Tmavomodrý svět

Svěrák je mezi svojí generací spolu s Michálkem a Hvižděm (škoda ho) výjimkou, netočící stále dokola pseudovýpovědi svého opiem oblaženého nitra či kázání o malosti české povahy, kterou mohou zachránit jen dobrotu v cizině načerpavší navrátilci. To nutno ocenit. Točit film o válečných hrdinech je v našem současném kulturním klimatu natolik výjimečným jevem, že jsem dlouho přivíral oči nad několika scénáristickými zářezy Svěráka seniora, jako třeba že takhle se chovat jako blb kvuli jedný ženský prostě nebylo možné (ostatně na ženský nezájem si piloti nikdy nestěžovali). Ale od premiéry uplynul už dost značný čas, dost na objektivnější přístup. Rámování příběhu vyprávěním SS doktorovi na mě působí trochu politicky korektně (asi úlitba německému investorovi). Technicky celkem zručné, i když některé scény (nouzové přistání) na mě nepůsobily tak dramaticky, jak by asi měly. Výhradu mám taky k obsazení - Kryštof Hádek sice není špatný herec, ale válečného letce nepřipomíná ani z rychlíku. Největší potíž mám s tím, že filmu chybí to ovzduší přátelství kombinované se syrovou válečnou realitou, jaký člověk cítí, když čte knihy od Bufky nebo Šišky a který se povedlo bez výjimky dostat do Nebezkých jezdců. (09.08.2006)

Možná se měl Jan Svěrák lépe rozhodnout, jestli chce točit poctu pilotům nebo romantický film a možná si pro tenhle film mohl zkusit najít jiného scénáristu. Z perzekuovaných válečných pilotů dělá film obyčejné žánrové figury, což má za následek, že jako žánrový funguje film mnohem lépe než jako tematický (Svěrák scénárista prostě neumí skutečné drama). Ve světě měl film smůlu hlavně proto, že se celou dobu "táhnul v tom smradu z Pearl Harboru", což mrzí o to víc, jakým unikátním (a těžko opakovatelným) projektem v rámci české kinematografie Tmavomodrý svět je. (31.03.2005)

Reklama zbytečně a mylně mluvila o velkolepé podívané. Nic takového by ovšem divák neměl očekávat (na velkolepé scény ať si zajde na Pearl Harbor), jde v podstatě o komorní příběh o přátelství a lásce, o hrdinství a zradě. A jako takový je ten příběh skvěle odvyprávěn a zahrán (skvělí jsou všichni). Za výborný nápad považuji zarámování příběhu o letcích scénami z mírovské věznice - ať si dnes lidé připomenou jací byli komunisti svině. (17.07.2003)

"Bédo, Bedřišku, už nebojujem, teď spinkáme, Němci taky hajají a nestřílejí. I Hitler spinká s Evou Braunovou." Občas mne nějaký ten dialog pobavil, chlapácké přátelství mne vždycky oslovovalo a letecký trénink na kolech s křidýlky byl vynikající, ale na druhou stranu mě uspávala spousta utahaných scén typu lekce angličtiny s Bedřichem Dead Manem. Já jsem zkrátka měl vždycky rád Svěráky, Hoblíky a Pilníky, ale jakmile se od srandy přesunuli k útokům na city a k politice, tak se mi aktivoval obranný mechanismus, který mi nedovolil pořádně si to hraní na vojáky užít. (15.01.2017)

Původně jsem chtěl napsat dlouhý předlouhý komentář k tomuto filmu. Chtěl jsem psát o tom, jak dobře byli natočeny letecké souboje, že byla radost koukat se na herectví Oldřicha Kaisera. Chtěl jsem psát o tom jak se Ondra Vetchý pro roli Franty Slámy doslova narodil, že Jaroslav Ježek zřejmě skládal hudbu pro tento film aniž by to věděl. Chtěl jsem napsat o své lítosti, že bylo ve filmu věnováno tolik prostoru milostnému románu a naopak o svém nadšení z toho, že bylo ve filmu ukázáno co se těmto lidem stalo ve své zemi, kterou oni tak milovali a nikdy milovat nepřestali. Chtěl jsem psát o zločinech na těchto lidech ze strany komunistů. /Jak může někdo po skončení tohoto filmu být hrdý na to, že si říká komunista já nikdy nepochopím.... nikdy ! / Pak mě ovšem napadlo že se o svůj prostor podělím s někým o kom ten film je, s někým koho si velmi vážím a koho obdivuji. Mluvím o generálovi Františku Fajtlovi. Zde je komentář Františka Fajtla k tomuto filmu: "Mě se líbil velice, protože nejenže ukázal věrně tvrdé boje stíhačů Royal Air Force, ale podal i obrázek nádherného přátelství mezi letci. Ten film je velkou satisfakcí pro nás, kdo jsme byli po válce pronásledovaní." (09.05.2007)