Král Ubu

Patafyzika po česku? Při mém zeleném ptáku, to zhovna ne. Je to spíše eklektické vytáhnutí všeho možného i nemožného, co jen trošku hraničí s absurditou (švankmajerovské výtvarné techniky, např. pianola a vojenské přehlídky, mírně vulgární, ale přesto velmi poetický humor Alfréda Jarryho, slovní přestřelky i sprosťárny jako z českých budovatelských komedií, klauniády á la Polívka atd. atd. ) působí trochu nesourodě, a to i přes geniální herecké výkony prakticky všech představitelů, zejména pak Mariána Labudy coby primitivního a zdegenerovaného Ubu, který kvůli koňským buřtům vyvraždí královskou rodinu a stane se králem, Lucie Bílé v roli jeho intrikánské manželky a především Karla Rodena, který mně jako psychopatický kapitán Obruba překvapil ze všech nejpříjemněji (netušil jsem, že Česko má tak psychopatické herce, IMHO plně překonává třeba Nicholsona v Shining, což je jeden z vrcholů psychopatického herectví). Skvostná patafyzika Jarryho originálu v tom není, ale něco do sebe to přece jen má. Humor je úžasně stylizovaný do mírně pubertální pokleslosti (od hovnajsů a zelených ptáků po sex s medvědem .... ona taky postava otce Ubu a velká část původní hry původně vznikla už na střední škole jako karikatura Jarryho profesora matematiky), ale při bližším pohledu je téměř geniální svou úžasnou jazykovou tvořivostí a inovativností (armrda, hovnajs... opět zdůrazňuji, že to je asi pouze tím, že film vychází ze skvělé hry Alfréda Jarryho v kongeniálním překladu Jiřího Voskovce, který také v pradávné inscenaci Osvobozeného divadla sám hrál roli Obruby, nicméně vím, že Macourek a Brabec také nejsou slintající idioti) - i takhle může vypadat český humor (ne jen jako trapné budovatelské idylky typu Vesničko má středisková). Velmi se mi také líbilo stylizované, napůl divadelní prostředí, velmi podobné tomu v Šaškovi a královně (mním filmovou versi), ale víc pasující. Nadto musím pochválit skvělou hudbu (závěrečná píseň "Ať žiju já" v podání Lucie Bílé je kupodivu výborná, ale přece jen miu tam chybí původní Jarrym napsaný sbor s naprosto kouzelným refrénem: "Hurá, hurá, prdelí zatrubme v tubu - ať žije náš dobrý otec Ubu!") a kameru a úchvatně stylizovanou a skvěle ahistorickou výpravu. Kdyby nebylo Polska - nebylo by Poláků! Hahahahahahahahahahahahahahaha! (29.07.2009)

Ve (zatím viděných) filmech F.A. Brabce absentují postavy. Svádí k tomu fakt, že si z literárních adaptací (jiné Brabcovy snímky jsem doposud neviděl) vybírá díla, která neobsahují hrdiny, ale pouhé typy a schematické konstrukty - které ale v předlohách (díky žánru nebo celkovému smyslu) fungují. De facto žádné z Brabcem adaptovaných děl nemá příběh (lyrické balady, absurdní hra, romantická báseň, lyrizovaná novela). Brabec je "vizuální" režisér, což je logické, ale bohužel to nestačí. Naprosto neumí vyprávět příběhy (které si, pravda, k adaptování ani nevybírá) a dokonce neumí vyprávět ani obrazem, neumí dát obrazům ideový smysl apod. Jeho snímky tak připomínají kamerová cvičení, v nichž herce nikdo nebyl schopen donutit hrát a ti tak pouze deklamují text (doslova text - nejedná se o scénáře). Když to teď hodně zjednoduším, tak Brabec stojí přesně mezi narativní a nenarativní kinematografií - jeho filmy ani nevypráví příběhy, ani nenesou žádné ideologické poselství, jelikož to jsou pouhé obrazy bez náplně a beze smyslu (o koherenci nemluvě). KRÁL UBU mi přesto připadá jako záslužný počin, jelikož alespoň náznakem připomíná jedno veliké dílo (KYTICE záslužná není, jelikož ilustruje a připomíná literární dílo, které ale připomínat nepotřebuje, jelikož jej všichni znají; potřebovalo by spíše adaptovat). (10.05.2013)

Otče Ubu, dýchněte na mě! Měl jste k snídani dva dny chcíplého tchoře?! Totální haluz ani nevím co k tomu napsat. Po letech opět viděno a rozsekalo mě to takovým stylem, že musím jít na plnou palbu. Na druhou stranu chápu, že pro někoho je to nestravitelný. Film pro běžnýho diváka to věru není. Podle mě každopádně Brabcův tvůrčí vrchol což ale není až tak jeho zásluha.Táhne to hlavně geniálně ujetý scénář a typologicky naprosto přesní herci. Brilantní satirická groteska dosaditelná do libovolné doby a země. Fakt mě to rozbilo.100% (04.12.2019)

Absurdita neskutečná. Chvílemi je ta absurdita zajímavá a místy i vtipná, jenže tenhle námět naprosto očekávaně musel spadnout do fekálního humoru a ten nefunguje skoro nikde. Zajímavé by bylo natočit to bez něj, nebo ho aspoň omezit, abych neměl chvílemi dojem, že se dívám na pohádku pro děcka, co se snaží být strašně vtipná. Labuda hraje dobře, Bílá překvapivě ujde. Místy je to i nudné. Sice ta myšlenka je zajímavá, ale moc to ten film neutáhne. 3* bohatě postačí. (21.10.2018)

Z r a d a ! ! ! . . . Proč se F.A. Brabec vesral do geniálního díla mistra vší patafyziky Alfreda Jarryho je mi neznámo. Možná tak nějak pochopil, že je lepší Brabec v hrsti, než Jarry na střeše. Každopádně však, spolu s ostatními prdtagonisty, provinivše se proti neřádům patafyzickým, natočili jen hloupou slátaninu - tu více - tu méně - (ne)vydařených scének a gagů, které však s Jaryho p(ata)oetikou mají pramálo společného... .-| - - - P.S. Igi B. miluje Jarryho, miluje Pána z Ubu, miluje Nadsamce (ty všechny) ducha patafyzického! . . . H o v n a j s ! ! ! . . . A tomuhle filmu nasrat... :-( (23.02.2006)