U Zlaté rukavice

Nevím, proč se o alkoholu říká, že je metla lidstva, když jeho špínu spíše rozvíří, než zamete.. Fritz Honka. Šnapsem napuštěný hnusák, co v odporné putyce balí ještě odpornější bezzubé kotrmelíny s několikrát přetočeným tachometrem, aby je pak doma zardousil, rozčtvrtil a uschoval obložené vonným stromečky. Hnus a tlení se linuly i přes obrazovku, ale vždycky se jde vymluvit na aroma řecké kuchyně.. Exploatace na hraně snesitelnosti, pečlivost při castingu i práci maskérů, svérázný humor (důstojník na hajzlech) a úmyslně vyprázdněný příběh směřující odnikud nikam skrz bizarní panoptikum čtvrti St. Pauli. A raději ani nemyslet, jak to v tu dobu muselo vypadat u soudruhů v NDR.. Akin se zataženými závěsy svébytně probudil noční můru ze svého rodiště a je jasné, že tohle Zlo s nelidskou tváří bude obecenstvo dělit. Za sebe mohu říct, že na odpudivosti a naturalismu se dá stavět, ale nesmí to sklouznout ke stereotypu.. (30.10.2019)

Už jste někdy viděli film, kde vám byly všechny postavy odporné a dokonce se vám během něj zvedl aspoň jednou žaludek? Já určitě ne, a protože zde se mi to stalo, už proto se tenhle film zařadí hodně vysoko v mých neotřelých a nezapomenutelných filmových zážitcích. A přitom je to vlastně tak prosté. Hlavní hrdina je odporný shrbený loser, kterému se ani nepostaví přirození, když dojde na věc, a tak si sem tam svůj vztek vybíjí na těch nejošklivějších ženách, které shání ve své oblíbené putice, a které jediné jsou ochotny jít s ním do jeho odporného bytu. A neštítí se ani vražd. Tohle byla taková syrová, zvrácená a svými detailními záběry opravdu nechutná úchylárna, že mě to přikovalo do sedadla a nepustilo dřív než se závěrečnými titulky. Film jako dělaný pro festivalovou pozdně večerní projekci, která tomu dodala tu správnou atmosféru. Naprosto skvělý a ve všech směrech uvěřitelný výkon zde předvádí v hlavní roli Jonas Dassler, kterého tímto začnu podrobněji sledovat, ale vlastně všichni herci jsou tak skvělí a reální, že to bylo až děsivé. Každopádně byť je to mega úchylárna a možná budu v menšině, hodnotím nadprůměrně, protože když mě něco takhle baví, nemůže to být špatné. [27. Art film Fest Košice] (18.06.2019)

Aj spodina má svoje kráľovstvo. U Zlatej Rukavice sa nachádza výkvet a vzorová výkladna skriňa loserov, alkoholikov, kUriev ( poprípade kombinácií ) a jeden masový vrah, ktorý to ale zo začiatku stále myslí vážne. Ak ste už dávno nevideli film, ktorý by prinášal toľko hnusu, špiny a násilia a to všetko mimo fantastický žáner, v krutom skutočnom príbehu, rozhodne si to nenechajte újsť. Majte ale na pamäti, že neodporúčam sledovať s nevyrovnanými personami. (16.10.2021)

Německý režisér Fatih Akin ( Odnikud) nám představuje portrét násilnického sériového vraha, který chová nenávist k ženám a řádil v Hamburku v 70. letech. Jonas Dassler je v roli perfektní a ta poměna sympatického mladíka v slizkého magora díky skvělému make upu je úctyhodná. Film je velmi autentický, natočený retro stylem a odehrává se buď v bytě nebo v místním pajzlu, kde Vám nebude sympatický vůbec nikdo, protože se tam vyskutuje tehdejší odpad společnosti. Hlavní hrdina zabil celkem 4 ženy, avšak vraždy jsou mimo záběr, takže spíš než samoúčelné násilí režisér prezentuje psychologický tlak na diváka a jistou syrovost a špinavost si film rozhodně udržuje už jen díky prostředí či uskladňování mrtvol v bytě. Doufal jsem, že to bude o něco odvážnější, ale i tak pro fanoušky sériových vrahů se jedná o povinnost. 65% (28.08.2019)

Selby? Bukowski? Pelc? Aber nein... Herr Strunk! Tak tomuhle já říkám underground! A s nelibostí a se skřípějícími zuby musím připustit, že ze zhoubného tureckého nádoru v chátrajícím německém těle vymetastázoval minimálně jeden užitečný plod, a tím je Fatih Akin, který Strunkovu předlohu zfilmoval tak geniálně, že mám teď chuť po stu letech zase zajít do knihovny. Ale počítám že až se zítra vzbudím a pojedu s přítelkou na víkendový výlet, rád pustím v lůně podzimní přírody tyhle pekelné výjevy z prostředí hamburské spodiny z hlavy. Každopádně ale extra silný filmový zážitek, okořeněný dokonalou výpravou a dokonalými hereckými i nehereckými typy. P.S.: Děkuju všem bohům, že už nechlastám. (25.10.2019)