Bernard Blier

Muž mnoha charakterních usměvavých rolí, člen prestižní "Staré školy" a jeden z opravdu nejlepších francouzských herců minulých let. Takový byl Bernard Blier rozený v Buenos Aires 11.ledna 1916. Úspěšný filmový i divadelní aktér.

Ztvárnil ve svých filmech vážné mužíky vysokých postavení s roztomilým nevinným pohledem a směšnými grimasami. Jeho poměrně dosti obsáhlá filmografie se stává započatou v polovině třicátých let dvacátého století několika málo výraznými úlohami. Více se zapisuje do paměti diváků "předválečného filmu" hlavní rolí ve snímku LA DAME DE MALACCA. Následují další několikeré méně úspěšné pokusy o proražení v tvrdém světě nevyužitých talentů a přísných producentů. Až hvězdný film DEN ZAČÍNÁ ho katapultuje velkou rychlostí mezi známé "celebrity" hereckého nebe zvláště díky přesvědčivému výkonu po boku již tehdy Velkého Gabina coby "socialistického hrdiny lidu".

Následují snímky jako CARMEN, skvělé NÁBŘEŽÍ ZLATNÍKŮ, ADRESÁT NEZNÁMÝ. Bernard se dostává mezi nejobsazovanější herce a je tomu skutečně rád. Za zmínku jistě stojí, že se v roce 1939 stává otcem budoucího neméně známého režiséra Bertranda Bliera, který doposud nese hrdě otcovo jméno a velký jeho umělecký odkaz. Dalším stěžejním dílem jeho kariéry se stávají slavní BÍDNÍCI dle literární předlohy Victora Huga, kde se mimojiné setkává s největším komikem tehdejšího francouzského filmu Bourvilem a rovněž s již dobrým přítelem Jeanem Gabinem. S největším hercem tehdejšího filmového světa se pak spolu střetávají ještě ve snímcích TULÁK ARCHIMEDES Gillese Grangiera a MINISTERSKÉM PŘEDSEDOVI slavného Henriho Verneuila.

V komediálním krimi, jež je stěžejním žánrem právě pro Bliera se na scéně potkává s takovými jmény světového filmu: Lino Ventura, Louis de Funes, Jean Claude Brialy, Marcello Mastroianni či Claudia Cardinale, nebo i s neposedným J.P.Belmondem ve 100 000 DOLARŮ NA SLUNCI. S Brunem Cremerem se postaví naproti sobě v drsném syrovém špionážním dramatu KDYBYCH BYL ŠPIÓN s klasickou atmosférou film-noir a po filmech IDIOT V PAŘÍŽI, ROZTRŽITÝ či rovněž brilantní ZABIJÁK s Gabinem zakouší nejvyšší výsluní ve svém oboru. Za zmínku jistě stojí neposledy TĚLO MÉHO NEPŘÍTELE, kde se staví na stranu zpolitizovaného korupčníka a zločince s velkým bohatstvím, který neváhá dávat povel svým zabijákům, aby mu z cesty odstranili každou byť menší nepříjemnost. Jeho protějškem je zde rovněž netypický a skvěle hrající J.P.Belmondo.

Však příliš aktivní společenský život na sebe bere vinu za zhoršující se zdraví tohoto vyjímečného, komediálního, korpulentního tragéda. Při filmu BĚSI francouzsko-polského režiséra Wajdy v roce 1988 se u Bliera dostavují velké zdravotní komplikace přímo na place a sotva stačí svou úlohu dokončit, musí být hospitalizován. Přese všechno však zůstává stále aktivním chlapíkem malého vzrůstu se záludným úsměvem až do své smrti ověnčené prestižním Césarem 2.března 1989. Děkujeme pane Bliere, že jste byl.

D. "LiVentura" Ch.