Nová dobrodružství Medvídka Pú

Jeden z těch legendárních Disney televizních seriálů z 80. let (které jsme v Československu objevili v 90. letech). U Disneye se začali věnovat Medvídkovi Pú už v roce 1977 ve filmu The Many Adventures of Winnie the Pooh, ale protože devadesátkové děti většinou znaly jen tu televizní tvorbu, těžko se jim vysvětloval ten stařičký Disney kánon. I proto jsou dodnes někteří zklamaní, když si vzpomenou na tolik odlišnou poetiku příběhů A. A. Milneho. Co si pamatuju, u nás doma se zklamání nekonalo, na seriál The New Adventures of Winnie the Pooh vzpomínám s láskou a průběžně si doplňuju celý ten fenomén. I když vynechám loutky a 3D animaci, je toho pořád nepočítaně. (09.04.2024)

Velmi násilně poučné (sova, králík, Kryštůfek), velmi toporně vtipné (Pú) a jen díky dvěma postavám s občas solidním dílem. Věčně rozjuchaný Tygr a hlavně geniální Ijáček měli za to, že jsem kdysi tenhle patvar sledoval celkem často. Scénáristům totiž chyběla odvaha. Občas se odhodlali k zajímavější zápletce než obvykle, ale ta většinou skončila buď tak nevinně, až zničila celý díl nebo natolik zvláštně (ve stylu příhod v knižní předloze), že další podobné už u Disneyho projít nemohly. (05.07.2005)

Není to jen uměřená animace, humor, něha, fantazie. Je to i zachycení jisté podoby dětského světa, která se stává stále víc anachronismem. Kolik dětí zažívá dnes taková velká dobrodružství s obyčejnými "plyšáky" (Hlídání dětí je dřina)? V neposlední řadě je přímo ohromující, jak hluboká podobenství se v příbězích ukrývají. Tak např.: O přátelství (všechny díly), o osobnosti či integritě (Pruhy), o protivnících (Velká medová loupež), o dospívání a opuštění rodného hnízda (Chyť ji a nepusť) atd.  Krása. Krása! Krása!! (28.01.2023)

Knížku považuju za naprosto dokonalou a v "dospělém" věku mě baví přibližně stejně jako v dětství, ale ani disneyovské animované zpracování nezatracuju, většinou to byla slušná, místy i patřičně potrhlá zábava a seriálový formát narozdíl od filmů neskýtal prostor k většímu zabředávání do bahna sentimentu. A speciální hvězdičku si zaslouží dokonalý český dabing. "Jsem Amorek, bůžek lásky!" (25.03.2008)

Děti u toho sedí jako přikované, já se také občas zadívám. Není to tak naivní ani hloupé, v rámci Púovských sérii to nijak nevyčnívá. Některé příběhy jsou velmi povedené, některé už méně, ale pořád si to drží bezproblémový standard milých dětských kreslených seriálů. A Pán Bůh zaplať za starou dobrou animaci. V roce 2015 to běží na ČT Art s novým dabingem z roku 2014, úvodní píseň je také nová, ale s původními slovy, bohužel od 21. dílu je píseň s novými slovy a je to fakt strašný trapas. Asi něco jako když ti naši sedláci přezpívali znělku k Rychlé rotě. Fakt ubohost. Ještě že dabing je docela povedený. Hudba: Steve Nelson & Thom Sharp (02.04.2015)