Dekalog
Dekalog, cztery
Obsahy(1)
Čtvrté přikázání Cti otce svého a matku svou nachází v tomto komorním filmu složité zdůvodnění. Po odletu otce (Janusz Gajos) na služební cestu najde vysokoškolačka Anna (Adrianna Biedrzynska) v bytě obálku. V dopise své zesnulé matky vyjde najevo, že Michal není jejím otcem. Šokující zjištění ji přivádí do rozpaků: žila a žije s cizím mužem, kterého milovala a miluje opravdu jen jako otce? (oficiální text distributora)
(více)Recenze (31)
Asi "nejujetější" díl s dokonalým herectvím a lehkou příchutí kontroverze... psychologicky přesná studie jednoho vztahu (mezi kým vlastně, že?) tentokrát působí spíše jako zfilmované divadlo... ()
Cti otce svého i matku svou, abys dlouho živ byl a dobře ti bylo na zemi. Krzysztof Kieślowski na znění čtvrtého přikázání reaguje kontroverzní úlitbou morálnímu uvědomění. Zájmem jeho filmového zkoumání morálky a psychologie je rodinný vztah mezi otcem a dcerou, pokouší se křehká hranice rodičovské lásky a nenaplněné touhy vzájemné přitažlivosti, dosud nevyřčené. Dezorientovaný vnitřní svět je intenzivně podněcován, vzpírá se a podléhá vlastní představě i intimní slabosti. Hlavní postavou společensky provokativního znejistění rodičovského statusu je Anka (pozoruhodná Adrianna Biedrzyńska), ambiciózní vysokoškolská studentka herectví. Odvěká tajuplnost matčiny podstaty ponouká zvědavost k jasné odezvě. Akt střetu je extrémním způsobem herecké školní průpravy, zaujetí pro roli si vychutnává kladený důraz na podtext. Vyzývavost touží dosáhnout svého cíle i za cenu celkové destrukce. Hlavní mužskou postavou je Michał (dobrý Janusz Gajos), Ančin otec. Tělesné probuzení dospívající dcery ho vyhání na časté služební cesty. Nejistota minulosti se ve vlastním strachu odkládá na neurčito a bez svého přispění, nevybíravá naléhavost zvoleného řešení nechává jeho nitro napospas vlastní rozpolcenosti a smutku představ. Z dalších rolí: lidské svědomí v podobě kajakáře (Artur Barciś), náročný učitel divadelní akademie (Adam Hanuszkiewicz), Michałův rodinný kamarád Adam (Andrzej Blumenfeld), Ančin dychtivý přítel Jarek (Tomasz Kozlowicz), či Jarekova překvapená matka (Elżbieta Kilarska). Čtvrtý díl Dekalogu se ve svém morálním zaujetí pokouší vykreslit psychologickou rozpolcenost v prostředí existencionální nejistoty. Etika morálky se bezradně rozhlíží po pomoci, pochopení je cílem, usmíření vnitřních světů je výsledkem. Čtvrté přikázání dostalo svoji víceznačnou podobu. ()
Anka je jednoducho herečka! ()
"Za czasy, które już nigdy nie wrócą." Jedna z najlepších častí "dekalógie", ktorá je silnou komornou drámou o láske otca a dcéry (alebo o niečom viac?). V podstate všetko dianie sa odohráva medzi spomínanou, veľmi sympatickou dvojicou hlavných hrdinov (obaja herci, tak Janusz Gajos, ako i Adrianna Biedrzyńska, navyše výborne hrajú), medzi ktorými je parádne iskrenie, najmä keď sa vzájomne doberajú. Dokonalú idylku však naruší informácia, ktorá znenazdania vypláva z minulosti (či skôr zo záhrobia?) a podrobí ich skvelý vzťah náročnej skúške. Zápletka produkujúca zaujímavú morálnu dilemu je spracovaná veľmi zručne, takže o silné dramatické napätie tu nie je núdza. Výrazne tomu napomáha výborná melancholická hudba Zbigniewa Preisnera a výborná je i obrazová stránka filmu. ()
Další vynikající díl Dekalogu s výbornými představiteli hlavních rolí. Oba hrdiny je možné pochopit, soucítit s nimi. Co asi bylo v tom dopise? Mám ráda otevřené konce. Ale co mi vadí a co nemůžu pochopit, je slovo PŘIKÁZÁNÍ. Nepotřebuju, aby mi někdo něco přikazoval. Mravní zákony nosím v sobě. ()
Vybrúsená psychologická "malá" dráma. ()
velmi ucelený a provokativní pohled ()
Cti otce svého a matku svou ... ()
Majstrovská práca po všetkých stránkach. Hlboké, veľmi originálne spracovanie. Otvorený koniec, ktorý pochopenie či vysvetlenie v princípe úplne ponecháva na divákovi, umocňuje celkový pôžitok. ()
"Nechceš vědět, co je v podtextu?" Ano, rád bych... ()
opäť jedno mocné filmové teleso. Adrianna Bierdrzynska exceluje, jej stvárnenie Anny na mňa zapôsobilo.. možnože zatiaľ najlepší herecký výkon v Dekalogu - in my humble opinion. darmo rozprávať niečo o zvyšných aspektoch, veď ani nemám kapacitu to riešiť, je to zase prepracované, precízne, hlboké. bezprostredne po vzhliadnutí ma to síce nepoložilo rovnako ako iné diely, no neskôr sa ku mne ten príbeh začal silno vracať, zanechal vo mne hlbšiu pečať, než som tušila. dotklo sa ma umenie. ()