Režie:
Jérémy ClapinHudba:
Dan LevyHrají:
Patrick d'Assumçao, Victoire Du Bois, Jarrod Pistilli, Hakim Faris, Alfonso Arfi, Hichem Mesbah, Myriam Loucif, Maud Le Guenedal, Nicole Favart (více)VOD (1)
Obsahy(1)
Tenhle oceněný animovaný film vypráví o dobrodružství, mladé lásce a vzpomínkách z dětství. Paříží se zatím pohybuje ruka oddělená od těla a hledá svého majitele. (Netflix)
Videa (2)
Recenze (109)
Moc nerozumím tomu hypu. Má to atmosféru, je to poetický, ale romance je postavená na strašných stereotypech - loser, co přišel v dětství o rodiče při autohavárii + unikavá cool holka silně připomínající Ramonu ze Scotta Pilgrima a asi tak 150 dalších podobných dream girls? Pro mě krásný, ale bez duše. ()
Pôsobivo spracovaný príbeh z bežného života, ktorý sa vyznačuje svojou originalitou, vynikajúcou hudobnou stránkou a skľučujúcou atmosférou. Na plný počet mi osobne chýbalo viac z príbehu chlapca a menej chodiacej ruky, čím by sa mi zrejme dostalo viacero odpovedí na moje otázky. Rozumiem, že sa tvorcovia snažili nechať veľký priestor na fantáziu diváka, ale v prípade I Lost My Body by som veľmi docenil viac uzavretý koniec. To je však len môj osobitný pohľad na vec a keby som snímku sledoval v inom rozpoložení, možno by mi takáto poloha viac sadla. Ťažko povedať. V každom prípade ide o mimoriadne zaujímavú animovanú drámu, ktorú môžem každému odporučiť. ()
„To nemůže fungovat, mouchy všechno vidí!“ - „To je pravda. Ale neví, že přijdeš ze strany. Zkus to znovu.“ - „Nefunguje to!“ - „Neřekl jsem, že je to lehké. V životě občas i prohráváš.“ A Naoufel těch proher zažil až příliš…Už po chvilce jsem instinktivně věděl, že se mi film bude moc líbit. Už jen to, jak plynule fungují přechody mezi světy ruky/jejího majitele. Překvapila mě i zdařilá, „živoucí“ animace. Scény s rukou (např. útěk, souboj, podvodní dobrodružství či třeba deštník) jsou perfektně zpracované. A Clapin zvládá udělat napínavou scénu i z vyprazdňování popelnice. Ale nejvíc jsem si užíval působivou, hypnotickou a posmutnělou atmosféru (spolu s minimalistickou, ovšem o to lépe pasující hudbou). Při druhém zhlédnutí to bylo ještě silnější. A lépe jsem vzal i konec, u kterého jsem měl napoprvé trochu pochyby. Plný počet. „Improvizace. Něco, co bys neměla dělat, ale udělala jsi to a dostalo tě to jinam…a nelituješ toho. Něco takového.“ - „A pak? Když obelstíš osud, co pak?“ - „Pak? Držíš se, co nejdál. Slepě utíkáš a držíš si palce.“ ()
Je to skvělý pocit, když jsi pustíte film o kterém slyšíte, že je dost dobrý a pak se o tom přesvědčíte na vlastní oči. Připomnělo mě to ránu na solar. Režisér Jérémy Clapin odvedl výbornou práci. Jeho film má poutavý příběh, zajímavé a působivé vyprávění, postavy se kterými lze soucítit a neposlední řadě přesnou animaci, která krásně prodává všechny emoce, a dokáže vytěžit z filmu maximum. Clapin má velkou oporu v hudbě, která umocňuje to co vidíme, a pomáhá dotvářet dost specifickou atmosféru. Je to silné a dobré. Mrzí mě, že mě to nesedlo o trochu více, protože na to film má, ale asi mě chybí jistá doslovnost. Doporučuji si nic nezjišťovat a jít do toho. PS: Je to na Netflixu. ()
Kde je moje tělo? je vskutku povšimnutíhodný snímek, jenž zaujme diváka netradičním, syrově melancholickým námětem. Ruka hledá svého "pána", zatímco "pán" má životní krizi a zároveň zažívá hluboké city vůči knihovnici. Za zvuků podmanivé hudební stránky se odehrává místy až bizarní sled událostí, které vedou až k (ne)uspokojivému konci. Osobně jsem měl problém se identifikovat s postavou Naoufela, který se kvůli své dětské nerozvážnosti a později dospělácké nepozornosti dostal do prekérní situace (takřka vlastní vinou) - z mé strany jde možná o příkrý soud nad hlavním hrdinou, ale prostě mi to tak přišlo. Nicméně to nic nemění na tom, že jde o solidně natočený kousek, který si zaslouží diváckou pozornost. ()
Galerie (15)
Photo © Rezo Films
Reklama