Herečka Vanda Švarcová pochází z Prahy, s vystupováním na jevišti se setkala poprvé za středoškolských studií, kdy účinkovala v zájezdových programech Pražského kulturního střediska, v rámci Malostranské besedy hrála také amatérské divadlo. Následně vystudovala hudebně-dramatické oddělení Státní konzervatoře a po dokončení našla první profesionální angažmá v Divadle J. K. Tyla v Plzni (1976-1982). Tady našla uplatnění v postavách mladých hrdinek širokého žánrového rozpětí (Slaměný klobouk, Zločin a trest, Nepřátelé, Tetovaná růže). Zároveň pohostinsky hrála v Praze, například v Laterně magice nebo v Divadle ABC (Maškaráda, Noční zkouška). Do Prahy se pak počátkem osmdesátých let vrátila natrvalo a hrála v Divadle Jiřího Wolkera.
Ve filmu hrála Vanda Švarcová především v sedmdesátých letech. Hned její debut na filmovém plátně pro ni znamenal zároveň hlavní roli. V dramatu ze současné vesnice VELIKONOČNÍ DOVOLENÁ (1971) ztvárnila titulní postavu Marty Dolejšové, která své city dělí mezi dva muže. Z její další práce před kamerou stojí za zmínku velké role ve zfilmovaných Smetanových operách. Katušku hrála v televizní adaptaci opery ČERTOVA STĚNA (1973; pěvecký part pořídila Marta Boháčová), o dva roky později byla pak Mařenkou ve slavné PRODANÉ NEVĚSTĚ (1975; tady za ni zpívala Gabriela Beňačková).
Film pak nabídl Vandě Švarcové již jen několik menších rolí mladých dívek a žen, stejně tak sehrála nevelké úlohy i v televizi (seriál SANITKA, 1984). V devadesátých letech se pak dalšími menšími postavami připomněla opět v televizních seriálech (ZDIVOČELÁ ZEMĚ, 1997; HOTEL HERBICH, 1998). Jako umírající žena se pak po dlouhých letech objevila i před filmovou kamerou (ASI UŽ TO ZAČALO, 1998).
Vanda Švarcová dnes působí především pedagogicky, na hudebně-dramatickém oddělení Státní konzervatoře v Praze vyučuje umělecký přednes a jevištní řeč.
Pavel "argenson" Vlach
