titulcích této lahodné seznamovací reality show (skutečně se držela reálií jako Benda křesla) to chtělo trošku spláchnout, že. (03.12.2019)

Od režiséra ODNIKUD jsem čekal chladnou a odosobněnou studii Fritze Honky, dostal jsem hodně tělnatou a barvitou podívanou, která se většinu filmu pohybuje na hraně. Mírně debilní Honka zde přešlapuje po ostří zvířecího šílence a tragikomické postavičky s jejímž nádechem jsou zde vykreslevány jeho alkoholové "peripetie", takže spíše než k aktuální formě true crime filmů má ZLATÁ RUKAVICE blíž k snímkům jako CARNE nebo DELIKATESY. Byť bych film nedoporučil slabším povahám a já sám nebudu další shlédnutí vyhledávat, nedá se filmu upřít potenciál budoucí kultovky a Fatih Akin zaslouží ocenit za perfektní tvůrčí výkon. Každá postava tu má svoje místo žije, dýchá a žádný jeden štamgast ze Zlaté Rukavice tu není navíc. Takhle zdatně dirigovanou věc jsem už hodně dlouho neviděl, nicméně jsem taky dlouho neviděl nic takhle nechutného a po projekci jsem měl akutní potřebu umýt si alespoň zuby. (A mad props Jonasi Dasslerovi, jít do téhle role v 23 letech chtělo odvahu). (06.11.2019)

Selby? Bukowski? Pelc? Aber nein... Herr Strunk! Tak tomuhle já říkám underground! A s nelibostí a se skřípějícími zuby musím připustit, že ze zhoubného tureckého nádoru v chátrajícím německém těle vymetastázoval minimálně jeden užitečný plod, a tím je Fatih Akin, který Strunkovu předlohu zfilmoval tak geniálně, že mám teď chuť po stu letech zase zajít do knihovny. Ale počítám že až se zítra vzbudím a pojedu s přítelkou na víkendový výlet, rád pustím v lůně podzimní přírody tyhle pekelné výjevy z prostředí hamburské spodiny z hlavy. Každopádně ale extra silný filmový zážitek, okořeněný dokonalou výpravou a dokonalými hereckými i nehereckými typy. P.S.: Děkuju všem bohům, že už nechlastám. (25.10.2019)