Starci na chmelu

Příběh je to sice jednoduchej, ale v rámci možností to v mých očích a hlavně uších prošlo s odřenými ušima až ke klasickému průměru. Žádná bomba to tedy není, ale ti kdo jezdili na podobné „brigády“ na ně ve většině případů vzpomínají v tom nejlepším. Některé melodie a písničky se těší velké popularitě i dnes, herecké výkony taky nebyli vůbec špatné – v mých očích jde o lepší průměr. 60% (03.01.2019)

Film, nadprůměrně nabitý trefnými hláškami, které zapříčiňuje vytříbená mluva zúčastněných studentů, i stejně výstižnými hudebními texty. Film, který má velmi silnou vypovídající hodnotu. Film, proti kterému jsou Renčovi Rebelové, až neuvěřitelně směšnou záležitostí. Vladimír Pucholt si ponechává svou komediální tvář, která perfektně kontrastuje s jeho tváří rebelskou, vzpurnou, ale i naprosto upřímnou a zamilovanou. Samotář, kterého nikdy nevidíte s ostatními a hloubajícího o nesmyslech, je zde postaven proti kryse s poctivou fasádou. Do toho přidáme ještě takovou malou, tlustou, co má tatínka u dráhy a máme tady teenagerskou love story ze 60tých let, kterou tato generace nemohla prožít nikde jinde, než na pionýrském táboře, lyžáku, či povinné chmelové brigádě. Výborné melodie, naprosto precizní režie, různé agitaci parodující výjevy - FILIPOVA METODA, NÁŠ VZOR! A vůbec celková atmosféra snímku je mimořádná. Upřímná a čistá láska vs. nekompromisně smýšlející učitelský sbor, plně odrážející svou dobu "Já to beru soudružko, až na tu hanbu a opovržení..." Love story se mění v nelehké drama a konec je naprosto otevřený. Vstříc dalším zítřkům, které předznamenaly Pražské jaro a jeho bohužel krvavou dohru. Ojedinělý a výjimečný film. (17.01.2013)

Zní to trapně a poněkud zatuchle čítankově, ale na značné části komentářů k tomuto filmu je zřejmá upadající úroveň polistopadové výuky dějepisu, zejména dějin XX. století a až fatální neschopnost podstatné části společnosti vyrovnat se s komunistickým čtyřicetiletím. Bez nich porozumět STARCŮM je totiž krajně znesnadněné, pokud vůbec možné. Příběh filmu je prostý svou základní linkou, nikoliv však svými druhotnými a zpětnovazebnými významy. Přesně - srovnávejme s přeceňovanými polistopadovými REBELY, ale i ŠAKALÍMI LÉTY - postihuje atmosféru doby, její skutečné hrdiny - Filip Havelka je předobrazem Jana Palacha, Jana Zajíce, ale i jihlavského komunisty Evžena Plocka. Jeho zanícený idealismus, který překonává dobové vymývání mozků, poznamenané v mnoha ohledech hrůznými padesátými lety, (Filipova příruční knihovnička-lékárna ducha) je odzbrojující a ve své dojemné pubertálnosti, v níž se dětství převtěluje do jinošství,, neodolatelné. Je totiž také nastaveným zrcadlem, které nemilosrdně ukazuje odvrácenou tvář všech "křivohubých" (Gogol). Ale i druhá hlavní postava - Hanka - je pozoruhodně celistvá a bytostně česká v prostotě i hloubce svých přirozených lidských tužeb a přání. Dobově přesně postihnutými typy jsou také Filipův protivník, Kačírkové profesorka a navenek nenápadný, ale skvěle zvládnutý předseda JZD ve vynikajícím podání Josefa Kemra. I drobná dětská úloha Kemrovy dcery přesně zrcadlí složitou jednoduchost námětu, scénáře i režie. Rafinovanost kompozice tanečních čísel spočívá v jejich jednoduchosti a spontánní jakobyživelnosti. Odráží plně atmosféru doby, brojící proti poslední zbytkům svěrací kazajky padesátých let, doslova si libující v neformálnosti, provokaci, ale i v nepřiznávaném šlechetném idealismu. Pucholt by jedním z nejsilnějších hereckých talentů šedesátých let konjunktury nemužně mužných mužů ducha, čistoty mravu a hluboké mravní zásadovosti. Muzikál je současně velkou startovní plochou uznávaného klasika naší současnosti, zlatého slavíka výsostného romantismu, okouzlení tónů a v tomto spíše výjimečném případě i myšlenkově hlubokých a působivých písňových textů. Osudově - až anticky - působí trio rockových-beatových kytaristů, do něhož vysublimovaly nejstarší české rockové skupiny typu SPUTNIKŮ, OLYMPICU, MEFISTA a řady dalších. Stručně a jasně se vše, co jsem se tu pokusil postihnout, dá shrnout do jedné věty. Nejstarší český moderní muzikál otevírá svou širokou náruč i dveře dokořán Pražskému jaru. Doby vzrušených i zmařených nadějí, které jsme sdíleli s významnou částí tehdejšího světa. (25.08.2007)

Svou lásku neskrývej, ne! hrdě se k ní znej. Miluj, miluj máš-li koho a neohlížej se na nikoho a miluj miluj už je čas! Miluj, miluj už je čas!!! Jeden z mých nejoblíbenějších filmů. Ten scénář je prostě úžasný. Milé husy, na západě se teď nic jinýho nenosí.Teď už to můžu říct soudružko. Až do včerejška jste nám všichni strašně křivdili. Dnes nás už soudíte právem...Víš co tě čeká? Vyloučení ze školy. Opovržení, hanba! Já to beru soudružko, až na tu hanbu a opovržení... Ty je lituješ Honzo?Prosimtě, vždyť si to ani nezaslouží. Já je nelituju, já mu to děsně závidim... A potom, ano ano, tři chlápci v černým s kytarama. A mně se ten uprostřed vždycky hrozně líbil:-) (31.01.2009)

Krásny zhluk nepríjemne znejúcich pesničiek, pri mnohých som si prial, aby mi ušný maz naveky zakalil sluch. Ja osobne uznávam len produkt chmeľu a som šťastný, že som na takéto zväzácke akcie chodievať nemusel. Vidím, že to tam bola dosť nuda. Tí čo vtedy žili a pre ktorých je to nostalgia určite ocenia film viac, ale podľa mňa aj ako muzikál spĺňa len tie najslabšie normy, aj to tie komunistické. Ale dalo sa aj pousmiať. Tí traja čo tam so strnulými výrazmi tváre brnkali na gitare a do vetra púšťali pomaly dadaistické texty boli komediálnou ozdobou filmu, hoci to zámerom zrejme nebolo. (19.07.2021)