V žáru královské lásky

Jan Němec byl opakem toho, co si lze představit pod pojmy jako je podbízivost, líbivost, komerce, konformita… Byl to odvážný, osobitý tvůrce. Většinou z nás zůstane nepochopen a já osobně na tom nevidím nic špatného- alespoň po část svého života dělal, co ho bavilo- díly tomu mohl být šťastný a šťastní lidé dělají tento svět lepším. Nemá cenu diskutovat o tom, do jaké míry se mu podařilo zachytit podstatu Klímova Knížete Sternenhocha. Tohle je V žáru královské lásky. A byla vážně žhavá. Vildovi jsem ji věřil. A věřil jsem mu i jeho zoufalství a nenávist, když ji ztratil. Svého partu se chopil se ctí, Ivana Chýlková se mi tady zdála vynikající. Jenom mě to nebavilo. V roce 1990, ani teď- o 32 let později. Protrápil jsem se tím a těšil se na konec. To ale neznamená, že by Jan Němec neměl koule. (27.11.2022)

Jestliže je v podtitulu filmu Krvavá komedie, pak se nežinýruji a dávám ****. Film by mohl mít klidně jakékoli jiné dialogy, ale vše ostatní je strašně zábavné. Začátek, soulože, špionské videonahrávky Chýlkové, atd., atd. Z groteskního románu o šílenství šílená groteska. A kdyby ještě dokázali všichni hrát jako Landovský, dám o hvězdu víc. (02.08.2009)

Utrpení knížete Sternenhocha je utrpením zejména pro diváka. Nálepka expresionismus neznamená nutně umělecké dílo a exhibice Čoka s Chýlkovou je nudná. Nejsem zhnusená, na to už jsem viděla moc horších věcí, a přepjaté scény nebyly směšné. Mou nejsilněji pociťovanou emocí byl pouze vztek, že musím zabíjet hodiny českého jazyka (a svého mládí) koukáním na totální zhovadilost, kterou bych si sama nikdy nepustila. (23.01.2012)

Oproti provokativní knižní předloze Ladislava Klímy slaboučký odvar, pryč je obsese, filosofické přemítání, literární iluzivnost a horečnatost textu, zbyla trocha sexuální deviace, zajímavé herecké obsazení a trocha té odvahy experimentovat a ovládnout látku, která je sama o sobě vrcholem nekonvenčnosti... Tohle je ovšem čiré umění pro umění... (26.02.2007)

Vždycky jsem tvrdil, že Jana Němce "dělala" Ester Krumbachová. Bez ní pan režisér nedokáže sám sobě určit hranice, kdy už to ještě jde, a kdy už je to trapné a přehnané a přeplácané. Ester by tomu dodala myšlenku, pocit, atmosféru. Jen Němcovou silou je z toho ale nepovedený a uřvaný, zmatený paskvil. (10.05.2013)