Bránolog

Tak jako už jsem viděl v TV dost větších kravin. Mádl dobrej, navrch jako sparťana (teda ne hokejovýho, tam je moje top Kladýnko) mě potěšilo, jaký udělali ze slávistů tupany. ("Ty vole - medvěd, a eště k tomu Rusák"). Jinak dost nechápu, jak někdo může vyměnit sympatickou a podle mého hezkou J. Bokovou za Barbínu Kuchařovou, ale budiž, to je asi věc vkusu :-).

Tak jako celkem se to dalo, akorát jsem porád čekal, kdy tam na ně vybafne ten Duch hor, jak o něm porád mleli...

Divnej film o divnejch lidech, trvalo mi asi 20 minut, než jsem se rozhodl, jestli u toho zůstanu, nebo ne. Nakonec jsem zůstal a celkem toho nelituju. Elene Leeve mi byla hodně sympatická (na rozdíl od tý Etzlerovy vyklepaný kukuřice). Taky mě iritovala hudba skupiny Zmrzlina, ale to, že nemám rád jazz vidím jako spíš svůj problém...

Já vůbec nevím, co si mám o tomto myslet... Nepřišlo mi to ani dobrý, ale ani úplně blbý, spíš hodně ujetý...

Nedělalo mi problém se nad to "náboženské poselství" povznést, takže s klidným svědomím "za bůra". Vizuálně překrásné...

Jasně, byl to zvláštní film... ale bavil mě svojí přirozeností a uvěřitelností.

Jo! Souhlasím s tím, že to trochu připomínalo Stůj při mně (a ten mám taky hoooodně rád). Shodou okolností jsem v krátké době viděl dva filmy o umírání - tohle a Neklid - a oba byly skvělý!

Když jsme na tom byli na gymplu v kině (kupodivu v první půlce osmdesátejch) tak se třída rozdělila na dva tábory: nadšenci a odmítači. Patřil jsem k těm prvním a i když to postupným opakováním trochu kouzla ztratilo, za to zkultovnění dávám plnou.

Tři a půl. Už jenom proto, že to svinstvo normalizace je třeba připomínat prakticky jakoukoli (skoro) formou. A jak už tu někdo psal, jeden z mála filmů, kde Voříšková předvedla něco jako hraní.

Mně se to dost líbilo. Mělo to (podle mě) celkem atmosféru a Issová s Mádlem to celkem v pohodě utáhli.