Z

Zí není zlý, Zí je zamilovaný.. Christensen postupně přešel z jednoho úhlu pohledu na druhý. Nejdřív tradiční poltergeistování s podtextem rodičovské „ztráty kontroly“ nad rostoucím potomkem, jenže ten jejich přístup k sedm stop vysoké malbě démona v dětském pokoji, poměrně netečný postoj k incidentu s létajícím spolužákem či sestřin vztah k matce už ledasco naznačují. Dědičná psychická choroba? Znovu otevřené rány z dětství, které už mysl měla za zacelené? Autor vás nechá, ať si ty střípky poskládáte sami. Zlomem byla scéna požáru a právě od ní se začalo ukazovat, že Zí kvůli ztrátě intenzity nakonec zaostane za podobně laděným Babadookem. P.S.: K Ježíškovi si přeji nějaké ultimátní krvavé béčko s „bratrskou“ dvojicí Stephen McHattie a Lance Henriksen.. (30.07.2020)

Paranoidně vystavěný horůrek z kanadské provincie, jehož místy neobratně uchopená režie mu ubírá na působivosti. V podstatě neobjevné téma o malém chlapci, co má imaginárního kámoše jménem "Z", který rozloží rodinu, má určité originální odstavce. V zásadě toho Brandon Christensen režijně moc nepokazil. Jeho film má spád událostí, má odpovídající herecké obsazení a v neposlední řadě umí pracovat se strachem, který pramení z neznámé bytosti, co nemá dobré úmysly. A dokonce to vypadá, že tenhle zmetek, co přilne ke svému oblíbenému členovi domácnosti, má i příslušně strašidelný zjev, jen režisér s ním příliš šetří a prakticky mu nedá větší prostor pobýt na scéně než na pár vteřin. Prostě až přehnaně se s jeho "fyzickou" přítomností šetřilo. Určité nápadité sekvence nebyly vždy kvalitně natočeny (pád z balkonu, požár domu), což je škoda. Navíc film nesází na explicitní drastičnost. Ovšem poměrně svěže působil postupný obrat ve zdánlivě vyložených kartách. Film si nadmíru chytře poradil v přebrání stěžejní úlohy. Aby se to dalo objasnit, byly by zapotřebí spoilery, je ale škoda předem prozradit to, co je na filmu tím nejlepším. Velkým plusem je i trefné obsazení. Nehezká/neškaredá Keegan Connor Tracy už se stihla přehrát do role maminky. Zbytek ansámblu je schopný, Stephen McHattie se musel spokojit s menší, ovšem poměrně důležitou rolí psychologa. A tak vznikl příjemný horůrek, co pocuchá nervy, režijně ovšem tak úplně neohromí. 7/10 (06.07.2020)

Napínavejšie je sledovať chlapa bez rúška z ôsmeho poschodia na sídlisku v Petržalke, ako tohto maloletého “Zora” z Kanady, ktorý pôsobí asi tak nebezpečne, ako cigánka predávajúca parfumy pred Tescom. Po 50 minútach zabalené do alobalu a jebnuté do koša, lebo viac trpezlivosti mám akurát tak sám so sebou, tesne pred spaním. (03.05.2020)

Mňa to bavilo. Koniec je čudný, na strane druhej mu nemožno uprieť snahu o originalitu (narážam na spôsob, akým sa hlavná hrdinka rozhodla bojovať - či skôr nebojovať? - proti ústrednému monštru). Netvor je väčšinu času rafinovane ukrytý v tme, šere, tieňoch a náznakoch, čo funguje už minimálne od Čeľustí z roku 1975 (vlastne ani nie je na 100% isté, že existuje). Herci mi nepripadali príliš sympatickí (samozrejme až na Stephena McHattieho z nezabudnuteľného Pontypoolu) a postavy konali často nie príliš logicky. Ale inak to malo správne zahustenú, znepokojivú atmosféru a pár nepríjemných, mrazivých scénok. (10.09.2020)

Kto si chce pozrieť horor a pritom sa nebáť, práve dostal fantastickú príležitosť. Pomaly vlečúci sa dej s nepeknou matkou, otravným synáčkom a polodementným otcom. Ideu s imaginárnym kamošom sme tu už mali asi 352 krát a tvorcovia boli takí "nápadití", že dokonca aj názov zúžili na jedno písmenko. Za peknú kresbu na stene dám dve hviezdy. (05.07.2020)