svist10

Nekomentovatelné! Úžasná akční sci-fi. Poprvé viděno na malé televizi na intru. Dodnes mě mrzí, že jsem si ho nemohl vychutnat v kině. Pomalý rozjezd, a pak zběsilý veletoč akce a vizuálních kouzel počítačových mágů. Matrix je jen jeden. Neochvějně se drží na špici mých nejoblíbenějších filmů, a ač se jiné filmy snažily, přiblížit se dokázal jen Temný rytíř. Ale Matrix je jen jeden. Reloaded a Revolutions jsou už jen stíny. P.S.: Matrix má navíc nacheatovanou proklatě sexy Trinity a přestřelku v přízemí mrakodrapu. Dokonalou. To se překonává těžko.

Hmm, další UFO invaze. A znovu jsou neporazitelní. Posledním protiútokem to všechno zvrátíme. Jenže UFOs o něm ví, takže z plážové bitvy jsou velkoobjemová a výkonná jatka. A do toho všeho nakráčí Bill, zbabělý tiskový mluvčí v podání zase přesného a důvěryhodného Tomíka. Trailery EoT prezentovaly jako válečnou akční sci-fi. Co se jim ale podařilo zastřít, je veliká spousta humoru, který podpírá střední část, kdy už koncept respawnu začíná trochu omšelý. Akce jako taková je živelná, přehledná a parádně otrikovaná (popravdě jsem na tricích nenašel jedinou chybu, snad až na nepovedený kouř v dálce v londýnské scéně). Emoce se najdou taky. Finále je sice klišovité, stejně jako debil nadřízeným, ale poslední boj Toma a jeho squad JE parádní finále. Vlastně jsem na EoT našel jedinou chybu, krutě nepadnoucí titulkový song, a to už něco značí. Sice počkám na druhou (třetí, čtvrtou,...) projekci, ale mám velké podezření, že jsem právě našel nového člena své topky. Takže za mně VELIKÁ spokojenost. P. S.: Emily jako Fullmetal Bitch je strašně HOT!! P. S. 2: Proč to neříct: EoT je jeden z nejzábavnějších a nejnářezovějších filmů posledních let.

Jak pochválit dokonalý film? Komiksový film, který jakoby nechává ležet ladem téměř všechny komiksové propriety. Ten tam je gotický feeling Burtonových adaptací, i přepálenost Schumacherových... ehm... filmů? Tohle je svět, kde se hraje na "realističnost", samozřejmě v rámci mantinelů. Akce jde až na dřeň. Herci ze sebe ždímají maximum, zatracovaná Maggie Gyllenhaall je mi stokrát sympatičtější, než Katie. Všichni však ustupují do stínu před Jokerem. Nechci se rozplývat, ale tak suverénního padoucha jsem už dlouho nikde neviděl. A přiznám se, že jsem mu i fandil. Než mi zabil Rachel. No, a Harvey Dent? Dva zloduchové na jeden film jsou prý moc, tohle dokázal už třetí Spiderman. Proto nevidím Denta jako padoucha, ale jako tragickou figurku, oběť drtivých událostí. Zkrátka, Temný rytíř přepsal můj žebříček dlouhodobě nejoblíbenějších filmů, bratry Nolany budu sledovat a pan Goyer si u mě trochu šplhnul po katastrofě jménem Blade: Trinity. Všem, kdo mají tenhle film "na triku" děkuji. P.S.: Kouzlo s tužkou a odchod z nemocnice rulez! Howgh! EDIT.: Ještě dovětek. I po opakované projekci Temný rytíř funguje i přestože vyvstávají různé chybky. Ani proti dabingu tentokrát nemám výraznější námitky, ovšem to co český distributor provedl se zvukem, to je na přesdržku(omlouvám se za vulgaritu, běžně to nedělám, ale tohle si o to prostě říká). Takhle mizerně namixovaný zvuk snad nikde neexistuje. Hovor jednou utlumený na hranici slyšitelnosti, v jiných scénách duní, až se okna třesou, no co to je? Kdybych měl hodnotit jen dvd po technické stránce, tak za zvuk je to sotva na hvězdu.

