Sirotek: První oběť

Očekával jsem spíše nepovedenou kopii původního filmu, ale zvrat mě příjemně překvapil. Estherka si vše dokonale naplánovala, jenže člověk míní a okolnosti mění. Samozřejmě jsem čekal větší masakr, ale pár scén nakonec nebylo vůbec špatných. Když pominu události na střeše, tak jedna z nejlepších se odehrála v kuchyni. Zajímavý byl i nápad v ateliéru s dvojí vrstvou na obrazech, to se mi líbilo. Fuhrmanová v roli dívenky dala filmu ještě větší rozměr bizáru, než tomu bylo před lety. A pak ubodání. Jasně, nešlo o šokující gore, ale krve dosti...takže tak. (09.11.2022)

Od zhlédnutí prvního dílu již uplynulo přes 10 let, tudíž jsem zcela zapomněl o co v něm vlastně šlo. Celý ten nápad se mi hrozně líbil a jediný, zato dosti zásadní problém mám s výběrem adoptivní rodiny, která po čase dávala sice racionální vysvětlení tomu, proč se nikdo neměl k tomu provést u podivně vypadající a ještě podivněji se chovající osoby důkladné vyšetření zahrnující například takovou maličkost, jako je test DNA. Je to vždy škoda, když narazíte na film, kde nápad má evidentní potenciál a hrozným způsobem ho promrdá. Diváka to zamrzí kolikrát víc, než když narazíte na píčovinu, která je debilní až do morku kostí. Výběr rodiny byl obrovský krok mimo, který snímek zásadně pohřbil. Od rozuzlení, které přišlo nechutně brzy byla z filmu laciná fraška. [66 %] (30.05.2023)

Prvá polka filmu je vystavená na základe „Hitchock“ thrilleru/hororu (divák vie, kto je hlavná postava, ale ostatné postavy nie), príjemne buduje napätie, atmosféra slušne hustne, no následne príde zvrat, ktorý celú snahu rozmetá od základu. Jednak zmení tempo a tvár filmu; napätie sa úplne vytratí a o atmosfére už nemôže byť reč. Zároveň sa radikálne zmení aj žáner snímku, skočí do vôd čiernej komédie mixnutej s thrillerom. Ďalším problémom filmu je, že si sám sebe hodil polená pod nohy (twistom) a vďaka tomu mu logika škrípe. Scenárista sa tiež od kreativity nepretrhol a hlavne únik z ústavu si nesmierne uľahčil, až som neveriacky krútil hlavou. Aby som povedal celú pravdu, film má aj pozitívne stránky a to hlavne po hereckej stránke. Dominuje vražedkyňa Esther (Isabelle Fuhrman), ktorej verím každý jednu scénu. Film zabíja „twist“, ktorý mal byť najväčšou zbraňou tvorcu, no stal sa jeho inkvizítorom. Dokonca si myslím, že keby sa film držal cesty z prvej polovici, dopadlo by to oveľa lepšie. PS: Prečo sa to, sakra, volá prvá vražda, keď o tom film vôbec nie je? (11.08.2022)

Na to, jak poměrně zbytečný se tenhle prequel už od prvního oznámení jevil a jak jsem si neuměl celou dobu ani představit, že by mohl být po dějové stránce vůbec nějak funkční, nakonec se to s umírněnými očekáváními dalo sledovat. Kvalitativní sešup z jedničky je značný, poměrově asi jako Dětská hra a Dětská hra 2, kde se taky nepřišlo s ničím extra novým, ale bavilo to. Scénář zde v půli aspoň přichází s poměrně zábavným zvratem, který už sice sahá do hodně béčkových a přiblblých sfér, ale o to víc poté film funguje jako černá komedie, v níž je zábavné sledovat, jak se hlavní postavy společně špičkují. Jen to chtělo do toho nasypat víc černého humoru, takhle to skončilo kdesi napůl cesty. Žádná sláva, ale taky žádná tragédie. [Filmový víkend ČSFD 2022] (08.08.2022)

Jednotka bola viac psychologická dráma než horor. Dvojka, respektíve prequel, je už len jednoduchý béčkový slasher. Vo všetkých smeroch tak ideme o triedu-dve nižšie, čo poznať už z úvodu, kde skrátka nedáva nič zmysel a vidíme explicitne tri krvavé vraždy. Ak sa ale dokážete ihneď prepnúť do patričného guilty pleasure a antilogického módu, tak vás príjemne prekvapí aj zvrat v polovici a istým spôsobom sa budete baviť až do konca. Ak by nešlo o životnú úlohu dokonale obsadenej Isabelle Fuhrman a Julia Stiles by nebola taká pragmatická bitch, až neviete koho skôr by ste sami najradšej zabili, na tri hviezdy by to určite nebolo. 50% (22.09.2022)