Herráček

Jako u každého (volného) pokračování se ani tady skoro nejde vyhnout srovnávání... Vždyť tohle nepřínáší vlastně nic novýho... Akorát jednoho stylovýho záporáka, kterej, i přesto že je silnější, dostane parádně na prdel... A dál? Ano, uznávám, bylo tu vsazenou více na psychologickou linku, což funguje dobře, ale zase ne tak dobře, aby to v rámci komiksové adaptace překonalo svého předchůdce... Nemyslím si, že by komixy byly na psychologii (ale co já vím...) A naznačená spolupráce s Iron Manem je sice fajn, ale jak já nesnáším tady ty "Počkejte si do příště..."

Akce, akce a zase akce.. A to celý prokládáný čtverečkama (co to bylo proboha za nápad?) Zaměřený na dětský publikum... (Jinak si nedokážu vysvětlit tu černobílost...) A těm to vlastně bude sedět, protože Hulk se bude řezat jako o život (kdyby jen jako, že...) A ti psové mě dost rozesmáli...

Nebýt toho soundtracku, tak jsme taky o něco níž... Taková skoro popcornová romantika, aneb jak američanka znormálněla a našla štěstí... Trošku mi pořád unikal začátek, protože jsem celou dobu nevěděl, čemu mám vlastně věřit a kdy se konečně hlavní hrdinka probudí a nebo se vše vysvětlí... (to je samozřejmě taky bod nahoru...) Gerard Butler mi do jeho role sedl naprosto výborně a Jeffreymu Deanovi Morganovi jsem toho irskýho písničkáře taky věřil (možná až moc...), Hillary Swank zase vsadila na úsměv (a celou dobu to zkoušela uhrát na něj), což mě osobně moc neštymovalo... Nevím no... Pokud romantiku, tak bych skoro vsadil i na tohle...

Pratchetta já zase jo... Tohle bylo něco tak naprosto dokonalýho... (jo... Christopher Lee jako Smrť je asi o něco jinde, ale velice zdařilá alternace...) Čarodějky bez chyby... A mrtvý král Verence? Hej... Tohle kdyby bylo film, tak to zdaleka není ono...

Popcorn a colu prosím... A sešitek na zapisování a odškrtávání filmových klišé s sebou... Ale já už sem béčko, který si snad ani nehraje na áčko (i když... spíš asi autoři ví, že tohle nemá nárok si ná áčko hrát...) neviděl docela dlouho... A samozřejmě takovej drsňák... Vždyť Árnímu to baštili všichni... Asi už jsme zmlsaní...

Celej film je postavenej na opěvování herečky, která vlastně neumí hrát... Ale vždyť... K čemu jsou vlastně herci... Vlastní lži jednou všechny doženou... A mnohdy dokonce předeženou... Ale proč to sakra musí rozuzlit zrovna zase Deus ex machina v podobě dcery... A to šťastné zamilování na konec? To snad ani ne...

Já vím, že bych se neměl ukvapovat, ale tohle je tak neuvěřitelná sračka, že to prostě snad ani jinak nejde... Colina Farella mám sice rád, ale v roli antického "hrdiny" působí jako pěst na oko... Alexandrovi jsem nevěřil jedinou emoci... A jeho vztah k Hefastionovi? To je dneska fakt tak moderní dělat ze starobylých králů či hrdinů homosexuály a nebo dokonce bisexuály? Co to je za pitomost? Z čeho to chcete poznat? Z písemnejch památek? A fakt tomu věříte? Nevím sice, kolik v tomhle bylo peněz, ale vzhledem k reklamě asi dost... Jen nevím, kam se všechny poděly... Působí to nechutně laciným dojmem, epické bitvy téměř nejsou bitvy (a natož epické...) Hudba by k tomu seděla, kdyby to bylo natočený dobře, ale takhle je absolutně mimo... Trošku mě děsí, že to řeknu, ale snad jedinej klad je hereckej projev Angeliny Jolie, protože jí jediný jsem tu mrchu věřil... (ale kdo ví... možná se ani nemusela moc snažit...)

Dlouho jsem se bál Saturnina jako filmu... Podle mě to byla jedna z těch věcí, která když se převede do obrázků, musí nutně strašně utrpět... Pravdou je, že utrpěla, ale už ne tak strašně... Hlavně, když si člověk tu knihu už vlastně nepamatuje... Teď ještě sehnat seriál a jsem spokojenej...

Mrchu umí Audrey Tatou zahrát taky pěkně, o tom zase žádná... Jen nevím, co vlastně tenhle film celou dobu sledoval... Chcete si žít jako prase v žitě? Buďte svině... To je stará pravda a nevím, proč ji tedy připomínat... Na druhou stranu pokud má někdo rád romantiku, tak prosím...

Nesdílím ani nadšení, ani znechucení... Na jednu stranu vypuštění mytologické linie Illias nejsem schopen odpustit... Na tu druhou pokud vynecháme, že se tenhle film v něčem nechal inspirovát právě onou Homérovou Illiadou, dostaneme výborný historický film se stylizací do antiky a dnes tak moderními superhrdiny... Ale musím říct, že jako lépe informující o obléhání Tróje už mi přijde i přepis pana Petišky...