sendisis

Sedm, Klub rváčů, Hra, Podivuhodný příběh Benjamina Buttona... Finchera pořád objevuju a líbí se mi čím dál víc. Pokud se chcete podívat na brilantní psychologické drama, Fincher je jasná volba.

Spletitá dramata, silný příběh, okrajové téma, citlivost a Penelope Cruz to jsou slova, která se mi vybaví, když se řekne Pedro Almodóvar. Špatná výchova a Vše o mé matce považuju za jeho nejlepší filmy a moje nejoblíbenější.

Španělská kinematografie to jsou dlouhé filmy, psychologické scénáře, minutové scény beze slov... všechno tohle je Iñárritu, on dokazuju, že film dělá film právě scény beze slov, kdy slova nejsou potřeba a heslo "jaký film, takový režisér (jaký režisér, takový film)" není jen prázdnou frází.

Co napsat k legendě československé/české kinematografie? Snad jen, že kdyby bylo víc Formanů, bylo by víc kvalitních filmů. Ví, co chce filmem říct. Ví, co je nejdůležitější na filmu a nakonec ví, kdo je jaký herec a kdo co umí, prostě Pan režisér.

Slavnosti sněženek, Na samotě u lesa... Menzel dokáže citlivě nastínit ve filmu okamžiky dramatické, směšné, zarážející i kruté, je to režisér citu a slov, bez něj by česká kinematografie byla ochuzená o jeden originální pohled na svět.

Knoflíkáři, Příběhy obyčejného šílenství, Karamazovi. Velký talent českého filmu. Točí jen to, co ho baví a ať je příběh jakkoli zamotaný, tento režisér přesně ví, co chce říct. Na divákovi jen už jen to, jak to pochopí a vstřebá.

Hlavně za Schindlerův seznam, to je jedinečný film.

Režisérka těch nejlepších romantických filmů.

Od té doby, kdy jsem viděla Kouř, tak tohoto režiséra sleduju. Je neskutečně originální, každý jeho film je jiný, ale přitom má jeho rukopis pevně vepsaný v každém filmu.