Uloupená hranice

Krásne poukázanie na fanatizmus pohraničných Nemcov, film, ktorý varí z ešte čerstvého, je natočený v čase, keď si všetci ešte veľmi dobre pamätali, ako to celé bolo. Lebo po vojne sa 99% Nemcov vyhováralo, že oni s tým nič nemali, oni neboli Hitlerovci, oni sa len prizerali a pod. Pritom všade kde mohli dvíhali pravice a u nás tak Henleinovi v Sudetoch robila drvivá väčšina. Aj vzhľadom na to bola denacifikácia samotného Nemecka veľmi ťažká a u našich pohraničných oblastí to bolo ešte ťažšie. Našťastie to vyriešili Benešove dekréty, jedna z mála vecí, ktoré tento prezident urobil naozaj dobre. (19.04.2021)

Z dětství mi utkvěla pouze epizoda s koťaty, kdy kamarád Němec zabije druhého jen proto, že je to Čech. Weissovo válečné drama je postavené právě na konfliktu mezi Čechy a Němci, bohužel tento hlavní motiv přebije všechno ostatní. Myslím si, že při troše uvolnění by toto hlavní poselství spíše vyniklo a mělo lepší dopad. (05.01.2018)

Vynikající pravdivý, objektivní film - navzdory výlevům některých polistopadových vykladačů historie. Těm bych doporučil návštěvu Šluknovska nebo Frýdlantska a zkusit spočítat pomničky zavražděných příslušníků SOS, finanční stráže nebo armády. Film je navíc odvyprávěn poutavým způsobem a akční scény mají co nabídnout i dnešnímu divákovi. (18.05.2012)

Veľmi dobre zachytené stupňujúce sa napätie v česko- nemeckom pohraničí. Vtedy to iba začínalo iskriť, pretože dovtedy nikomu nevadilo s kým sedí pri pive a odrazu som ja Nemec a ty Čech...Poteší absencia propagandy, je fajn, že komunisti vzhľad na rok výroby ešte nemali vplyv. Poteší atmosféra i akčné scény a režisér si zaslúži pochvalu , že dal priestor práve vzniku tohto napätia v pohraničí. 80%. (16.09.2012)

Kamera: Jan Roth. Hudba: Jiří Srnka. Jeden z prvních filmů reagující na poměrně nedávné a pro někoho stále čerstvé události ze září roku 38' těsně před Mnichovem. Zápletka vyostřených vztahů v pohraničí mezi tehdejšími Čechoslováky a Němci, která později přeroste v otevřený ozbrojený střet, je podána a natočena opravdu vkusně..Film je natočen v polo-dokumentárním stylu a působí víceméně hodně civilním dojem a věrohodně, místy je i ironicky vtipný, ale když se nad tím tak zamyslíte tak to tak bohužel bylo..Byla to opravdu těžká doba (zvláště pro smíšené rodiny), podobná té odsunem Němců po válce. Z hereckého obsazení mě nejvíce dostal samozřejmě fanatický Hans (v té době ještě neznámý Josef Maršálek ale v jistě obtížné psychologické roli hodně přesvědčivý) na druhé straně barikády mladý závodčí v podání Karla Effy (jeho památná věta, kdy umíral "Effendi, já už tu knížku asi nedočtu", musela diváky tehdy velmi dojmout) a lojaální nadlesní Czapan (Eduard Linkers). Po Vlčí jámě, Romeovi a Julii můj třetí nejoblíbenější film od Weisse. Pokud chcete vidět ještě nějaký film na toto téma (ale upozorňuji že jich moc není) tak zkuste třeba Ves v pohraničí, už ale ideologicky tendenční Nástup nebo Zánik samoty Berhof. (12.05.2006)