Jan Hus

První část historické trilogie Otakara Vávry. Je to naše národní historie a tak bychom se na film měli dívat s velkým porozuměním. Myslím, že na to, jak je film starý (55 let) je stále dobrý. Snad jedinou výtku : asi pvních 6 minut je zvuk na DVD velmi špatný a nejasný. Dav řve, někdo tam mluví, ale vy nevíte co. Pak už je celý film zvukově OK. Ve filmu hrají všechny herecké legendy, které ve své době na uměleckém nebi něco znamenaly a dodnes znamenají. (21.09.2007)

Velmi casto davali tento film v telke, avsak vzdy som sa mu nejako vyhol, ale teraz som si povedal, ze to chcem vidiet a neolutoval som. Vypravu, kostymy a vobec cely film zvladol reziser Otakar Vavra na jednotku a nemusi sa hanbit ani v porovnani so zahranicnou produkciou 50-tych rokov. Uz jeho KLADIVO NA CARODEJNICE (1969) malo u mna vysoke hodnotenie. Bolo smutne, ze v 15 storoci mala moc cirkev, ktora si o sebe myslela, ze je ta spravna a pritom akosi zabudla na jedno z desiatich prikazani, ktore znie nezabijes. Jan Hus to vedel a preto pokracoval vo svojom uceni i dalej na dedinach, avsak to sa mu tvrdo vyplatilo... 18.09.2010 _______ Zdeněk Štěpánek - (Jan Hus) +++ Karel Höger - (Václav IV.) +++ Vlasta Matulová - (Královna Žofie) +++ Ladislav Pešek - (Šašek Miserere) +++ Gustav Hilmar - (Jan z Chlumu) +++ Eduard Kohout - (Lefl z Lažan) +++ Rudolf Hrušínský - (Purkmistrův syn) +++ Eduard Cupák - (Tovaryš Stašek) +++ Miloš Kopecký - (Biskupský kancléř) +++ Vlastimil Brodský - (Mladík v Týnu) +++ Hudba: Jiří Srnka +++ (18.09.2010)

Opravdu kontroverzní filmové dílo. Při dobrém vědomí si toho, že existují dva protichůdné pohledy na českou historii (a osobu Mistra Jana Husa musíme reflektovat nutně jako historickou postavu), a to proud protestanský (reprezentovaný prof. Palackým, zpopularizovaný Aloisem Jiráskem) a neméně důležitý proud katolický (reprezentovaný prof. Pekařem, zpopularizovaný např. Jaroslavem Durychem), přičemž prvý vnímá jako dobu největšího vzedmutí českých dějin právě fázi husitské revoluce a dobou ,,temna" je označována doba pobělohorská, katolický pohled je právě opačný. Komunistická propaganda v čele s hlavním ideologem profesorem Nejedlým si zcela logicky vybrala historický rastr protestanský, který již do jisté míry zvulgarizoval svým dílem Alois Jirásek, Otakar Vávra šel ještě dál - podepřen absolutně profesionální řemeslnou stránkou přivádí Jana Husa revoltujícího (jeho revolta navíc nemá rozměr duchovní, ale povětšinou sociální až třídní se silnými nacionálními prvky toho nejprimitivnějšího národního obrození spíše začátku než konce 19. století), Jana Husa oproštěného o jeho duchovní rozměr, ne Husa intelektuála, akademického hodnostáře, kněze, ale Husa lidového kazatele, Husa ikonu... Jeho velkofilm je čirá ideologická manipulace a historické otupování faktů...film natočený v kontextu své (mezní) doby... Těžko pak hodnotit absolutně...(i když nepopiratelné umělecké kvality má)... Podobné filmy: Jan Žižka, Proti všem (01.08.2009)

Otakar Vávra byl zkušený a spolehlivý režisér, původním povoláním architekt a měl smysl pro kompozici, což je na tomhle filmu vidět. Davové scény mu šly od ruky a měl taky podporu vedení Československého filmu, takže na výpravě se nešetřilo a měl k dispozici ty nejlepší herce. Však taky film svým národovectvím dokonale odpovídá tehdejší oficiální ideové doktríně. Ten protiněmecký osten je jasně patrný. Ve stejné době se třeba v Itálii natáčely výborné neorealistické filmy a moderní kinematografie směřovala jednoznačně jinam. Samozřejmě, že se středověkou českou historií tenhle film zas tak společného nemá. Nicméně pokoukání je to slušné. Celkový dojem: 60 %. (16.06.2006)

Dosud snad žádné naše filmové dílo se nesetkalo při své realisaci s tak intensivní pozorností uměleckých a odborných pracovníků i se zájmem široké veřejnosti, jako zamýšlená husitská revoluční trilogie, jejíž první ucelenou částí je „Jan Hus" . Je to pochopitelné, uvědomíme-li si, že v této trilogii jde o zpodobení oné epochy našich dějin, v které se zrodilo revoluční husitské hnutí, jehož historický význam může plně pochopit právě naše současná společnost. Zájem je pochopitelný i proto, že v prvním díle trilogie vytvářejí naši umělci po prvé filmový obraz Mistra Jana Husa, jedné z největších postav našich dějin. Závažnost díla si vynutila i pečlivou přípravu všech jeho složek: na scénáři pracoval několik let spisovatel Miloš V. Kratochvíl společně s režisérem Otakarem Vávrou, pro film byli získáni nejlepší naši herci v čele s národním umělcem Zdeňkem Štěpánkem, který vpravdě mistrovským způsobem vytvořil postavu Mistra Jana Husa. Na Barrandově byly postaveny rozsáhlé interiéry gotické Prahy z počátku XV. století, uliční prostory Kostnice, Betlemská kaple i Týnský chrám, pečlivá pozornost byla věnována i nejmenším podrobnostem výzdoby a zařízení audienční síně na pražském hradě, komnatě v arcibiskupském paláci, prostředí církevního koncilu v Kostnici atd. Autoři filmu se při zpracování rozsáhlého historického materiálu, neomezili na vylíčení osobní tragedie betlemského kazatele a vyhnuli se také úskalí historické fresky, v níž by se pro množství postav a problémů ztrácela ústřední postava. Podařilo se jim vytvořit vzrušující drama člověka, hájícího poznanou pravdu proti obrovité církevní a světské moci i za cenu ztráty života, a zároveň přitom podat obraz složitých a neutěšených politických, sociálních a hospodářských poměrů v českém království na začátku XV. století. Dílo je dokladem potřebnosti historického filmu v dnešní době, neboť řečeno slovy národního umělce Zdeňka Štěpánka — „připomíná našemu národu dobu, která už přes 500 let je jeho hrdostí a slávou, aby z ní čerpal sílu k dalšímu boji za právo, spravedlnost a svobodu všech lidí na světě." Filmový přehled 16/1955 (04.07.2003)