Dokonale hutné a vybroušené dílo a film, díky kterému jsem po dlouhé době odcházel z kina okouzlen. Dvakrát. Struktura vyprávění sice není nejjednodušší, o to víc se mi ale Atlas odměnil, když se všechny linky začaly spojovat. SPOILER ALERT! Ten film mě definitivně dostal otázkou: "A která z nich je Země?" Moje ahááá snad muselo být slyšet. SPOILER END. Protože vím, v jakých podmínkách Atlas vznikal (ne nadarmo se mu říká nejdražší nezávislý film), je až s podivem, jak profesionálně je natočen. Herci, kostýmy, masky, rekvizity, triky, to vše vytváří atmosféru všech šesti období, ve kterých se to odehrává. Všichni si natáčení bezpochyby užili, nejvíc ale utkvěl a pobavil Tom Hanks jako Dermott Hoggins. Jeho "Felix fokin Finch" jsem se dlouho smál. Spousta herců s obdobím měnili svoje role, většinou oproti svému typu, někteří i Cross-gender. Ne, nepoznal jsem ani zdaleka všechny. Všechny povídky na sebe navazují, tu dějem, tu postavou a otírají se o zásadní témata. Rasová segregace v úvodním historickém dobrodružství, obtíže a předsudky v sociálním dramatu, novinářské pátrání v retro detektivce, důchodcovská komedie ze současnosti, akční sci-fi z budoucího Neo-Soulu (tak, jak mám Wachovské rád, s anime lookem v zádech a nekompromisně nářezové), a postapokalyptická odysea za záchranou lidské rasy. Šest příběhů, šest žánrů. Je jasné, že tohle prostě nemohlo vydělat. To ale ani zdaleka neznamená, že je to špatný film. Právě naopak. Provázání příběhů a jejich uvození je perfektní, např. v monologu se hovoří o ďáblově bráně, o střih dál se otevře brána "hotelu". Další důkaz, že nezfilmovatelné dílo neexistuje. Stačí scénáristická a režisérská vize. Atlas mraků je film, ze kterého nejde vyseknou jedna scéna nebo část, každá je výborná a zábavná něčím jiným. Je to také důkaz, že americká filmová akademie definitivně ztratila svoji objektivitu a soudnost. Wachowští a Tykwere, děkuju vám. A Atlase, šup s tebou do Topky.

Tak přece jen byl ten Harry Potter k něčemu dobrý. Na tomhle místě bych rád z hloubi srdce poděkoval Guillermu del Torovi. Loňská letní sezóna měla Cloud atlas. Letos tu máme třetího Iron mana, Světoválku Z, druhý Star Trek, Muže z oceli... Všechno nákladné a kvalitní blockbustery, z nichž každý další je lepší než předchozí. Ale vrchol dorazil až 11. 7. Pacific rim si otevřeně bere inspiraci v japonských kaiju filmech, dokonce do té míry, že po nich pojmenoval záporáky. Ano, příběh je klišé na klišé (v podstatě celá ústřední trojice má nějaké trauma - Beckett přišel o bratra, Pentacost vlivem prvních nedokonalých Jaegerů dostal rakovinu, Mako přišla o rodinu, vlády dělají problémy, řevnivost mezi piloty), ale celé je to natočeno tak bezelstně a s dětskou radostí, že to nevadí. Sympatický španěl obratně manévruje, takže z ničeho nebolí oči. Chvíli se to tváří jako standardní monstr-film. Jenže pak přijdou zlomky z australské bitvy. A Guillermo poprvé pořádně kopne do vrtule. Godžira se nechytá, transformeři se utíkají schovat pod zem (jakkoli je mám jinak rád, výtečný Lateefův koment s školní třídou), lidé vřískají a domy se hroutí. Když Beckett dorazí do Hong Kongského Shatterdomeu, měl jsem v očích slzy dojetí. Proběhne konkurz na pilota (zajímalo by mně, kdo vymyslel choreografii, a pak - TY OČI!), objeví se dva potrhlí vědci (jeden vypadá jako J. J., u toho druhého mám pocit, že když se usměje, musí se mu odklopit vršek hlavy) přijde první povinný neúspěch. Dialogy nebolí, del Toro stále seká sympatické postavy jak Baťa cvičky, herci jsou přesvědčiví. Ve druhé polovině ale Pacific rim odzoomuje, opustí osobní rovinu (až na lahůdkový flashback z minulosti Mako, sice komornější, ale intimní a atmosférický), a vypustí do společné arény kaiju a jaegery. Ve Victoria Harbour se poprvé ukazuje, že kaiju nejsou jen pouhá zvířata, ale celé je to trochu jinak. Na plátně se zjeví Ron Perlman v další stylové postavě jeho kariéry, jaegery dostávají přes držku a situaci musí zachránit druhořadá posádka v zastaralém modelu. Půlhodinové sekvenci padne za oběť půlka města, ztráty jsou citelné, ale následky jsou ještě znepokojivější. Následuje zběsilý porod, výprava do trhliny s milým detailem (ano, ryby na suchu) a konečné řešení. SPOILER ALERT: Překvapivým ozvláštněním je fakt, že z otcovsko-synovské pilotní dvojice nepřežije syn, většinou se starší generace obětuje pro dobro mladší. SPOILER END. Výprava snímku je velkolepá, na CGI jsem nenašel chybičku a že je scénář provařené klišé? Vzpomeňte na Avatar. Pacific rim ve mně znovu probudil dvanáctileté dítě, které chtělo vidět stometrová monstra a roboty, mydlící se ve městě. Skeptik ve mně nevěřil, že se toho dočkám. Ještě jednou ti Guillermo děkuji, že sis těch 200 milionů vyhádal. Pacific rim je snímek pro velké plátno, s kvalitním 3D a příjemně nekompromisním českým dabingem. Jen to rušení apokalypsy zní v originále mnohem líp.

