Ladislav Rychman se narodil 9. října 1922 v Praze. Maturoval v roce 1941 na pražském gymnáziu a začal se studiem na jazykové škole. Ke konci války byl vězněn v koncentračním táboře (1944 – 1945) a byl málem popraven. Po válce studoval estetiku na filozofické fakultě a FAMU u profesorů Elmara Klose a Bořivoje Zemana, kterou však nedokončil. Rovněž hrál a byl dramaturgem v Divadle satiry (1946). Nakonec odešel trvale k filmu jako asistent režiséra Bořivoje Zemana (např. u filmu NEVÍTE O BYTĚ?).
Následně se stal dramaturgem, scenáristou a režisérem Studia populárně vědeckých a naučných filmů Praha (1949 – 1955). Natáčel agitky, národopisné filmy, satiry a dokumenty (VÁCLAV HOLAR, ČESKÝ RYTEC, LIDOVÉ TANCE, U LÉKAŘE, NÁRODNÍ UMĚLEC VÁCLAV VYDRA, KYTICE DÍKŮ, HRÁLY DUDY, LOUPACÍ RADLIČKA, VÍTĚZSTVÍ ŽIVOTA, UMĚLÉ OSVĚTLOVÁNÍ PRACOVIŠTĚ, VĚŠTEC, NEJDE JENOM O DRÁT, DAŇ Z POHODLÍ atp.). Rychmanova manželka Jana Braunschlägerová – Rychmanová (* 1940) se také věnovala umělecké činnosti – byla tanečnicí (tančíla př. v manželových filmech DÁMA NA KOLEJÍCH a HVĚZDA PADÁ VZHŮRU).
V polovině 50. let odešel do Filmového Studia Barrandov jako režisér dlouhometrážních hraných filmů. Ještě předtím si však s chutí zahrál několik malých epizodních rolí svlékajícího se terezínského vězně v Radokově dramatu DALEKÁ CESTA (1949), muže s psacím pultíkem na zádech v komedii CÍSAŘŮV PEKAŘ a PEKAŘŮV CÍSAŘ (1951) Martina Friče, režiséra v DÉLCE POLIBKU DEVADESÁT (1965) Antonína Moskalyka, krejčího v povídce JAK SE KOUPE ŽENA z detektivky ZLOČIN V DÍVČÍ ŠKOLE (1965) a zaměstnance spořitelny v DÁMĚ NA KOLEJÍCH (1966).
U svých filmů byl nejen režisérem, ale také scenáristou (KRUH, ČERNÁ SOBOTA, ZLOČIN V DÍVČÍ ŠKOLE, STARCI NA CHMELU, ZLATÁ SLEPICE, „BABIČKY DOBÍJEJTE PŘESNĚ!“ aj.). Ladislav Rychman byl znám jako režisér hudebních filmů a muzikálů, psychologických příběhů, kriminálek či komedií. Debutoval režií kriminálního dramatu PŘÍPAD JEŠTĚ NEKONČÍ (1957). Z jeho dalších dramat, kriminálek a psychologických snímků vyjmenujme psychologické drama KRUH (1959), povídku JAK SE KOUPE ŽENA v triptychu ZLOČIN V DÍVČÍ ŠKOLE (1965), detektivní komedii ŠEST ČERNÝCH DÍVEK ANEB PROČ ZMIZEL ZAJÍC? (1969), politicky angažované drama PÍSEŇ O STROMU A RŮŽI (1978) a Sci – Fi drama „BABIČKY DOBÍJEJTE PŘESNĚ!“ (1983), jež ukončilo i jeho filmovou kariéru.
Rychmana však nejvíce proslavily jeho muzikály a komedie. Stál u zrodu jednoho z nejúspěšnějších a prvních českých muzikálů STARCI NA CHMELU (1964) s příběhem o studentovi Filipovi (Vladimír Pucholt) a studentce Hance (Ivana Pavlová), kteří se sblíží na chmelové brigádě. V té době manželským párem Jiřinou Bohdalovou a Radoslavem Brzobohatým stvořil Rychman muzikál DÁMA NA KOLEJÍCH (1966), Karla Gotta jako malíře Švandu ve velmi volně zpracované báchorce „Strakonický dudák“ J. K. Tyla HVĚZDA PADÁ VZHŮRU (1974), s Helenou Vondráčkovou a Luďkem Sobotou hudební komedii JEN HO NECHTE, AŤ SE BOJÍ (1977), komedii s Taťjanou Medveckou a Janem Kanyzou ZLATÁ SLEPICE (1980) a poslední muzikál v jeho životě LÁSKA NA DRUHÝ POHLED (1981).
Téměř všechny filmy Ladislava Rychmana, až na malé výjimky, jdou dnes již zapomenuté, umělecky nevyrovnané, divácky nezáživné, průměrné a často špatně zpracované. Pilně točil také pro televizi (MELOUCH, LETNÍ ROMANCE, FANTASTICKÁ NEDĚLE, ŠACH MAT, POJĎTE S NÁMI MEZI BOHY, VE VLAKU JE ŠERIF, FANTOM OPERY, BOTY, BÁSNÍK, PŘEKVAPENÍ PANA MILBERRYHO, DNES VEČER BEZ ZÁVADY, PODIVUHODNÝ VEČER SE SLEČNAMI, TISÍC POHLEDŮ ZA KULISY).
Snad největší historický význam pro Ladislava Rychmana spočívá v jeho průkopnické práci v oboru hudebních klipů (DÁME SI DO BYTU s Josefem Bekem a Irenou Kačírkovou či s Milošem Kopeckým MACKIE MESSER) a reklam (jež natočil několik desítek), které u nás začal točit jako první. Pro Laternu magiku napsal a režíroval pořad REVUE Z BEDNY. Po roce 1989 se stáhl z veřejného života, psal recenze do „Svobodného slova“ a spolupracoval na několika televizních střihových pořadech, např. TROCHA ŠAFRÁNU Z TELEVIZNÍHO ARCHIVU (1993 – 1995). Ladislav Rychman získal Vyznamenání Za vynikající práci (1968) a zemřel na selhání srdce 1. dubna 2007 v Praze ve věku osmdesáti čtyř let.
Jaroslav "krib" Lopour
