vlkcz

Asi existují vztahy, pro které je člověk předurčen a nemá smysl se jim bránit. Myslel jsem si to už dávno, ale tenhle film mi to potvrdil. Kromě tohohle potvrzení mě film dostal krásným zobrazením toho stavu, který občas asi prožije každý před usnutím nebo probuzením, kdy se reálné podněty v mozku melou se vzpomínkami a představami do surrealistických zážitků. Bez váhání *****

Tenhle film přišel do kin, když jsem nastoupil na vysokou. Oproti jedničce se tu už objevuje jemná nostalgie a v určitých momentech mi až zamrazí, jak vážný věci tam jsou, byť podané s vtipem. Výborný Leoš Suchařípa a asistent Sejkora v podání Jana Přeučila. Nejlepší "hlášky": 1.) Jak člověk pozná, že není blbej. 2.) Profesor biochemie H. Con. 3.) Na každém konci je pěkné, že něco nového začíná. Ale je jich tam moře dalších. Společně s pětkou asi nejlepší hudba.

Tak tohle nemělo chybu. Dokonce ani Willis mi nevadil tak, jako obvykle. Perfektní atmosféra, nádherně ujetý postavy, krásný ženský. Netradiční černobílé zpracování s dobarvovanými detaily. Bezvadný oblouk, který spojuje začátek a konec filmu. Už se těším na 2.

Nemám rád muzikály. Nemám rád Abbu. A přesto se tenhle film rychle dostal mezi mé nejoblíbenější. Dokonce tak, že jsem na něj šel během týdne hned dvakrát a ani jednou to nebylo zklamání. Přiznávám, že hned při prvních záběrech mi začal běhat mráz po zádech a tenhle pocit se mi střídal s výbuchy smíchu. Z celého filmu je cítit absolutní pohoda a nabíjí člověka na dlouho dopředu. Nedá mi to, abych nereagoval na některé komentáře. Ano, Pierce moc zpívat neumí, ale to Cohen, Dylan nebo třeba Hegerová taky a živí se tím docela slušně. Co chybí na hlasu to "dohrají" a nedostatků si nikdo nevšimne. Příběh není nijak oslnivý, je si třeba ale uvědomit, že je perfektně postaven kolem písniček, které jsou jeho nedílnou součástí . Klasické muzikály se většinou staví obráceně. Tři pro mě nejlepší "písně": Slipping Through My Fingers - tak tohle byla perla, nádherně vyzpívaná melodie, která zdaleka nezapadá do klasických hitů Abby. Navíc výborně zahráno a nasnímáno, takže v tomhle okamžiku jsem neměl daleko k tomu, abych se rozbrečel. Rozhodně nejsilnější moment. When All Is Said and Done - tím měl film končit, na Pierce slušný výkon. Our Last Summer The Winner Takes It All - perfektní, ale díky Vondráčkové tuhle písničku nesnáším, takže bohužel mě asi nevzala tak, jak by měla. Když jsem přišel domů, pustil jsem si originál Abbu, a ten soundtrack je fakt (aspoň pro mě) o třídu výš. Když jsem teď film dokoukal potřetí na DVD, celkem popáté, nemám důvod měnit nic podstatného z předchozího komentáře. Co mě fascinuje čím dál víc, je ta úvodní sekvence - Sophie posílající dopisy s I Have A Dream, božsky dopovězeným ...even if you fail, střih a dynamická sekvence, která v několika záběrech dokonale charakterizuje ty tři chlapy. Na to, že to je pro tu ženskou první film, sakra dobrý. Na DVD jsou navíc výborné bonusy, nejnápaditější je asi možnost, pustit si film s komentářem režisérky - to je fakt skvělý. Těch čtyř stovek vůbec nelituju.

Kdyby se dalo udělit hvězd 6, tak to udělám tady. Directors Cut ukazuje i scény, které z původní verze vypadly a film je pak ještě o něco uzavřenější. Vůbec mi nevadí, že ve skutečnosti to asi bylo všechno jinak, že Mozart byl sice neschopný rozumně hospodařit, ale pochybuju o tom, že pohrdal Salieriho hudbou. Salieri nebyl průměrný, ale prostě ta lehkost, která byla dána Mozartovi mu souzena nebyla. Ale to nevadí a myslím, že Formanovi ani o tohle nešlo. Na jednu stranu je to portrét génia, který prostě není schopen vnímat svět, jaký je, ale žije ve světě svém. Ale hlavní role je úchvatný F. M. Abraham. Tahle studie člověka, který je tak nadprůměrný, že poznává, že není geniální a trpí po zbytek života tím, že dokonalosti dosáhnout nemůže, to je něco neuvěřitelného. Vždycky znova prvotřídní zážitek.