Cyborg

Díl 4 : apokalyptické sci-fi. Produkce Cannon Group. Tato bájná společnost nám roznášela v 80. letech spoustu zážitků a radosti. Cyborg je Céčko jako řemen. Je to blbé, je to stupidní, ale hraje v tom Van Damme a ten na začátku 90. let prostě frčel ať už se objevil v čemkoliv. Optikou dneška je to na hraně koukatelnosti, ale postapokalyptická atmosféra tam cítit prostě je. Nikdy nezapomenu na kanálovou scénu a parádní Jeanovu roznožku, při které to bohužel Ralf Moeller schytá. Tahle scéna zachraňuje jinak dost bídnou VanDammovku. Nostalgie jako prase a jako hlavní záporák věčně napumpovaný a zatnutý Vincent Klyn, který toho kromě démonických očí moc nepřináší. 40% (02.10.2017)

JCVD je v tomhle filmu ještě tak mladý, až mě to skoro překvapilo, že vypadá jako ucho. Ale předvádí zde to, proč ho máte rádi. Kope kolem sebe hlava nehlava, v jednu chvíli je to s ním nahnuté a on se transformuje v podstatě do Ježíše, ale to jen proto, aby všem natrhl prdel. Fajn retro, které bych si klidně pustil ještě někdy jednou. (13.04.2017)

Van Damme, Sly i Arnie mají jak áčkové (nebo alespoň áčkově vypadající) filmy, tak béčkové braky (viz komenty Cobra, Running man...). Tohle už není ani to céčko. Hodně filmů v mých dětských očích vypadalo dobře a já procitnul až v dospělosti, ale Cyborg je příklad filmu, kdy i jako děcko jsem poznal, jak amatérsky je to celé natočené a sestříhané. Záběry během akce kolikrát na sebe vůbec nenavazují. Hudba je nejspíš braná z 8mi bitové konzole Sega Master System, ty samply už jsou fakt hodně low cost a z neustálého "dummmm luuu-luuuuu, dummm luuu-luuuuu, dumluululululuuuu...." už po čase skoro bolí hlava. Nevyrovnanost ratingu je až zvrácená, na jednu stranu máme na záběru mrtvolu ukřižované nahé ženy s pekáčem, hnedka vedle mrtvolu ukřižovaného nahého chlapa i s pytlíkem, ale podříznutí lidí je mimo záběr, jakoby to bylo cenzurováno na skopčáckých programech Pro7 či RTL. Jedna hvězda za Ralf Moellera, který s tou trvalou vypadá jako zpěvák z Rhapsody a za celkem stylového záporáka, ze kterého mělo jistě nejedno děcko noční můry. (26.03.2022)

Alkoholik na baru, Kristýnka Ronaldo, výkonný hrobník, dítě v děloze, elektrický proud, splašená kobyla. Nikdo z nich nekope tak dobře, jak Jean-Claude Van Damme.. S ohledem na vynaložené prostředky ucházející postapo atmosféra (i díky hudbě K.Bassinsona), ale jakmile někdo otevře hubu, apokalypsa hlásí návrat. Naštěstí jde tady výhradně o akci, při níž pružný Belgičan v rámci kanálové gymnastiky klidně může položit na hlavu R.Moellera kabel, aniž by si toho on všiml a co je hlavní - hnán motivem pomsty ve finále dokope exkluzivního zabijáka pomněnkových kukadel, jehož hlasový projev při boji připomíná nářek nosorožce s vyhřezlými hemeroidy.. S nadšením dělané ultimátní béčko, které si není na škodu čas od času připomenout - především s ohledem na současnou "balkánskou" produkci ústředního kopáče. (06.02.2013)

Nejlepší film s tímto hercem... hercem... .... ...EHM.. CH... CHHHMM ...... CHÁÁÁCHÁÁÁ HÁÁHÁÁÁ... pardon.....UMPPFFFFF..CHHHH.... omlouvám se, to mi jen tak uniklo... No, ale zpět k vlastnímu filmečku. Viděl jsem jej poprvé, když mi bylo kolem patnácti a získal si mne urostlými drsně krásnými padouchy (a to nejsem ani gay, šmudlo), hlavně oči jejich šéfa stály za to (fakt nejsem), klasickou "postapokalyptickou" atmosférou plnou beznaděje, ale hlavně pomalým jednoduchým dějem a efektními záběry těch několika málo bojových exhibic navoskovaného Van Damma. To pomalé tempo, absence rádoby komických průpovídek, dobře načasované netrapné retrospektivní obrázky jednoduché kruté zápletky z hrdinových vzpomínek (dobrý člen rozvitý, že), výborná hudba a krátká stopáž mohou za můj nejoblíbenější film s tímto antihercem. ..........neboj, stále si uvědomuji, že jde o béčko, ale s velkým B v dobrém slova smyslu... (04.10.2005)