Hercule Poirot

Hodně dobré, i když dost čitelné. Poirot v tomto příběhu dostane nového parťáka - svého dávného známého, slavného a úspěšného herce (hraje ho Bodie... nebo Doyle?) - a šlape jim to skvěle, dokud... (07.02.2016)

No jo, Ariadne Oliverová (v podání nesnesitelné Zoe Wannabeactress) je sice nejprotivnější postavou v dějinách detektivky, takže se člověk vždycky (samozřejmě marně) těší, že obětí zločinu se stane právě ona, ale zde aspoň onemocní a je odklizena na lůžko. Poirot tak má dost prostoru a času rozjet koncert svých šedých kamarádek. Je to takové zahradní drama, s chudinkou au-pair z Československa, ovšem s ruským jménem. Stručně, je to klasika, kde jde o dědictví, ne-falešné dokumenty, malé venkovské sídlo a dušičky. A zdrcující Poirotovu kritiku anglosaské tradice Halloweenu. "V Belgii lidé na Dušičky zapalují na uctění památky zemřelých svíčky, mon ami." (18.01.2017)

Je to dobré, je to dobré, je to dobré. Na několikáté se mi dokonce podařilo nalézt ve scénáři pár vtípků (které ovšem dusí nervní hudba - mimochodem skvělá). I'd have ripped the bastard's heart out. Pardon my French. POIROT: It is indeed a French word. Temnota a ještě temnější temnota, růženec v rukou nejustaranějšího Sucheta, kterého kdy uvidíte. Zločin a trest z pera Agathy Christie, právem její nejslavnější dílo. Brilantní, i když úplně jiné, než zbytek seriálu. (04.01.2018)

Hodiny. Kolik jich ještě máme, kolik nám jich ještě zbývá? Kdo je spočítá? A jaké budou? V ulici s nanicovatými sousedy? Se škraboškou na jevišti divadélka předstírání? V truhle plné peněz? Čí jsou to peníze? A záleží na nich, když nevíme, kolik hodin nám tu ještě zbývá? A kolik hodin nám ukradli? A byly vůbec naše? A bude válka? A přežije Anglie? Těžko říct, těžko přetěžko. --- "And how do you call yourself? Hercule Poirot. That's not a name! That's a noise!" Aren't we all? Aren't we? (08.02.2019)

Temné a depresivní. Wanamaker už nesnesitelná i pro samotného detektiva (především v první půlce). Idea s dvěma zdánlivě nesouvisejícími případy, které se však nakonec protnou, je asi stejně originální, jako výmluva "nemám domácí úkol, protože mi ho snědl pes". Jeden z posledních dílů seriálu nemá moc čím potěšit, chmurnost a zadumanost, schematičnost, čitelnost, průhlednost (záměna dvojčat, proboha kristepane) bez šťávy. Jeden z dílů, který Suchet měl utáhnout sám a neutáhl. Vzhledem k tomu, že jde o jeden z posledních dílů tohoto vynikajícího seriálu, je to škoda. (26.02.2019)

Čtyřka za 4. Finále v divadle je moc teatrální (podle vzoru kyselo je moc kyselý a bramborák moc bramborovej). Kvituji návrat Hastngsův i Jappův. A samozřejmě paní Citrónové. (15.03.2020)

Poirot v lese! Poirot a ženské šortky! Škoda, že každý díl s Zoë Wanamaker má automaticky jednu hvězdu dolů, zde by se totiž dalo sáhnout i po absolutoriu. Mohlo to být vtipnější, postava Ettiena měla být líp napsaná i zahraná (!). ale jinak vypiplaný díl. Trés bien! (06.02.2016)

Zapomeňte na Anděla na horách, je tu Hercule Poirot s jedinečným výstupem na švýcarských štítech. Vše začne tak, že Poirot se svými šedými (teď už i šedivými) kamarádkami hraje až příliš profesorský fotbal, za což je potrestán. Místo utápění žalu v drahém alkoholu a s lacinými děvčaty se rozhodne vyjet si na vzduch, snad po vzoru kolegy z Baker Street, do Švajcu. (Když máš srdce zjihlé, když máš potíže, a jsi detektiv z britského pera vytažený, jeď do Švýcarska. Doporučují dva ze dvou spisovatelů.) Takže. Máme tu uvízlého génia v uzavřeném prostředí horského hotelu a konečný počet podezřelých. Bon. (19.01.2017)