Devět královen

Na film jsem se těšil, ale nic moc. Docela dost jsem se nudil. Jeden ze slabších podrazáckých filmů. Prostředí a reálie Argentiny nebyly vubec využité, což si myslím mohlo film hodně ozvláštnit. Celý film je vykonstruovaný, náhodně by to mohlo být, ale bez toho závěru. Slabých 50%. Bohužel ani herecky nenadchlo. Film měl být postaven na scénáří, ale bohužel zrovna scénář je nejslabší součást tohohle filmu. (14.08.2009)

Výborný podvodnícky film, tentokrát z Južnej Ameriky. Terčom dvoch parťákov/podrazákov je kolekcia známok "Deväť kráľovien". Zápletka je zaujímavá, rovnako ako aj fintičky oboch predstaviteľov + šikovná pointa na záver. Jediné, čo mi na tom vadilo, resp. čo mi pri takomto type filmu nesmie chýbať je hravosť a zábava s akou podvodníci uskutočňujú svoje triky. Niečo na spôsob hviezdneho dua Newman & Redford. Pauls a Darín však tento šarm a uličníctvo postrádajú a aj to vyvrcholenie mi prišlo také vážne. Trocha odľahčiť a bolo by to ešte lepšie. (06.05.2008)

Podraz na argentinský způsob aneb Také artový film může být zábavný. Klasické schéma – dva podvodníci (zdánlivě učitel a žák) dostanou jedinečnou příležitost jak přijít k slušné sumičce peněz, jenže jejich perfektní plán brzy nabere povážlivých trhlin. Ve hře je tentokrát arch známek – Devět královen –, rodinné vztahy jednoho z podrazáků a možná i vyšší morální principy. Jde vůbec někomu o víc než balík peněz? Co všechno jsou lidé pro peníze ochotni udělat? Kdo v dnešní společnosti jedná morálně a kdo už nikoliv? Existují vůbec nějaké bariéry? Nečekaně svěží filmový závan z Jižní Ameriky kolem vás profrčí bez zdlouhavého otálení (film se odehrává během jediného dne), přičemž mimo jiné stihne velmi dobře pobavit. Sympatičtí herečtí představitelé dokáží i pouhým pohledem obhájit to, co dělají. Sice si uvědomují, že to není fér, ale zároveň dokonale zapadají do zbytku komunity, kde všichni kradou, podvádějí, vraždí... takže jaképak výčitky svědomí? Kdo na to žaludek má, ať to dělá a ti ostatní nechť poctivě makají – jsou to jejich životy. Tato teorie možná mnoho věcí příliš zjednodušuje, ale rozhodně má něco do sebe. Pominuli-li pak ne docela neprůstřelný scénář, nejvíc mě naštval konec, protože jsem si celou dobu říkal, že tentokrát se podrazit nenechám, ale nechal. 80% (29.11.2005)

"Jednou jsem prodal semínka ostnatého drátu." Podvádět se má s lehkostí a tohle je velmi slušná instruktážní příručka, kterak se to má dělat. Já na to tedy nemám talent ani žaludek, ale přesto mě Marcos s Juanem hodně bavili při svých kouscích, při kterých je dodržování pravidel fair play považováno přinejmenším za nevhodné. Navíc jsem rád, že ze země fotbalu a telenovel poměrně nečekaně přicestoval snímek, který je celkem ponurý, ale přesto vtipný, chvílemi napínavý a možná i trošku překombinovaný. Od něčeho takového se občas rád nechám povodit za nos. (24.03.2016)

Podobné filmy mám v oblibě. Dobře, Devět královen do hlubin žánru asi nic podstatného nepřináší, ale skvěle pobaví a to je to, co jsem chtěl. Argentina není jen zemí tupých telenovel bez mozku. Právě tenhle film má mozek a šmrnc. Prostředí Argentiny tvůrci využily bezezbytku. Jistá neoriginalita se dá pokárat, naštěstí větší nebezpečí, a to předvídatelnost, nedostává příliš šancí. Zajímavé je, že jednoho z hlavních hrdinů jsem podle tváře poznal. Kdo to byl? Jeden nechutný (a samosebou intrikující) záporák z jisté telenovely... (09.08.2005)