Dracula

Se Stokerovou knihou to sice nemá společného vůbec nic, avšak stále se jedná o výbornou a hlavně atmosférickou záležitost s perfektním Lugosim v hlavní roli. Za geniální Frankensteinovou nevěstou to maličko zaostává, přesto bych Draculu směle označil za jeden z nejlepších raných hororů studia Universal. (19.07.2009)

Kousky jako Dracula s Bélou Lugosim jsou důvodem, proč většinu lidí těžko přesvědčíte, aby systematičtěji sledovali filmy starého Hollywoodu. "Povinná" chvála kanonizovaných kousků jim dělá medvědí službu. Má smysl někoho přesvědčovat, že takzvaná zlatá éra universalovských monster, začínající Draculou, je ve skutečnosti naopak odklonem studia k bezpečně konzervativním fantasy báchorkám pro masy? Že skutečnou zlatou érou horroru byla předešlá dekáda, v níž herci jako Lon Chaney nebo Conrad Veidt hráli rozmanité psychopaty, tedy "monstra", která mohla být reálná a právě proto jsou děsivá dodnes? Filmy jako Dracula a Mumie z velké části stavěly na xenofobii publika - na podvědomém strachu z jiné kultury na blízkém i dálném východě, na rozporu mezi přitažlivostí a odpudivostí čehokoli "odjinud". Béla Lugosi byl mizerný herec, jehož pro roli zjevně kvalifikoval jen maďarský původ, Todd Browning (režisér nekonečně lepších filmů Alonzo, muž bez rukou a Zrůdy) se tentokrát nejspíš řídil mantrou "Když něco nemá smysl dělat, nemá smysl dělat to dobře" a bezděčně komických míst není dostatek, aby filmu dodala novou kvalitu. 30% (02.04.2012)

Z takového starého hororu mám já mnohem větší hrůzu (samozřejmě v mezích), než z naprosté většiny hrůzostrašných či rádoby strašidelných příběhů posledních nějakých dvaceti let. Co to způsobuje? Tak především vynucená černobílá barva a také jistá opravdovost scén (mám na mysli třeba absenci digitálních efektů). Například umělé krysy, ač vypadají na první pohled možná směšně, jsou pro mě mnohem strašidelnější, než jakékoliv příšery v dnešních hororových slátaninách, které jsou v podstatě jen jednou velkou počítačovou animací. Bohužel námět není zvládnutý úplně na jedničku a především herecké výkony jsou značně nepřesvědčivé. Některé přímé záběry na vykuleného Draculu, či bláznivého Renfielda také nemusely být tak zdlouhavé, ale jinak je to .....velice dobré.... (27.11.2005)

Ač to podle hodnocení nemusí vypadat, jsem zklamán. Tod Browning má ohromné cítění pro detail: východy slunce a vůbec trocha poetiky kontrastují s nepříliš přitažlivým prostředím zatuchlého hradu, záběry na roztomilé myšky lezoucí ze svých děr a pak samozřejmě úžasné oči Bély Lugosiho, jejichž uhrančivá síla je využívána celkem často. Když hrabě Dracula schází se svítilnou ze schodů nebo bledá ruka otevírá rakev, to jsou malé drobnosti, které tvoří hororovou atmosféru filmu. Snímek ale nejvíc pokulhává v dramaturgii. Úvod je sice svižný – parádní cestu kočárem okopíroval Coppola sprostě celou – a divák se těší, co přijde dál, ale od půlky není výraznějšího místa, kdy stoupá či klesá napětí, a mě přepadá smutek, protože jsem od Draculy čekal trošku víc. (17.04.2006)

Úcta k charismatickému Lugosimu a vyšilujícímu Fryeovi velí nejít pod 4 hvězdy, ale vzhledem k celkové odhrkanosti, výrazným ztrátám tempa (prakticky vždy, kdy není Dracula na scéně) a přímo zoufalému finiši (tohle má jako být vyřízení vrchního ozubence?) není zbytí. Je třeba klesnout o kus níž a jít si pustit dokonalou Coppolovu verzi. Uznávám historický status, ale dnešnímu publiku řekne utahaný Dracula máloco. (31.10.2010)