Marie Motlová

Marie Motlová se narodila 1. května 1918 v Boru u Tachova. Dětství a školský věk prožila v Plzni. Už od dětství však hrála divadlo, které se ji velmi zalíbilo. Ale první kroky nevypadaly, že by se mohla této profesi věnovat.

Po škole se totiž stala zdravotní sestrou a krátce se tomuto povolání věnovala. Nakonec však zvítězila velká láska – divadlo. Proti vůli rodičů roku 1943 vystudovala dramatické oddělení Státní konzervatoře v Praze u profesorů Anny Iblové, Františka Salzera a Jiřího Frejky.

Ještě před zakončením konzervatoře vystupovala v Divadélku ve Smetanově muzeu (1942 – 1944). Po okupaci prošla pražským Divadlem revolučních gard (1945), D 46 E. F. Buriana (1945 – 1946), Studiem (1946 – 1948) a poté i činohrou (1948 – 1950) Národního divadla v Praze.

Po odchodu z naší první scény byla chvilku hlasatelkou Československého rozhlasu v Praze (1950 – 1951) a herečkou pražských Vítězných křídel (1953 – 1956). Divadelní dráhu zakončila na mladoboleslavském Městském oblastním divadle (1956 – 1966) a až do odpočinku na Divadle Jaroslava Průchy v Kladně (1966 – 1979).

Marie Motlová byla realistickou herečkou, která svým postavám, jež se z milovnických brzo staly úlohy maminkovské a babičkovské, vdechla vrozenou mateřskou starostlivost, čistotu a prostotu venkovských obyčejných žen, hřejivý lidský humor, srdečnost a neuvěřitelnou autenticitu.

Představila se skvěle jako divadelní herečka českého a světového klasického repertoáru: „Lucerna" (temperamentní Klásková), „Vojnarka" (Havlová), „Palackého třída č. 27" (Josefina), „Těžká Barbora" (Elizabeth), „Lucerna" (Bába), „Léto" (Růženka), „Princezna Pampeliška" (Máma), „Jezinky, bezinky" (Abby), „Marija" (stařena) aj.

Když bylo Marii Motlové krátce přes padesát, už nic nového od své herecké dráhy nečekala, ale ono něco přišlo.

Seznámil se s ní režisér Jaroslav Papoušek a v jednapadesáti ji nabídl první filmovou úlohu, která se stala její nejslavnější a nejznámější a odstartovala další filmové působení této herečky, babi Marie Homolkové v trilogii ECCE HOMO HOMOLKA (1969), HOGO FOGO HOMOLKA (1970) a HOMOLKA A TOBOLKA (1972), kde vytvořila naprosto přirozený stále se hádající manželský pár s nehercem Josefem Šebánkem, rodičovské pouto se synem Františkem Husákem a rivalitu se snachou Helenou Růžičkovou.

Do poloviny 70. let se představila (kvůli vytíženosti musela nabídky odmítat) ještě jako Anna Hloubalová (SMUTEČNÍ SLAVNOST), žena v čekárně (TAKŽE AHOJ), jeptiška (PETROLEJOVÉ LAMPY), vrchní sestra Pešková (PĚT MUŽŮ A JEDNO SRDCE), matka Picová (TŘI NEVINNÍ), matka Hany (TELEVIZE V BUBLICÍCH ANEB BUBLICE V TELEVIZI), vrchní sestra (MOTIV PRO VRAŽDU), kuchařka Tóny (VELKÉ TRÁPENÍ), Stehlíková (ZRCADLO PRO KRISTÝNU) a zákaznice Hrdličková (DVA MUŽI HLÁSÍ PŘÍCHOD).

V Schulhoffově kriminálním snímku OSUD JMÉNEM KAMILA (1974) namluvila herečku Ernu Červenou (hrála hlídačku v poštovním muzeu Kučerovou).

Zbylých 10 let rozdělila mezi snímky NÁŠ DĚDEK JOSEF (Bekišová), „MAREČKU, PODEJTE MI PERO!" (svačinářka Zuzanka), ZÍTRA TO ROZTOČÍME, DRAHOUŠKU...! (listonoška), slovenské RŮŽOVÉ SNY (Múčková), BOUŘLIVÉ VÍNO a ZRALÉ VÍNO (Maruštíková), VŠICHNI PROTI VŠEM (jeptiška Agáta), „JÁ UŽ BUDU HODNÝ, DĚDEČKU!" (klepavá sousedka), Slovenský JÁ MILUJEM, TY MILUJEŠ (Sida), EVŽEN MEZI NÁMI (matka) či ÚNOS MORAVANKY (Vosátková).

Naposledy si – symbolicky – zahrála ve filmu Jaroslava Papouška penzistku, v jeho komedii VŠICHNI MUSÍ BÝT V PYŽAMU (1984).

Spolupracovala s rozhlasem a během svého filmového ražení i s televizí (ZLATOVLÁSKA, KATEŘINA ZLÉ POVĚSTI, DLAŽBA, RÁNO BUDEME MOUDŘEJŠÍ, KDO CHYTÁ ŠTĚSTÍ ZA PAČESY či PUSU, PUSU, PUSU!; a seriály KAMARÁDI, MUŽ NA RADNICI, ŽENA ZA PULTEM, PLECHOVÁ KAVALÉRIE, DOKTOR Z VEJMINKU, BYLO NÁS ŠEST a BAKALÁŘI), kde dodnes zůstává nejznámější její tragická úloha starostlivé hospodyně primáře Václava Sovy (Ladislav Chudík) Emy v Dudkově a Dietlově seriálu NEMOCNICE NA KRAJI MĚSTA (1977).

Jejím manželem byl herec Karel Fridrich (1924 – 2001). Marie Motlová zemřela 26. srpna 1985 v Praze ve věku šedesáti sedmi let. Mohla ještě natočit řadu filmů.

Jaroslav "krib" Lopour