Režie:
Otakar VávraKamera:
Václav HanušHudba:
Jiří SrnkaHrají:
Zdeněk Štěpánek, Gustav Hilmar, Vlasta Matulová, Bedřich Karen, Jan Pivec, Miroslav Doležal, Václav Voska, Jana Rybářová, Petr Haničinec, Stanislav Neumann (více)Obsahy(1)
Po bitvě u Sudoměře se husitské hnutí šíří po celé zemi a lidé odcházejí budovat opevnění města Tábor. Pražané žádají o pomoc proti Zikmundovým vojákům a táborští pod vedením Jana Žižky se vydávají ku Praze Opevní se na hoře Vítkově, aby se v krvavé bitvě střetli s početným Zikmundovým vojskem. (oficiální text distributora)
Videa (1)
Recenze (135)
Třetí díl epopeje O. Vávry o husitském revolučním hnutí vznikal ještě za období pozdního stalinismu, ale objevuje se v něm odvážná myšlenka. Radikální hnutí adamitů - pikhartů vedlo společně s rozpory mezi tábority a pražany k rozštěpení husitského hnutí, které bylo předzvěstí jeho konce. Vávra tu ukazuje, jak nebezpeční jsou fanatičtí vůdci, kteří dokáží strhnout část lidu na svoji stranu. Zvlášť osobnost Kánišova je zde zobrazena velmi pozoruhodně. Člověk by řekl, že se historie českého národa neustále točí v bludném kruhu krásných myšlenek a špatných konců (1948, 1989) a že z pravdy nakonec zbývá jenom blebleble... Vávra byl klasik velkých scén jako by namalovaných generací Národního divadla, ale někdy se jeho bojové scény utápějí střízlivým okem v dosti nepravděpodobnou melu. Proto zaostávají za myšlenkovou osou díla, kterou jsem naznačil. Opět škála vynikajících herců, ovšem pro obsazení třetího dílu opět Vávrovi chyběly nové tváře, a tak je tu Vojta, Lukavský, Krejča, Voska, Matulová (hle, co se stalo z královny Johanky!) zase v novém obsazení. Jinak mě zaujala Jana Rybářová v postavě mladičké novicky. Z jejího projevu (již i ve Stříbrném větru) jako bych četl její nešťastný konec... ()
O třídu lepší než Jan Žižka. Více bitev, méně mluvení. Dokonce na emoce dojde ! A hlavně je poslední díl mnohem méně tendenční. A finální bitva na Vítkově ? Zde smekám před režií, kamerou, výpravou, kostýmy i střihem. Při finálním útoku jízdy za zpěvu chorálu kdož jste boží bojovníci mi vždy jde a půjde mráz po zádech. Za Boha a národ ! ()
Pro třetí (a závěrečný) díl husitské revoluční trilogie si Otakar Vávra a Miloš V. Kratochvíl zvolili adaptaci stejnojmenného románu Aloise Jiráska, což má za následek, že kromě ideologie 50. let sem přibyl vypjatý nacionalismus 19. století, který s dobou husitskou nemá nic společného. Nicméně opět platí to, co jsem napsal k předchozím dvěma dílům této trilogie. Tady to zvedají bitevní sekvence, především bitva na Vítkově. ()
Vávra naznačil nejednotnost husitského hnutí. Šimon „Ohnivec" zábavně reprezentoval sektářskou část kališníků. Žižka byl jedinečná postava. Konečně v roce 2016 by měl být znovuzrozen v českém filmu. Celá trilogie černobíle reprezentuje pozitivní obraz/odkaz husitské revoluce, což je s ohledem na rok vzniku pochopitelné. 73%. ()
Tohle nahlédnutí do naší vlastní historie se mi velmi zamlouvalo, husité jsou mi v mnoha ohledech sympatičtí, to upřímné volání po reformě církve a odhodlání bít se za pravdu i za cenu vlastního života nesmírně obdivuji.. Pochvalu zaslouží výborní herci, úchvatná a velkolepá výprava a v neposlední řadě je to úžasně natočeno.. ()
Galerie (57)
Zajímavosti (14)
- V záběru svlékající se zfanatizované táborské ženy (Blanka Waleská) je vidět ramínko od podprsenky, která v 15. století ještě neexistovala; na poradě před bitvou na Vítkově má Jan Žižka (Zdeněk Štěpánek) v jedné scéně před sebou na stole červenou čepici lemovanou kožešinou, ale následně má před sebou místo čepice železnou přilbu; při útoku na Vítkov kopne jeden z jedoucích koní do velikého kamene, a ten odletí jako pírko; Jaroslav Vojta, který hraje ve filmu Šimona „Ohnivce“, se účastní bitvy u Tábora a je zabit jako fanatický Pikart na Příběnicích, ale vzápětí bojuje opět živý na pražském Vítkově. (krib)
- Premiéry tohoto filmu (4. 10. 1957) se nedožili tito zúčastnění herci: Jana Rybářová (zemřela 12. 2. 1957) a Vladimír Řepa (zemřel 19. 8. 1957). Kromě toho byl tento film posledním pro herce Adolfa Vojtu – Jurného (bratr Jaroslava Vojty a Hermíny Vojtové) a J. O. Martina, kteří zemřeli nedlouho po premiéře. (krib)
- Ačkoliv Bedřich Karen hraje v prvním díle Jan Hus (1954) kardinála Petra z Ailly, jenž se aktivně účastnil procesu s Janem Husem (Zdeněk Štěpánek), v tomto třetím díle hraje louňovického probošta, kterého husité z pomsty upálí a jehož pravé jméno se nedozvíme. (Nick321)
Reklama