Kde je moje tělo?

Moc nerozumím tomu hypu. Má to atmosféru, je to poetický, ale romance je postavená na strašných stereotypech - loser, co přišel v dětství o rodiče při autohavárii + unikavá cool holka silně připomínající Ramonu ze Scotta Pilgrima a asi tak 150 dalších podobných dream girls? Pro mě krásný, ale bez duše. (06.01.2020)

Nějak se nemůžu zbavit dojmu, že když za poslední léta narazím na nějaký dospělácký animák, tak v tom mají většinou prsty francouzští animátoři. Skoro to vypadá, jak kdyby se ve Francii vzchopila nějaká vlna tvůrců, kteří mají nápady a nebojí se jej použít. Kde je moje tělo? je třeba přesně v tom duchu dospěláckého animáku, kterému neodpářete skvělou hudbu, velice pěkné animace a mnohokrát nesmírně zajímavé myšlenky. Film totiž zachází svým námětem až do abstraktna a tak je třeba hodně koukat na to, co se na obrazovce děje. Jak zde píše Dzeyna. Divné, ale něčím zatraceně zajímavé. (15.07.2020)

Dopozerané. Film je animovaná dráma s prvkami romantiky. Je to Francúzska produkcia. Film má 85 min. Veľmi zaujímavý príbeh. Je to docela originálne. Jasné je tam pár klišé ale malo. Veľmi dobre spracovaná 3D animácia. Herecké výkony sú tiež veľmi dobre. Film sa s rozprávaním deja nikam neponáhľa. Príbeh hlavnej postavy je vyrozprávana cez fleshbacky. Jediné mínus za mňa je koniec. To je asi ale len môj problém. Celkové hodnotenie za mňa je 80%. (19.07.2021)

Pôsobivo spracovaný príbeh z bežného života, ktorý sa vyznačuje svojou originalitou, vynikajúcou hudobnou stránkou a skľučujúcou atmosférou. Na plný počet mi osobne chýbalo viac z príbehu chlapca a menej chodiacej ruky, čím by sa mi zrejme dostalo viacero odpovedí na moje otázky. Rozumiem, že sa tvorcovia snažili nechať veľký priestor na fantáziu diváka, ale v prípade I Lost My Body by som veľmi docenil viac uzavretý koniec. To je však len môj osobitný pohľad na vec a keby som snímku sledoval v inom rozpoložení, možno by mi takáto poloha viac sadla. Ťažko povedať. V každom prípade ide o mimoriadne zaujímavú animovanú drámu, ktorú môžem každému odporučiť. (22.12.2019)

Čistokrevná haptická esence lásky, deprese a nostalgie zabalená do nádherné animace a provázaná hypnotickým soundtrackem, jež se při každém tónu dostával blíže a blíže mému srdci, v němž patrně zůstane už navždy. J'ai perdu mon corps režiséra Jérémyho Clapina Vás již od první minuty své stopáže bude přesvědčovat, že se koukáte na něco mimořádného a křehce krásného. Právě styl, s jakýmž jsou výše zmíněné atributy podávány je výkladní skříní celého snímku. Není agresivní či urychlený, nýbrž pomalu plynoucí, přičemž by se dalo říci, že i neodolatelně psychedelický. Jsem velmi rád, že se ke mně tento animovaný klenot dostal. Již dlouho jsem totiž neviděl nic tak neskutečně intimního a zároveň otevřeného jako je právě J'ai perdu mon corps. Až to uvidíte, tak zcela jistě pochopíte, co jsem tím myslel. Výborná práce! PS. Tak teď už chápu ty "nářky" kritiků nad tím, že tento počin nedostal Oscara! (Netflix) (20.03.2020)