U Zlaté rukavice

Německý režisér Fatih Akin ( Odnikud) nám představuje portrét násilnického sériového vraha, který chová nenávist k ženám a řádil v Hamburku v 70. letech. Jonas Dassler je v roli perfektní a ta poměna sympatického mladíka v slizkého magora díky skvělému make upu je úctyhodná. Film je velmi autentický, natočený retro stylem a odehrává se buď v bytě nebo v místním pajzlu, kde Vám nebude sympatický vůbec nikdo, protože se tam vyskutuje tehdejší odpad společnosti. Hlavní hrdina zabil celkem 4 ženy, avšak vraždy jsou mimo záběr, takže spíš než samoúčelné násilí režisér prezentuje psychologický tlak na diváka a jistou syrovost a špinavost si film rozhodně udržuje už jen díky prostředí či uskladňování mrtvol v bytě. Doufal jsem, že to bude o něco odvážnější, ale i tak pro fanoušky sériových vrahů se jedná o povinnost. 65% (28.08.2019)

Depresivni pokus odstranit glorifikaci nebo ospravedlnovani seriovych vrahu .K hlavni postave sympatie nepocitite.Je to pribeh s velkou artovou invenzi a novym pohledem na tento subzanr s necim dulezitym ke sdeleni.Psychologicka podstata funguje. Byl bych stastnejsi,kdyby nikdy na film nepolozil oko. (01.04.2021)

Luxusní výprava do doby sedmdesátek mezi spodinu německé společnosti. A také film o sériovém vrahovi konečně tak trochu jinak. Hluboká sonda do duše Herr Hoňky - vyšinutého sexuálně a emočně nenaplněného psychopata, ve kterému alkohol probouzel silné nejenom sexuální, ale především i silné násilnické sklony, což negativně ovlivnilo život postarším šťabajznám, které si krátily večery v nádherném podniku U Zlaté rukavice, který doporučil i sám Mishelin. Přehlídka toho nejdůmyslnějšího hnusu, beznaděje a ztracených iluzí, kde jdou tvůrci až na samou hranu možné představivosti. Tuším, že se mi snad ještě nestalo v rámci filmu tohoto typu, abych si přál a následně byl rád za to, že se některé brutálně nechutné věci odehrávají mimo kameru. Jonas Dassler byl fantastický a zahrál roli zvráceného psychopata naprosto procítěně. Více takhle skvěle zpracovaných témat. Něco takového nemá ve světě filmu obdoby, minimálně co se týče syrovosti a surovosti. (26.10.2019)

Naprosto stylová žánrovka. Hospoda U Zlaté rukavice mě připoměla dvě dnes už bývalé hospody na Žižkově, tam se taky scházely podobné "silné osobnosti" jako tady u rukavice, tedy i když Honk to težce vygradoval na úplně jiný level. Fatih si neskutečně umí hrát se žánry, když si vemu jeho předloňské Odnikud a tento biják, tak opravdu multižánrovost zvládá na výbornou. Já film pojal jako brutálně černý humor s velkým bonusem nechutností v podobě většiny scény i postav, ale bavilo, bavilo a zase bavilo. Jo a hořčici na ptáka nikdy v životě. Tohle z hlavy jentak nevyndám, opravdu v některých chvílich sem na chování hlavního hrdiny jen nevěřícně zíral, takovej magor tu fakt asi ještě nebyl a jako bonus nám z radia zazpívá Karel Gott. Fascinuje mě i to, jak taková odpornost může vypadat realisticky. (19.06.2019)

Dassler ako hlavný predstaviteľ je presvedčivý a Akin ako režisér si zase užíva byť explicitný a popisný, čo mu umožňuje vytvoriť pomerne nepríjemný pocit. U Zlatej Rukavice nie je pekný film. Je plný alkoholikov, stratených existencií a zbytočných násilností. Tie dve mladé čisté postavy sú vo väčšej alebo menšej miere konfrontované s týmto svetom, pretože sú na neho zvedavé. Kupodivu mi ale táto až lyrická línia straty nevinnosti prišla samoúčelná. Inak sa jedná o film, ktorý zanechá dojem. Funguje aj ako rekonštrukcia aj ako náhľad do psychiky pokazeného človeka. Akin zvykne odľahčovať, dokonca vytvára postavy s ktorými vieme sympatizovať - či už je to pani, ktorá utečie vďaka kresťanskej misionárke alebo upratovačka vo veľkej firme, kde sa Fritz zamestná. Akin ukazuje, že dokáže pracovať s atmosférou a s postavami. Pôsobí to uveriteľne a dokonca v určitých momentoch akoby stiera fikciu a ukazuje nám bez ladu a skladu v jednozáberovke hrôzu zabitia. Funkčné, hoci si nie som istý, či to chcem ešte dakedy vidieť. (04.04.2020)