Město bohů

Tak tenhle filmeček, to je opravdu maso, a to doslova. Aspoň vím, do jaký části Ria nemam jezdit, kdybych se tam někdy dostal. Chladné, drsné, přímočaré. Město bohů na mě opravdu dokázalo zapůsobit, poskytlo mi nové myšlenky a konstatování, že příběh je podle pravdy, nevím tedy na kolik je to přesné, ještě umocnil můj zážitek, jelikož z prvu jsem ho považoval za přitažený za vlasy. Jednoznačné hodnocení. (26.03.2008)

Film ktorý som videl až v roku 2003 a práve preto bude pre mňa filmom roku 2003 Mesto Bohov a nie LOTR : RotK. Realistický pohľad na predmestie Ria s pestrou paletou postáv a postavičiek. Dokonalá a veľmi nápaditá réžia (snáď jediný kto by mohol položiť na Oscaroch Jacksona), šialený strih a temer dokumentaristický prístup. A pozor, hrajú neherci takže sa môžete tešiť na to, že im to zožeriete aj s kopytami. Rozhodne skultovnie hláška " Fajčím, fetujem, kradnem a zabíjam, som veľky chlap" čo by nebolo zvláštne keby to nevyslovil cca desaťročný chlapec. Najsilnejšou scénou je asi tá v ktorej si jedna z postáv má vybrať z dvoch malých chlapcov - jeho rovesníkov jednoho, ktorého zabije. (10.02.2004)

Tak to bylo druhé Rio de Janeiro, ne jako z fotek, které by lákalo jet tam na krásnou dovču. Tohle bylo město se slumy, kde život nemá cenu ani cenťáku a kde dožít se dvaceti let je umění, které spočívá v kmitání mezi kulkama a kde ten silnější má možná šanci. Místo, kde policejní hlídky jsou pouze snovou vizí a když už, tak to něco stojí. Město bohů, které je nekompromisní, nemilosrdné, surové, kde je slyšet řev, pláč, smích, přestřelky, kde se znásilňuje, drogy jsou denním chlebem, kde pomsta má zelenou, kde se srdce mění v kámen a přesto se tam žije. Tak to je Město bohů. Herecky dokonalé, bravurní a naprosto přesvědčivé. (01.05.2015)

rio de janeiro.. cidade de deus.. město bohů.. tady si chlapci nehrají s umělohmotnými vojáčky ani fotbal na plácku.. tady kradou, fetují, střílí se.. strašlivé místo, kde přežijou jen feťáci a gauneři, pro slušnost tu není prostor.. tady se každý den balancuje mezi životem a smrtí.. autentický příběh, podaný v celé své zvrácené kráse a syrovosti.. jako čerstvě ohlodaná kost hladovým, vychrtlým psem.. a já děkuju osudu, že mě uvrhl do zdánlivě nudného maloměsta a já nemusím procházet místem, ve kterém byl kdysi život očistcem, aby se postupně proměnil v peklo.. (31.12.2007)

Dokumentaristický styl vyprávění filmů svědčí. Jde z toho syrovost, násilnost a především opravdovost. Jasně všechno souvisí se vším, letmý doteky v podobě vět "umíč číst? " "půjdeme na Čínu" svědčí o tom, kde je zakopaný pes, ale představa, že mě odpráskně nějakej desetiletej zfetovanej analfabet, aby si mohl předvést přes kámošema, mě teda vysloveně nasírá. (31.01.2019)