Last Shot, The
Režie:
Jiří WeissKamera:
Ferdinand PečenkaHudba:
Jiří SrnkaHrají:
Antonín Klimša, Jiří Kostka, Adolf Král, Čeněk Rábl, Zdeněk Grygar, Soběslav Křivda, František Vyplel, Štěpán Gorniesiewicz, Inocenc Březina, Augustin Lanča (více)Obsahy(1)
Druhá světová válka se chýlí ke konci, avšak Němci ve Vítkovických železárnách stále přemýšlejí o zvýšení výroby pro potřeby své armády. Češi se naopak snaží výrobu zpomalit. Při jednom z náletů je zasažena vysoká pec předáka Halfara. Zatímco dělníci jsou rádi, že nemusejí pracovat pro nacisty a mohou jít domů, Halfar s inženýrem Hejnychem se pustí do opravování. Nejde jim o pomáhání nepříteli, nýbrž o budoucnost po válce. Struskař Kuča, který má v nedaleké vsi těhotnou ženu, se náhodou dozví, že Němci chtějí vyhodit vysoké pece do povětří. Ihned běží přátele varovat. A tak zatímco se k městu blíží fronta, zaměstnanci železáren se snaží Němcům zabránit v dokonání zhoubného díla… (Česká televize)
(více)Recenze (31)
Všechny prostředky mizanscény filmu „Poslední výstřel“ působí velmi levně, což by rozhodně neměl být fakt k jeho celkovému kritickému potopení. Jenže naprostá absence jakkoli chytlavého příběhu, jakékoliv možnosti člověka alespoň trochu napnout a příšerně zahrané role všemi těmi neherci už s divákem dokáží pořádně zamávat. „Poslední výstřel“ je jak novinový článek z Rudého práva. Pouze předkládá informaci a ozvláštnění stylových prostředků mu nic neříká. Navíc bych jen dodal, že záběry oněch střílející „kaťuší“ si Weiss viditelně vypůjčil z Vávrovy „Němé barikády“. ()
Rudá propaganda, však plná skvělých záběrů a docela dobrých herců. Každopádně: mecenáš se nezapře. ()
Jem bych rád doporučil uživateli Enšpíglovi, aby si prostudoval dějepis, připadně prohlédl tehdejší mapu a tudíž ne nemusel ptát proč někteří Němci mluvili ostravsky. ()
Není to tak špatné, heslo "Nechceme Rotschildy" mě vyloženě potěšilo. Jeden z těch českých filmů, kde bych si nevzpomněl na jméno žádného zde vystupujícího herce, a to je co říct. K některých dialogům by se hodily titulky... ()
To je správné válečné a poválečné drámo. Přidávám k hodnocení jako plus jadrnou ostravštinu. 201109170/0 ()
Filmů z Ostravska nebo vůbec natočených v Ostravě za komunismu je neskutečně málo. Pro mě jako rodáka z tohoto města je obzvláště tesklivá záležitost. A také unikátní možnost vidět Ostravu v historickém vydání. Ovšem to je asi tak všechno, co lze na filmu považovat za zajímavé. Chvílemi nedává ani hlavu ani patu. Aby snímek dostal na velkoleposti hraje velká orchestrální hudba. Místní dialekt je také unikátní, jenže ve spojení s hudbou není postavám příliš rozumět. Konec je pak vyloženě propagandistický. ()
Ťažko mi je hodnotiť tento film. Miestami som mu nerozumel, miestami taká červená propaganda až hrôza, miestami nezmyselné... ()
Místy tak hloupé až vtipné. Po skončení bojů přichází do vítkovických železáren Rotschildova komise ... ale ne, to jsou přece Rusové, jsme zachráněni! ()
Měli jsme za zlé filmařům, že Vinettoua zastřelili, ale v tomto filmu to nebylo. Na jednu stranu je to propagandistická patlanice, kde pobaví, že postavy hovoří severomoravskou chacharštinou. Na druhou stranu je to syrová výpověď ne o době, o které pojednává, ale o době, ve které byl film natočen (1950). Lidé tam na Ostravsku žijí a pracují v záhulu hutí, železáren, koksáren a dolů, kde zatím nikdo ani nevyslovil termín "životní prostředí". Zdraví si vylepšují tabákovými výrobky a pochybnými lihovými nápoji. Z pracovních prostředků používají tak akorát ochranné filcové klobouky, všichni chodí doslova v rozdrbaných hadrech a u zubaře zatím nebyli a předtím taky ani jednou. Vřele doporučiji i další filmy režiséra Jířího Weisse, a to jako třeba dobrodružná klasika Uloupená hranice (1948), nebo i pozdější psychologické filmy. ()
Čo vy to robitě, stryku Kaczur? .... i vy stryku Weiss ?? ()
Jednak z toho ruce bolely až hrůza, protože se tam jenom maká a když se nemaká, tak soudruzi organizují odboj. Hrůza. ()