Přirovnání k majstrštyku Ridleyho Scotta sedí. Opět z toho čiší beznaděj a prázdnota, děj se táhne jak žuvačka na klice, ale není to na škodu. Koneckonců i ten konec je tak nějak podobně do ztracena. Až teď vidím tu inspiraci, kterou někteří nazývají vykradením, u autorů Matrixu. Wachovští ji nepopírají, jméno GITS v souvislosti s tím také padlo. Plný počet si plně zaslouží, za stylizaci, energii akčních scén, intelektuálně-filozofický přesah a animaci. Ghost in the shell dokazuje existenci animáčů pro dospělé, protože si nedokážu představit, jak by tohle pobírali děti. Wow.

Dodneška moje srdcovka. Kdykoli po mě někdo bude chtít doporučit noirovou detektivku, Sedmička je první jméno, které mě napadne. Správně temná a bezvýchodná atmosféra, sympatičtí herci (včetně Pitta, jakkoli ho jinde moc nemusím) a i po několikáté neméně šokující pointa. Majstrštyk.

A já vůl si to pustil jako pohádku. Nu, vystřízlivěl jsem z toho celkem rychle. A připojuji se k té haldě lidí, co Faunův labyrint vynášejí do nebes. Mrazivé prostředí válečného Španělska dokonale sedí na to, co se podle synopse zdá, jako pohádkový příběh. Ofélie je asi nejlépe zahranou dětskou postavou, co si pamatuji, prvotřídní záporák (a že je to pořádná svině), je rovněž dobře (tedy odporně) zahrán, a nenašel jsem jedinou chybku na zpracování.

Dvě věže se dělí na dvě výrazně odlišné poloviny. První, spíše dobrodružná než akční, se striktně soustředí na budování mytologie. Akce běží až v kdovíkolikátém plánu. Krásně je to vidět například na vybití skurutů Éomerovým komandem. Pečlivě se vždy střihne od boje pryč. Přesto nuda nehrozí. Saruman v Železném pasu buduje mocnou armádu, využívá lstí, Frodo postupuje dál k Orodruině, Aragornova trojice vstupuje do Jízdmarky, kde nachází panství rozvrácené Grímou Červivcem, a v neposlední řadě několikanásobné Gandalf ex machina. Mohl bych jako jiní pyskovat na změny oproti předloze, ale nebudu, protože ani k jediné nemám námitku. Arwen s Aragornem? Být to podle knihy, viděli jsme je v prvním díle, ve druhém nic, a najednou by se objevila v epilogu, když během, abych nekecal, minulých sedmi hodin se ani neobjevila? Elfí ostřelovači? Další příprava na Návrat krále. Je jich víc, ale scénu s vrrky jsem si úmyslně nechal jako poslední. Řinčení mečů přichází přesně v momentě, kdy už ta spousta rozhovorů upadá do monotónnosti a láme Dvě věže do druhé, podstatně akčnější poloviny. To máme Osgiliath, poslední pochod Entů a Bitvu o Helmův žleb. Píšu ji s velkým B, protože se nerozpakuji říct, že je to subjektivně bezpochyby nejlepší velkofilmová fantasy bitva filmové historie. Nevadí mi surfing (protože, kdyby Legolas neměl nějakou parádičku, byl by jen další elfí princátko s lukem), a nevadí mi ani odstřihy z boje na Entí radu. Jinak to prostě natočit nešlo. Po dvou hodinách by Enti (navíc, s jejich způsobem mluvení) byli posledním hřebíkem do rakve pozornosti. Díky provázání s bitvou to perfektně funguje. Jinak je všechno při starém. Co sedělo u společenstva, platí i u Dvou věží. Atmosféra je stále parádní, přestože ubylo regulérně děsivých scén (aby je Peter ohulil v Návratu krále), pravda, triky mírně zastaraly, ale díky velkému použití miniatur a jiných praktických efektů to netahá za oči. Dvě věže byly svého času prvním LotRem, kterého jsem viděl v kině. Postupně jsem viděl v kině všechny (počkal jsem si na kino akci, kdy dávali všechny tři díly za sebou, tenkrát mě díky těm prokletým sedačkám pekelně bolelo místo, kde záda ztrácejí své dobré jméno), ale pořád mám dvojku nejraději. Jo, a málem bych zapomněl: Glum měl dostat oscara. MPAA jsou taky divní patroni. Je tu ještě větší masakr, nespočet uťatých končetin a hlav, dokonce spálená hromada mrtvol, ale pohoda, pořád máme PG-13